HANA STEJSKALOVÁ

Příklady ze Slovinska, Německa, Rakouska a Česka…

Ve slovinské knihovně ve městě Kranj mediální vzdělávání uchopili pomocí sérií veřejných diskuzí nazvaných Žurnalistický kaleidoskop. Konají se jednou za měsíc, moderuje je známá slovinská reportérka a jako hosty si zve novináře slovinského původu, mnohdy působící na mezinárodní scéně. Jelikož jde o známé tváře, jsou tato setkání pro veřejnost lákavá. Diskutovala se už témata jako fake news, význam novin a novinářů, dostupnosti informací či vztah mladých lidí ke zpravodajství. Diskuze jsou dostupné i online.

V Kolíně nad Rýnem pracují s výstavou What the Future Wants, za kterou stojí organizace Tactical Tech. Výstava, na které se obsahově podíleli mladí lidé ve věku od 13 do 18 let, sestává z osmi plakátů. Plakáty tematizují například fenomén podvratných audiovizuálních obsahů, které vznikají pomocí umělých neuronových sítí (takzvané deep fake). Jinde se zastavují u toho, jak si digitální technologie získávají naši pozornost a náš čas či jak si nás na sítích najdou reklamy. V rámci tohoto projektu padají například i kritické otázky týkající se společnosti Google a způsobů, jak zasahuje do našich životů. Část výstavy je věnovaná i ochraně osobních dat (například fenoménu selfie) a tomu, co všechno se z takové fotky dá o konkrétní osobě vyčíst a co se s fotkou stane, když ji publikujeme na internetu.

Materiály jsou volně dostupné ke stažení (www.theglassroom.org) a pracuje se s nimi v mnoha zemích, ať už v knihovnách, či jiných institucích. Jsou přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. K realizaci je – kromě zajištění vhodného výstavního prostoru – potřeba stáhnout a vytisknout osm plakátů, obstarat dva až čtyři tablety s internetovým připojením, dvě větší obrazovky pro přehrávání animací a fixy, aby na jednom z plakátů mohli účastníci označit, kolik času tráví s digitálními technologiemi. V Česku je na tento projekt navázán například výstavní projekt #Datamaze v Centru současného umění DOX. Doprovodnou součástí instalace může být i příručka Data Detox, opět z dílny organizace Tactical Tech, která je rovněž volně dostupná ke stažení a vytištění v češtině (https://datadetoxkit.org). Tato příručka obsahuje tipy a informace o ochraně soukromí, digitální bezpečnosti, dotýká se i dezinformací či sdílení informací na internetu.

V rakouském studiu Polycular vznikla hra Escape Fake, která nabízí dvě únikové místnosti, ze kterých se dostanete jedině tak, že rozpoznáte jednotlivé fake news. S jejím využitím má zkušenost například severoněmecká Stadtbibliothek Rostock. Hra je vhodná pro dospívající, ideálně se hraje v týmech po dvou až třech lidech. Samotná hra trvá zhruba hodinu a po ní může následovat asi hodinová reflexe. Celý program tak může trvat dvě hodiny. Hra je zatím dostupná v angličtině a němčině, je ale volně ke stažení (https://escapefake.org). Ke hře je kromě tabletu či telefonu potřeba vytisknout sadu šesti plakátů minimálně o velikosti A4, které je v průběhu hry třeba telefonem či tabletem skenovat.

Podobný projekt existuje i v České republice, je jím hra FakeScape (www.fakescape.cz). Tu si lze objednat jako program, který obsahuje hru, diskuzi s lektorem, pracovní listy, doporučení, kde a jak získávat informace. Je určený především pro školy, ale dá se domluvit i workshop na míru pro jiné organizace. Workshopu se může zúčastnit skupina maximálně třiceti lidí a trvá podle domluvy hodinu až dvě. Cena workshopu je 2000 korun za jednu hodinu a 1000 korun za každou další. Je potřeba započíst i případné cestovné a náklady na ubytování, neboť organizaci založili studenti sídlící v Brně.

Učit se mezi řádky i generacemi

Sadu doporučení přináší také americká příručka A Guide for Library Practitioners, která vznikla před dvěma lety – v době blížících se prezidentských voleb, kdy na internetu rozhodně nebyla o dezinformace nouze. Příručka, za kterou stojí American Library Association (ALA), může posloužit jako inspirace i v českém prostředí. Anglická verze je volně dostupná ke stažení; na zveřejnění české verze se pracuje. Najdeme tam například tematické celky jako role médií, misinformace, dezinformace nebo oblast stavby internetu, kam spadá i fungování cookies či reklamy na internetu. V úvodu příručky se píše: Lidé, kteří mediální vzdělávání potřebují, se nejspíš nebudou nadšeně zapisovat do programu či na přednášku na toto téma, vlastně si dost možná nebudou vědomi toho, že jim takové vědomosti chybí.

Role knihovny se v příručce vyzdvihuje jako místo, které je nápomocné při čerpání a třídění informací, ale i při ověřování mnohdy emočně zabarvených zpráv či prověřování jejich původu. Knihovník by měl umět návštěvníky navést k otázce po zdroji a původu informace, která může být mylně považována za zjevný fakt. Příručka proto obsahuje i tipy, jak vhodně reagovat na rozvášněné reakce čtenářů, a vyhnout se tak možné roztržce. Dále zde najdeme takzvané „conversational starters“, tedy věty, kterými lze návštěvníka navést k otázce po zdroji a způsobu šíření informací, přestože to nebylo téma, se kterým do knihovny přišel.

Text dále doporučuje témata mediálního vzdělávání začleňovat do dalších nebo již probíhajících projektů. Úsilí knihoven nemá směřovat k tomu téma návštěvníkům vnutit, ale upozornit návštěvníky na souvislosti, kterých by si jinak nevšimli. Čtenářský klub, promítání filmu, přednáška o regionální historii či zahradničení, technologický workshop – všechny tyto i jiné aktivity lze propojit se současným děním a s otázkami po způsobech, jak informace získáváme a jak s nimi nakládáme. ALA se také snaží motivovat knihovny k tomu, aby v těchto tématech podporovaly vzdělávání svých pracovníků.

Po zastávce za oceánem skončíme na jihu Evropy. V italském Padernu, obci kousek od Milána, se zaměřují především na vzdělávání v technologiích. Programem Generace digitální solidarity, kterému lidově říkají „Pronajmi si synovce“, šikovně propojují mladou a starší generaci. Jde o stáž, která trvá zhruba čtyřicet hodin. Skupina středoškolských studentů si s pomocí knihovníka připraví výukový blok pro skupinu seniorů. Jde většinou o základy práce s počítačem, se smartphonem a s internetem. Každé téma je rozděleno na několik kratších prezentací, které si vždy připraví dvojice studentů. Program se obměňuje podle aktuálních potřeb obou zúčastněných stran. Učí se na něm jak starší, tak mladší, kteří si tím procvičí různé dovednosti, jako je prezentování či práce v týmu, ale často se i dozvědí sami něco nového. Podobné programy, které propojují mladší a starší generaci, najdeme i u nás a bývají velmi oblíbené. Jejich rozšíření právě o téma mediálního vzdělávání může otevřít nové možnosti společenského dialogu.

TEREZA LIŠKOVÁ tereza.liskova@osf.cz

Další tipy pro vás

— Portál codokaze.knihovna.cz nabízí mapu konkrétních komunitních a vzdělávacích aktivit napříč celou Českou republikou a všemi typy a velikostmi knihoven. Inspiraci hledejte nebo přidávejte pod #medialnigramotnost nebo #digi.

— Eva Nečasová založila neziskovou iniciativu AI dětem (www.aidetem.cz), složenou z pedagogů a expertů z oblasti umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence), která pomáhá šířit užitečné znalosti a dovednosti v oboru umělé inteligence na základních školách i dalších vzdělávacích institucích. Bezplatně poskytuje ke stažení výukové materiály a vydala český překlad učebnice Strojové učení pro děti.

— Inspiraci v oblasti mediálního vzdělávání napříč republikou představuje sedm knihoven, které tento rok získaly ocenění Bibliotheca inspirans (www.osf.cz/bibliothecainspirans), za nímž stojí Nadace OSF a Česká spořitelna.

Článek vznikl ve spolupráci s Nadací OSF, která v rámci programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím podporuje knihovny v jejich úsilí v oblasti celoživotního vzdělávání veřejnosti zaměřeného na rozvoj mediální gramotnosti a schopnosti rozvíjet dialog v rámci komunit.

Posláním Nadace OSF je podpora živé občanské společnosti. Nadace se nebojí otevírat citlivá a opomíjená témata a společně s dárci hledat průkopníky, kteří taková témata budou rozvíjet.

Hana Stejskalová je vystudovaná hispanistka a portugalistka a bývalá učitelka na gymnáziu. Ráda píše, pracuje s textem, učí se nové jazyky, poznává nové lidi a mění životní postoje.