Hlavní obsah stránky
TÉMA: Přístupnost knihoven II: Elektronická přístupnost knihoven pro zrakově postižené
JAN ŠNYRYCH snyrych@sons.cz
Aby byla knihovna přístupná nevidomým a slabozrakým, je potřeba dodržovat jisté zásady pro bezbariérovost fyzického prostoru, ale také zásady pro přístupnost v online prostoru, který je v dnešní době stále důležitější. V následujícím textu se pokusím odpovědět na otázku, jak zajistit, aby vaše knihovna byla po elektronické stránce vůči svým stávajícím i potenciálním uživatelům přístupná a jak vám v tom může být nápomocna Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).
Moderní knihovny nepředstavují zdaleka jen půjčovny knih, ale i místa, kam lidé chodí za vzděláním i zábavou, za kulturním i společenským vyžitím či za získáváním informací nejrůznějšího charakteru. Na tom všem se samozřejmě chtějí podílet i lidé se zrakovým postižením, kteří si nakonec dnes již i samotné knihy mohou díky speciálním pomůckám přečíst.
Metodika Handicap Friendly
Přístupnost webových stránek a mobilních aplikací je pro celý veřejný sektor, a tedy i pro knihovny, vyžadována přímo zákonem č. 99/2019 Sb., nicméně knihovny, které chtějí být přátelské i k lidem s různými specifickými potřebami, se mohou řídit podrobnější metodikou SKIP nazvanou Handicap Friendly. V ní jsou mimo jiné popsány konkrétní požadavky na elektronickou přístupnost nejen z hlediska zrakově postižených.
Tento materiál prošel za období své existence několika aktualizacemi, které reflektují vývoj v oblasti přístupnosti. Lze říci, že pozorujeme dva dlouhodobé trendy – postupný pokles potřeby zrakově postižených využívat speciálně vybavené počítače přímo v knihovnách, ale současně stále větší potřebu toho, aby knihovny poskytovaly všechny své online služby a informace přístupnou formou.
Speciální počítače pro zrakově postižené
Dříve se mnohé knihovny vybavovaly počítači, které obsahovaly speciální zvětšovací a odečítací programy pro zrakově postižené. Slabozrací a nevidomí mohli přijít do knihovny a prostřednictvím takového počítače mohli využívat internet a dostat se také k online katalogu knihovny a dalším informacím.
S časem ale potřeba těchto speciálních počítačů v knihovnách klesá. Dnes je totiž už drtivá většina lidí se zrakovým postižením vybavena vlastními pomůckami, tedy počítači, chytrými telefony nebo tablety. Na nich mají nainstalované a nastavené speciální programy přesně podle svých potřeb, takže je pro ně snazší pracovat se svými vlastními pomůckami, které znají, než s neznámým počítačem v knihovně. Není již tedy taková potřeba vybavovat knihovny touto speciální technikou.
Máte-li ale ve své knihovně obdobný starší počítač a navzdory výše popsanému trendu jej stále zrakově postižení využívají, můžete se v případě úvah o jeho modernizaci obrátit na Tyflokabinet, speciální oddělení SONS, které se počítačovými pomůckami zabývá, a jeho pracovníci vám rádi poradí.
Přístupnost webu a dalších elektronických informací či služeb knihovny
Zrakově postižení si mohou pomocí svých asistivních nástrojů číst informace z webu knihovny, mohou sledovat profily knihoven na sociálních sítích nebo vyhledávat v knihovních online katalozích. Jen je třeba, aby se tyto nástroje a publikované informace vytvářely s ohledem na přístupnost.
Konkrétní pravidla, která je třeba dodržovat, jsou popsána ve standardu Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.1. Jde o podrobný technický materiál, který by jistě měli znát weboví kodéři, pravděpodobně ale nebude příliš stravitelný pro laika, který se tvorbou webu hlouběji nezabývá. Pro vaši představu netechnicky popíšeme alespoň tři ze základních pravidel přístupnosti:
1. Dobrá čitelnost pro slabozraké
Web a elektronické dokumenty by měly být v barvách, které zajistí dostatečný kontrast textu vůči pozadí, s dobře čitelným písmem. Stránky by měly být responsivní, tzn. měly by automaticky přizpůsobovat šířku velikosti displeje, aby např. na malém mobilu nemusel uživatel rolovat do strany. Odkazy a další funkční prvky by měly být jasně odlišeny od statického textu a měly by se zvýraznit při přejetí myši nebo při aktivování z klávesnice. Velikost textu a prvků stránky by měla být dostatečná i při práci na malých displejích.
2. Textová alternativa grafických prvků
Hlasový výstup čte nevidomému uživateli jen textové informace z webu. Pokud jsou však informace obsažené v grafickém prvku či obrázku, musí mít takový prvek textový popisek, aby se k těmto informacím dostal i zrakově postižený uživatel odečítače.
3. Ovládání z klávesnice
Nevidomí uživatelé web neovládají pomocí myši, ale klávesnicí. Ke všem funkčním prvkům se tedy uživatel musí dostat pomocí klávesy Tabulátor a dalšími klávesami potom musí být možné aktivní prvek ovládat. Pokud se používají standardní webové prvky, je toto zajištěno, když si ale weboví vývojáři tvoří vlastní prvky, musí ovládání z klávesnice věnovat pozornost.
Co vše je potřeba o přístupnosti vědět
Komplexnější znalosti o technických požadavcích na přístupnost webu potřebují mít weboví kodéři. Ti při vývoji webu musí jeho kostru postavit tak, aby vyhovovala požadavkům standardu WCAG.
Vytvořený web potom ale plní obsahem samotní pracovníci knihovny, kteří publikují stránky, aktuality, pozvánky na akce a další obsah. I tito tvůrci obsahu by měli mít na paměti některé méně technické, ale důležité zásady, které je třeba dodržovat, aby byl obsah webu přístupný.
Jak vývojářům, tak i tvůrcům elektronického obsahu jsme v SONS schopni nabídnout seminář, ve kterém vysvětlíme to nejdůležitější, co je třeba vědět, aby byl výsledný web po všech stránkách bez bariér.
Kudy se do přístupnosti pustit
Máte-li externího dodavatele webu, online katalogu či jiné elektronické služby, vyžadujte po něm vždy, aby daný web či aplikace splňovaly požadavky standardu WCAG 2.1 v úrovni AA. To je podmínka vyplývající ze zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, která zajistí, že web bude dobře přístupný.
Dodržení požadavků na přístupnost si nechte ověřit nezávislým auditem přístupnosti. Vývojáři někdy dodržení požadavků deklarují jen formálně na základě automatizovaných testů, které zdaleka neodhalí všechny nedostatky. V rámci auditu probíhá vedle automatizovaného testování i ruční uživatelské testování přímo zrakově postiženými odborníky pomocí asistivních technologií. Audit přístupnosti lze provést u již funkčního webu; ideální ale určitě je, když se testování přístupnosti zahrne do procesu vývoje nového webu. Obojí může nabídnout jak SONS, tak i některé další organizace, které se na přístupnost specializují.
Začít můžete ihned
Audit přístupnosti, standard WCAG – to vše může znít složitě a vzdáleně. Se zlepšováním elektronické přístupnosti vaší knihovny lze ale začít ihned třeba i maličkostmi, které však pro zrakově postižené mohou být důležité. Když například příště budete na webu publikovat pozvánku na akci v knihovně, nezapomeňte, že nestačí jen do stránky vložit obrázkový soubor s plakátem akce, ale připište vedle ještě všechny důležité informace i v obyčejném textu. Pomůžete tím všem, kteří si z grafického plakátu informace přečtou s obtížemi nebo si je nepřečtou vůbec, a jako vedlejší bonus si stránky vaší knihovny polepší i ve vyhledávání Googlu, který také jednodušeji indexuje informace v textu než v grafice.
A budete-li časem chtít, aby všichni, kdo u vás tvoří elektronický obsah, věděli o tom, jak to dělat přístupně, co nejvíce, rádi se s vámi v SONS domluvíme na semináři na toto téma. V případě rekonstrukce či vývoje nového webu to platí samozřejmě o auditu přístupnosti.
V SONS nás těší, že zájem o přístupnost mezi knihovnami vzrůstá, a rádi budeme spolupracovat na tom, aby zrakově postižení mohli co nejvíce využívat služeb a aktivit knihoven bez zbytečných bariér.
Kontakty a další informace
Tyflokabinet – metodické centrum informatiky SONS: www.tyflokabinet.cz
O službách přístupnosti SONS: www.tyflokabinet.cz/pristupnost