PETR a LUCIE HAŠKOVI knihovna@hradistko.cz

Obecní knihovna Třebsín byla donedávna pravým opakem knihoven, o kterých se dozvídáme na stránkách Čtenáře. Neplnila roli kulturně-vzdělávací instituce ani místa, kde se konají komunitní aktivity. Mohla by vévodit leda tak rubrice „Odstrašující příklad“.

Třebsín je jednou ze tří místních částí obce Krňany v okrese Benešov (Středočeský kraj), kde žije přibližně 200 stálých obyvatel. Knihovna v Krňanech byla uzavřena už před několika lety a ke stejnému konci spěla i knihovna v Třebsíně. Dlouhé roky se sem nenakupovaly žádné knihy, o vybavení ani nemluvě. Pokud sem v průběhu roku zabloudil nějaký čtenář, pak svou návštěvu většinou nezopakoval. Záhadou zůstává i náplň práce paní knihovnice. Hrstka věrných čtenářů se pravděpodobně zrodila z řad milovníků zatuchlých a zaprášených starých tisků. Nic proti nim…

Co všechno se dalo do pohybu

Knihovna se nacházela ve staré budově hasičské zbrojnice. Když se hasičský sbor omladil, rozšířil o nové členy a začal být aktivní jak na poli hasičských zásahů, tak na poli společenských akcí, rozhodl se zrekonstruovat hasičskou zbrojnici a rozšířit klubovnu. Této žádosti zastupitelstvo vyhovělo a dalo jim k dispozici nevyužitý obecní byt, který se nacházel v přízemí budovy. Když stavební firma vybourala první příčku, přišlo se na to, že o patro výš je knihovna, kterou bude nutné přestěhovat, jinak se propadne strop. To byla velká nepříjemnost, která zdržela stavební práce, ale zároveň důležitý moment v dosavadní historii knihovny. Kdosi vyslovil otázku, zda existuje důvod držet ji vůbec při životě. Krňanská knihovna už byla několik let zavřená a nikomu nechyběla, tak proč nezavřít i tuhle… Stačilo málo a osud třebsínské knihovny by byl zpečetěn.

Jenže se do dění vložila manželka velitele hasičů, nadšená knihovnice ze sousední vesnice, která má na kontě ocenění Středočeský Kramerius i finálovou účast v soutěži Knihovna roku (2020). Protože byla zrovna koronavirová pandemie a provoz její knihovny se omezil na půjčování knih přes okénko, měla hotovou revizi fondu i uklizeno „odpředu dozadu“. Nápad na záchranu zbídačené knihovničky pro ni byl jako sklenička vychlazeného sektu s jahodou na konci parného letního dne, kdy vás nic nebaví, protože i samotná představa jakékoli aktivity unavuje. Požádala tedy vedení obce, aby jí dalo volnou ruku, a pustila se do práce.

Průzkum potenciálních uživatelů

Na počátku uspořádala mezi místními průzkum, aby zjistila, jaké mají o knihovně povědomí, proč ji nenavštěvují a zda mají o její služby vůbec zájem. Zajímavé bylo odhalení, že většina respondentů neměla o existenci knihovny ani potuchy. A velkým příslibem byl projevený zájem o půjčování knih, kulturní a společenské aktivity, ale i nabídky pomoci s provozem knihovny, přípravou akcí i finančních a knižních příspěvků.

Nejprve se prostor dočkal stavebních úprav. Skvělá byla spolupráce s hasiči, kteří knihovnu nově vymalovali, vyměnili okno, elektrické rozvody, osvětlení a obnovili zašlé parkety, to vše za financování z rozpočtu obce. O patro níž vznikl multifunkční sál s dataprojektorem a promítacím plátnem. Dalším důležitým krokem bylo finanční zajištění na pořízení vybavení knihovny, které se povedlo díky schválené dotaci z rozpočtu Středočeského kraje. Knihovna se tak dočkala kompletního nábytku – regálů, židlí, stolů, zázemí pro knihovnici včetně počítače, tiskárny a knihovnického programu.

Protože knihovnice ráda objíždí knihovny po celé republice, sleduje moderní trendy a oblíbila si webové stránky Moravské zemské knihovny a jejího Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven, sebrala odvahu a navrhla zařízení interiéru podle vlastní představy. Jednalo se o malou místnost a omezený rozpočet, takže nebylo příliš prostoru pro designové vychytávky. Záměr byl, aby interiér působil na čtenáře útulně a vzdušně a bylo v něm všechno, co si provoz knihovny takové velikosti žádá, a to včetně dětského koutku. Výsledná podoba knihovny může být pro ostatní inspirací a důkazem, že i za málo peněz se dá vytvořit hezký a funkční prostor.

Obnova a digitalizace fondu

Pak přišla na řadu mravenčí práce – vyřadit staré knihy, ucházející přebalit, sehnat nové a celý fond zdigitalizovat. Toho se ujala dospívající dcera knihovnice a velitele hasičů, pro kterou je knihovna prostředím, kde se ráda a často pohybuje a pomáhá se vším, co je potřeba, takže dobře věděla co a jak. Nabídka knih byla rozšířena i díky výměnným fondům z nadřízené knihovny, o které předchozí knihovnice neměla zájem.

Velmi se osvědčila účast na místním letním country festivalu. Stánek s dobročinným bazarem knih na podporu knihovny splnil hned několik cílů: zbavit se starých a nepotřebných knih, získat finanční prostředky na nákup knižních hitů a dát vědět o existenci knihovny široké veřejnosti.

Knihovna na sociálních sítích

Posledním úkolem bylo sehnat zapálenou knihovnici, která se ujme pravidelného provozu. I v tomto směru měla knihovna velké štěstí. Nedávno přistěhovaná komunikativní maminka, bydlící v těsném sousedství knihovny, se dvěma dcerami se zájmem o knihy byla tou pravou volbou. Zdálo by se, že přišla k hotové práci, ale knihovníci vědí, že nové regály a hezky obalené knihy nestačí. A tak nechala navrhnout logo, vyrobit informační cedule na vstupní dveře, založila účet na Facebooku a Instagramu a doladila další a další důležité drobnosti.

S napětím jsme vyhlíželi datum slavnostního otevření. Velký zájem místních a hasičská zbrojnice praskající ve švech ukázaly, že naše práce nebyla zbytečná. Do knihovny se zaregistrovalo na 50 nových čtenářů, o knihovně se psalo v regionálních novinách, e-mailem přišly desítky gratulací od knihovníků z celé republiky.

Opravená hasičská zbrojnice se skutečně stala živým místem obce. Hasiči tu pořádají společenské akce, každý pátek odpoledne je otevřená knihovna, v multifunkčním sále se cvičí, pořádají besedy. Věřím, že teď už není nikdo, kdo by o knihovně neslyšel – minimálně na Třebsíně. Mnozí ji pravidelně navštěvují. Její proměna potěšila mnohé a je inspirací pro ostatní. A to rozhodně není málo.