ŠIMON VEJVANČICKÝ (* 1981)

Ve svých začátcích okolo roku 1998 se zabýval především krajinářskou fotografií a také dokumentární fotografií na slovenském venkově. Už tehdy jej fascinovalo tajemné prostředí velkých průmyslových areálů v jeho rodném městě a postupně začalo být jeho hlavní inspirací.

Jeho cílem je zachytit na fotografiích nevšední a tajemný industriál, pozůstatky velké průmyslové éry v Kladně. Snaží se dokumentovat průmyslovou historii města pro budoucí generace a přispívat ke kulturnímu rozvoji a estetickému přijetí průmyslových staveb. Vrací se k tradiční analogové fotografii založené na  fyzikálních a chemických procesech a na řemeslné zručnosti. Fotografuje výhradně na klasický filmový materiál a pouze na velkoformátové přístroje 4x5 a 8x10 (palců). Tedy od formátu 6x9cm přes 10x12cm až po 20x24cm (pozn.: uvedené rozměry se vztahují k rozměrům jednoho filmového pole).

Používá všechny druhy filmů: černobílé i barevné negativy a diapozitivy a v neposlední řadě také Polaroid. Zejména tento speciální materiál jej svými výsledky velice zaujal. Mnohdy jde o dávno prošlý film, jehož výsledky jsou ovlivněny jeho stářím či jinými postupy. Kompletní vyvolání filmů a fotografií provádí sám v temné komoře.

Vzhledem k tomu, že Šimonův projekt  je od počátku tvůrčím a výtvarným projevem, realizoval mnoho výstav a získal i Cenu kurátorů NOD v soutěži profesionálních i amatérských umělců Samorosti 2015. Navzdory tomu neshledává honbu za oceněními nikterak naplňující. Je pro něj důležitější hledat a nacházet nové pohledy, inspirující objekty, zkoumat jejich osvětlení v různou denní a roční dobu, exponovat, věnovat se ručnímu vyvolávání a následně precizní výrobě díla.