PAVLÍNA LIŠOVSKÁ cdc@kjm.cz

Teprve při zpracování tohoto tématu pro přílohu jsem si uvědomila něco, co podprahově všichni tuší, ale ani se neodvažuje odhadovat reálnou skutečnost. Mluvím teď o rozsáhlosti světa komiksů – tento obrázkový svět plný bublin a osobitých výtvarných pojetí je fascinující. Kdo by řekl kdysi dávno v prehistorii, že si nástěnné malby – sdělení obrázkem – najdou tolik příznivců a profesionálních pokračovatelů, kteří si touhu promlouvat obrazem tolik oblíbí.

Historie novodobějšího komiksu sahá do konce 19. století, kdy se v novinách začaly objevovat první kreslené vtipy.  Jednou z nejznámějších postaviček těchto komiksů byl tzv. Žluťásek neboli Yellow Kid, chlapec s odstávajícíma ušima, pleškou a ve špinavé noční košili, který byl symbolem typického amerického života v činžovních domech. První komiksy čelily obrovské kritice, že nejsou dostatečně morální, jsou příliš vulgární a málo hodnotné. Kdyby tehdejší moralisté věděli, co přijde na trh za necelých sto padesát let, nejspíš by nikdy nedovolili komiksu vůbec vzniknout, i když kdo ví, v každém období se najde kreativec, který předejde svou dobu.

Současný komiks v mnoha případech reflektuje problémy naší společnosti, pojmenovává je (byť třeba jinotajně), poukazuje na palčivost bytí. Někdy hladí po duši, jindy tříbí vkus, v dalším momentě pak brnká na struny trpělivosti. Komiks mají v oblibě děti od nejútlejšího věku – najdeme ho nejen v knižní podobě, ale i jako součást dětských časopisů. S rostoucím věkem dětí jeho čtenářů neubývá; někdo ho má rád proto, že obdivuje daného kreslíře, jiný proto, že si zamiloval příběh. Ať už je to jakkoliv, komiks žije, a to nejen díky tomu, že postavám a světům umí kreslíři vdechnout život, ale hlavně proto, jak je oblíbený mezi čtenáři.

V příloze tohoto měsíce tentokrát najdete výběr TOP 7 komiksů pro různé věkové kategorie dětí, výběr ze zajímavých deskových her inspirovaných světem komiksu. Dále tu je jednoduchý pracovní list nabádající děti k dotvoření v duchu kreslených příběhů, aby situace, v nichž se jednotlivé věci či postavy nalézají, byly ještě pochopitelnější. Na závěrečné straně najdete několik metodických tipů pro práci s knihou Stínka: jaké to je být jiná?, která oslovuje čtenáře jednak svým vtipem, ale hlavně tématem. Jedná se totiž o autobiografický komiks člověka, který trpí Aspergerovým syndromem.

Nezapomeňte – obrázek někdy řekne více než tisíc slov! Obdivujme um kreslířů a vydejme se společně objevit komiksové universum, které nejspíš nikde nekončí.

Příští téma přílohy: Jinakost a hendikep