Main content
Září 2013
Seznam článků
Paratexty a jejich role v knižním světě
Sekundární knižní texty (tzv. paratexty) jsou v současné době vnímány jako důležitá součást knižního světa, která podstatným způsobem vstupuje do celého procesu knižní komunikace. Paratexty jsou totiž místem, kde se poprvé setkává potenciální příjemce díla či kupec knihy s různými typy „sdělení“ verbálního i neverbálního charakteru, které vytvářejí jakousi vstupní bránu k autorskému textu. Tyto „texty“ totiž obklopují autorský (též primární) text ze všech stran, a tím ovlivňují, případně i tvarují komunikaci mezi jím a jeho vnějším okolím, tj. čtenáři, kupci, zprostředkovateli a dalšími subjekty knižního světa...
Quo vadis, knihovno? aneb O propagaci Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015
Pracovní skupina Priority 19 se snaží popularizovat Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015. Pod vlajkou projektu s názvemQuo vadis, knihovno? připravuje roadshow přednášek pro krajské knihovny, vydání přetextované koncepce, ale také informačně-propagační videospot a leták...
Genealogie – postřehy a tipy pro tvorbu rodokmenu
Pravděpodobně všichni, kteří se jako já nějak zabývají genealogií, už slyšeli otázku, co nás k tomu přivedlo a co nás na tom baví. Kolik je lidí, tolik je odpovědí. Někdo chce zodpovědně vědět o minulosti co nejvíce, než ti starší odejdou, někdo chce rodokmen zpracovat jako dárek, další je zcela obyčejně zvědavý. U mne jako konečný impuls, který okrajový zájem změnil na koníčka zabírajícího většinu volného času, posloužila víkendová návštěva lázní s kamarádkou, která se rodokmeny zabývá...
Citační manažer Citace PRO a jeho využití ve vědě a výzkumu
Pokud se zeptáte českých studentů, čeho se nejvíce obávají při psaní odborných textů, bez váhání odpoví, že správného citování. Při kompletaci práce se věnuje tvorbě a úpravě citací poměrně velký prostor. Důvodem je fakt, že studenti vytvářejí citace ručně. Často přitom využívají spíše různých výkladů a příkla dů, které nebývají vždy jednotné a správné. Jedním z řešení je využívat citační manažery, a to nejen pro výsledné generování citací, ale i pro jejich uchovávání, zaznamenávání připomínek a případně i pro uložení nebo prolinkování plných textů. Citační manažery jsou skvělým nástrojem boje proti plagiátorství. Je tedy potřeba zaměřit se při výuce spíše na jejich využívání než na popis, kam v citaci patří tečka nebo čárka...
Knihovna knihovnické literatury jde s dobou
Na začátku roku 2011 jsem začala pracovat v Knihovně knihovnické literatury (KKL) Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. KKL byla založena roku 1953 jako odborná příručka tehdejšího Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví Národní a universitní knihovny v Praze. Na začátku své činnosti měla jen příruční knihovnu, do níž byla uložena základní knihovnická literatura vypůjčená z fon du Národní a universitní knihovny. Od roku 1960 disponuje vlastním rozpočtem, její akviziční činnost je tedy v rámci Národní knihovny ČR autonomní...
KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Pozvánka do malých knihoven na Liberecku
Obec Bílá je typickou vesničkou v Podještědí. Nachází se mezi Českým Dubem a Hodkovicemi nad Mohelkou. Trvalé osídlení obce spadá až do obdo bí raného středověku, poprvé byla zmíněna v ro ce 1537. V obci se zachovaly původní lidové stavby, které dotvářejí kolorit této podhorské vísky. Stav by pocházejí z počátku 19. století a většina z nich je doposud velmi dobře udržovaná. Obec Bílá zřizuje na svém území čtyři knihovny – v Bílé, Vlčetíně, Petrašovicích a v Hradčanech...
ZE ČTENÁŘOVA DENÍKU… Pro Jaroslava Seiferta
Známý knihkupec ve výslužbě Vratislav Ebr o sobě říká, že je dnes více sepisovatel než spisovatel. V nedávných dnech si na knižních pultech začala zahřívat své místo nová knížka z jeho dílny nevyčerpatelných nápadů a témat. Jde o originální přínos drobných příspěvků, vzpomínek, přípodotků a vtipných anketních odpovědí věnovaných Jaroslavu Seifertovi. Kníž ka se jmenuje Jaroslav Seifert v mozaice postřehů z pera jeho přátel...
Tour de (rakouské a slovinské) knihovny
Letošní studijní cesta po knihovnách se konala ve dnech 4.–7. června. Navštívili jsme knihov ny v Rakousku a Slovinsku...
Již před necelým rokem byla na brněnské ulici Křížová znovu otevřena pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM), ve které se knihovnická praxe úzce propojila s akademickým pro středím. Před nuceným uzavřením pobočku zachránila spolupráce knihovny s Kabinetem informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě (KISK), jehož studenti nyní pečují o svěřený fond a čtenáře. Nejen z názvu ulice, ale především z charakteru místa, kde se propojuje akademický svět s knihovnickou realitou, se zrodilo nové jméno pobočky – „Na křižovatce“...
Pouze v tištěné verzi