Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

po pauze téměř sedmi týdnů se k vám dostává nové, v pořadí deváté letošní číslo Čtenáře. Jeho obsah jsme se snažili sestavit tak, abyste v něm našli nové a zajímavé informace, ale jsou v něm i materiály navazující a rozšiřující témata z minulého vydání. Jedná se konkrétně o pokračování článku o genealogii, v němž tentokrát autorka nabízí několik tipů a postu­pů, které je nutné dodržet, pokud se rozhodnete pátrat po svých kořenech. A také o druhou část přehledu přeložených děl ze špa­nělské a hispanoamerické literatury za uplynulé dva roky, jenž může posloužit jako vodítko při výběru, co zařadit do svého čtenářského seznamu „MSTNP – musímsitoněkdypřečíst“.

Se čtením a vnímáním literárního díla souvisí i téma zářijového Čtenáře, které je věnované sekundárním knižním textům, takzvaným paratextům. Jako běžní čtenáři vnímáme zmiňované „doplňky“ knihy zcela automaticky, aniž bychom o jejich důležitosti hlouběji uvažovali. A přitom jsou to právě informace na záložkách či upoutávky na obálkách knih, doslovy, předmluvy, titulní listy, reklamní tex­ty v literárních časopisech i na portálech internetových knižních obchodů, které ovlivňují naši volbu, zda po knize sáhneme, či nikoli.

Je tedy dobré vědět, co nám paratexty sdělují a jak je máme dešifrovat.

Quo vadis, knihovno? aneb O propagaci Kon­cepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015 je poněkud delší název materiálu au­tor­ky Pavlíny Lonské. Je věnován připravovaným aktivitám skupiny s názvem Priorita 19, která se zabývá marketingem služeb knihoven a sna­ží se Koncepci mezi knihovníky popularizovat. K tomuto účelu připravuje řadu přednášek pro krajské knihovny, v nichž se zaměří na zpřístupnění někdy složitého textu Koncep­ce, k čemuž bude sloužit také informačně-propagační videospot a leták.

Za vaši pozornost stojí určitě i další mate­riály, třeba ten o citačním manažeru Citace PRO, o cestě českých knihovníků po rakouských a slovinských knihovnách či o knížce věnované Jaroslavu Seifertovi, kterou nám oso­bitým způsobem přibližuje kolegyně Zdeň­ka Ortová.

Příjemné čtení na konci léta vám přeje

OLGA VAŠKOVÁ