CONTENTS – INHALT

OD REDAKČNÍHO STOLU

TÉMA: Přístupnost knihoven II: Komunikace a setkání s návštěvníkem v knihovně bez bariér

Tento příspěvek uzavírá sérii článků publikovaných ve Čtenáři (konkrétně v č. 11/2021, s. 408–411, 12/2021, s. 465–466 a 3/2022, s. 104–108) zabývající se přístupností knihoven pro osoby se specifickými potřebami ze stavebně-technického pohledu, v rámci které byly již dříve představeny nejčastější bariéry exteriéru a interiéru knihoven. Samotná bezbariérovost není jen o fyzické přístupnosti, ale také o vhodné a kvalitní komunikaci s uživateli.

TÉMA: Přístupnost knihoven II: Elektronická přístupnost knihoven pro zrakově postižené

Aby byla knihovna přístupná nevidomým a slabozrakým, je potřeba dodržovat jisté zásady pro bezbariérovost fyzického prostoru, ale také zásady pro přístupnost v online prostoru, který je v dnešní době stále důležitější. V následujícím textu se pokusím odpovědět na otázku, jak zajistit, aby vaše knihovna byla po elektronické stránce vůči svým stávajícím i potenciálním uživatelům přístupná a jak vám v tom může být nápomocna Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).

TÉMA: Přístupnost knihoven iI: Přístupná knihovna – kde na to vzít?

Téma přístupnosti knihoven bylo, je a bude stále velmi aktuální. Samozřejmě úzce souvisí a navazuje na stávající Koncepci rozvoje knihoven. Má-li být naplňován kterýkoli z vytčených pilířů, musí být knihovna bezbariérová, otevřená, rovná, férová a přístupná. Příspěvek uvádí zkušenosti z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Nezaměřuje se na osoby s jazykovou bariérou, cizojazyčné uživatele atp. Metody a postupy přístupnosti pro tyto skupiny se specifickými potřebami mohou ale často jít ruku v ruce.

TÉMA: Přístupnost knihoven II: Exkurze knihovnou na vozíku

Přiblížit se v knihovnách rovnému přístupu k osobám se specifickými potřebami můžeme různě. Proškolit zaměstnance, nastudovat dostupné zdroje, potkávat se na programech knihovny s osobami se specifickými potřebami. Největší dopad má však postup, při kterém začleníme osoby se specifickými potřebami přímo do provozu knihovny – jako zaměstnance, praktikanty nebo dobrovolníky. V takovém případě se totiž každý den vzájemně učíme poznávat potřeby toho druhého a vnímat prostor i služby knihovny úplně jiným pohledem.

UDÁLOSTI: Medaile Z. V. Tobolky 2022

CO PRO VÁS PŘIPRAVUJEME...

ZE ZAHRANIČÍ: 87. kongres IFLA

Po třech letech, kdy bylo konání kongresu z důvodu protipandemických opatření znemožněno, se ve dnech 26.–29. 7. v irském Dublinu na 87. kongresu IFLA sešlo téměř dva tisíce knihovníků a informačních profesionálů ze sta zemí světa včetně České republiky.

MEDIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KNIHOVNÁCH: 7. část: Můžeme se inspirovat: hravě i mezigeneračně

Jak začlenit mediální vzdělávání do programu knihovny? Přinášíme tipy ze zahraničních organizací a knihoven –⁠ každá se toho ujala po svém. V Itálii například pracují na rozšiřování digitální solidarity, ve slovinské knihovně vsadili na diskuze s osobnostmi z redakcí.

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: Řekni to obrázkem!

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: TOP 6 komiksů

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: „Komiksové“ deskové hry

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: Dopiš a domaluj komiks

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: Metodické tipy na práci s knihou Stínka: jaké to je být jiná?

SCHREITER, Daniela. Stínka. 1. vyd. Praha: Portál, 2019. 158 s. ISBN 978-80-262-1476-2

RECENZE: Osobnosti Zlína v minulosti i dnes

Eva FILÍPKOVÁ a kol. Lidé Zlína: výběr z databáze regionálních osobností Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Zlín: Krajská knihovna F. Bartoše, 2022. 128 s. ISBN 978-80-86886-66-4

RECENZE: Bibliografie Jiřího Uhlíře

SLEZÁKOVÁ, Jitka (redig.). Bibliografie Jiřího Uhlíře. Druhý díl 2017–2022. Jaroměř: vlastní náklad, 2022. 89 s. ISBN 978-80-11-01262-5

Výzva Ministerstva kultury – Odboru umění, knihoven a kreativních odvětví pro rok 2023

KNIHOVNY V MALÝCH OBCÍCH: Záchrana a znovuzrození knihovny v Třebsíně

KNIHOVNY V NOVÉM: Nová pobočka Knihovny města Ostravy V Zálomu

SOUČASNÁ LITERATURA: Cestami současné polské literatury v českých překladech (2010–2022)

Polsko je jedním ze čtyř sousedních států, s nímž Českou republiku pojí přímá hranice. Z hlediska produkce literární tvorby, ale také z pohledu literárního života jako takového je zmíněná blízkost v odpovídajícím měřítku zjevná. Podle údajů vyplývajících ze Zpráv o českém knižním trhu, publikovaných pravidelně Svazem českým knihkupců a nakladatelů, se polská literatura v českých překladech kontinuálně umísťuje v první desítce – zpravidla na sedmé až osmé pozici, přičemž pomyslný stupeň vítězů v týchž údajích tradičně obsazuje angličtina s němčinou a slovenštinou.

INSPIRACE: První Erasmus Library Staff Week

AUDIOKNIŽNÍ PRŮVODCE: 8. část: Společenská próza do ucha

Ne každý vyhledává knihy, které ho katapultují do paralelních světů. Ne každý se chce ponořit do vyprávění, ve kterém zločiny jsou vyšetřeny bystrým detektivem a viníci potrestáni nebo ve kterém zamilovaní přes všechna protivenství míří ke svatebnímu oltáři. Přemýšlet nad společností, propletenými lidskými vztahy, charaktery pokřivenými dobou či hnětenými místem je možné i během poslechu audioknih. Přibývá mezi nimi titulů, které řadíme do společenské prózy a které stojí za to pořídit do knihovny. 

PSALO SE JINDE

ZE SVĚTA

LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Listopad