ŘÍJEN

Před 50 lety, 1. 10. 1963, se narodil britský spisovatel Lawrence Norfolk, i u nás známý autor historických románů Lemprièrův slovník, Papežův nosorožec a Slavnost Johna Saturnalla.

Před 75 lety, 3. 10. 1938, zemřel Antonín Klášterský (*1866), český básník a překladatel, překládal zejména Shakespeara, např. jeho Sonety.

Před 300 lety, 5. 10. 1713, se narodil Denis Diderot (†1784), francouzský filozof a spisovatel, spoluautor Encyklopedie, autor románů Jeptiška, Rameauův synovec a Jakub fatalista a jeho pán, který úspěšně zdramatizoval Milan Kundera pod názvem Jakub a jeho pán.

Před 85 lety, 8. 10. 1928, se narodil český literární historik a editor Radko Pytlík, přední znalec života a díla Jaroslava Haška, o němž napsal několik knih, např. Toulavé house či Osudy a cesty Švej­ka.

Před 150 lety, 9. 10. 1863, se narodila česká prozaička Amálie Vrbová (†1936), publikující pod pse­u­donymem Serafina Svitavská a později Jiří Sumín.

Před 120 lety, 9. 10. 1893, se narodil Mário de Andrade (†1945), brazilský básník, prozaik, muzikolog, historik, kritik a fotograf, jeden ze zakladatelů brazilského modernismu.

Před 105 lety, 10. 10. 1908, se narodila katalánská prozaička a básnířka Mercè Rodoredová (†1983), autorka Diamantového náměstí, jednoho z nejlepších poválečných katalánských románů.

Před 100 lety, 10. 10. 1913, se narodil francouzský spisovatel Claude Simon (†2005), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1985), spojovaný s tzv. novým románem; česky vyšly např. romány Vítr a Příběh.

Před 70 lety, 11. 10. 1943, zemřela Radcliffe Hallová (*1880), anglická básnířka a autorka osmi románů, z nichž je i u nás známá klasika lesbické a gay literatury Studna osamění.

Před 50 lety, 11. 10. 1963, zemřel Jean Cocteau (*1889), francouzský básník, prozaik, dramatik, filmař a scénograf; autor filmů Krev básníka, Krás­ka a zvíře, Orfeus a Orfeova závěť, románu Nezvedené děti, hry Hrozní rodiče nebo dra­matického monologu Lidský hlas.

Před 125 lety, 14. 10. 1888, se narodila novo­zélandská spisovatelka Katherine Mansfieldová (†1923), proslulá povídkovou tvorbou, z níž česky vyšly výbory Duje vítr, Blaho a jiné povídky a Zahradní slavnost.

Před 90 lety, 15. 10. 1923, se narodil jeden z nejvýznamnějších italských spisovatelů Italo Calvino (†1985), au­tor experimentálních postmodernistických povídek, novel a románů jako např. Neviditelná města, Kosmické grotesky, Nesnadné lásky, Když jedné zimní noci cestující či volné trilogie Naši předkové, která obsahuje i slavnou novelu Baron na stromě.

Před 125 lety, 16. 10. 1888, se narodil americký dramatik Eugene O’Neill (†1953), jeden z největších dramatiků první poloviny 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1936). Ve svých dramatech vstřebal vlivy realismu Čechova, Ibsena a Strindberga. Hned první publikovaná hra Za obzor, uvedená s velkým úspěchem v roce 1920 na Broadwayi, mu přinesla první z rekordních čtyř Pulitzerových cen. Další získal v roce 1922 za Annu Christie a v roce 1928 za Podivnou mezihru. Mezi jeho další hry patří např. trilogie Smutek sluší Elektře, která je inspirovaná Aischylovou Oresteiou, Císař Jones, Touha pod jilmy, Velký bůh Brown, Miliónový Marco, Lazarův smích, Dny bez konce, Popelář přichází, Měsíc pro smolaře či Tak trochu básník. Vrcholem O’Neillova díla je Cesta dlouhým dnem do noci, napsaná „slzami a krví“ v roce 1941. Podle autorovy vůle mohla být hra uvedena až posmrtně (stalo se tak v roce 1956) – a posmrtně vynesla svému autorovi také čtvrtou Pulitzerovu cenu. Působivé autobiografické psychologické drama o matce závislé na morfiu, lakomém otci a dvou bratrech hledajících své místo v životě je jednou z největších amerických her vůbec. Mnohé hry byly zfilmovány a většinu z nich známe i z českých překladů a inscenací.

Před 200 lety, 17. 10. 1813, se narodil Georg Büchner (†1837), německý dramatik a prozaik, považovaný za předchůdce absurdního dramatu, naturalis­mu i expresionismu; v německy mlu­vících zemích se těší velké úctě – nejprestižnější němec­ká literární cena nese právě jeho jméno (Georg--Büchner-Preis). Büchner pocházel z rodiny lékaře, studoval na gymnáziu, kde se naučil několik jazy­ků, poté studoval lékařství ve Štrasburku. Již v mlá­dí se začal zajímat o politiku, obdivoval Shakespeara, účastnil se práce Společnosti pro lidská práva, byl ovlivněn utopickým socialismem, studoval francouzskou literaturu (v roce 1835 přeložil dvě díla Victora Huga – Lukrécii Borgiu a Marii Tudorovnu). V roce 1837 publikoval ve francouzštině odborné pojednání Mémoire sur le Système Nerveux du Barbeaux (Cyprinus barbus L.). Ve stu­diích pokračoval v Gießenu, rozšiřoval letáky a pomáhal politicky vzdělávat lid. Byl však obviněn ze zrady a musel uprchnout do Francie. Později byl profesorem anatomie na univerzitě v Curychu, kde také v pouhých 23 letech zemřel na tyfus. První hru, deziluzivní revoluční drama Dantonova smrt, napsal v roce 1835. Dále napsal veselohru Leonce a Lena a povídku Lenz o psychicky nemocném básníkovi hnutí Sturm und Drang s velmi moderní­mi vypravěčskými a psychologickými postupy. Nejzná­mějším jeho dílem je nedokončená hra Woyzeck(též Wozzeck, česky Vojcek), podle níž vznik­la neméně slavná opera Wozzeck Albana Berga (premié­ra v roce 1925) a jejíž filmovou verzi natáčel režisér Werner Herzog v roce 1979 v Telči s Klau­sem Kinským v titulní roli. Příběh obyčejného vojína Vojcka, který je pronásledován běsy, týrán svým nadřízeným, využíván doktorem k lékařským experimentům a pod­váděn svojí družkou Marií, s níž má nemanželské dítě a kterou nakonec zabije, je hlubokým podobenstvím a nadčasovým příběhem o propastech lidské existence. Dílo vyšlo poprvé roku 1879 a na scéně bylo prvně uvedeno v roce 1913 v Mnichově.

Před 110 lety, 17. 10. 1903, se narodil americký spisovatel a scenárista Nathanael West (†1940), autor románů Den kobylek a Přítelkyně osamělých srdcí.

Před 40 lety, 17. 10. 1973, zemřela Ingeborg Bachmannová (*1926), rakouská básnířka, prozaička, dramatička, libretis­tka a esejistka, autorka románu Malina či próz Třicátý rok nebo Simultánně; česky vyšly též Básně a dvousvazkový výbor esejů Místo pro náhody.

Před 35 lety, 17. 10. 1978, zemřel rakouský esejista píšící pod pseudonymem Jean Améry (vl. jm. Hans Mayer, *1912), který přežil koncentrační tábory v Osvětimi, Buchenwaldu a Bergen-Belsenu a je mj. autorem pojednání o sebevraždě Vztáhnout na sebe ruku, knihy Karel Bovary, venkovský lékařa autobiografie Marná léta učednická.

Před 115 lety, 19. 10. 1898, se narodil Svatopluk Kadlec (†1971), český básník a překladatel zejmé­na z francouzské literatury, autor prvního úplného českého překladu Baudelairových Květů zla.

Před 80 lety, 21. 10. 1933, se narodi-la česká spisovatelka a nakladatelka Zde­na Salivarová, man­žel­ka spisovatele Josefa Škvoreckého, s nímž odeš­la v roce 1969 do Kanady, kde spolu v Toron­tu založili v roce 1971 exilové nakladatelství 68 Publishers, v němž vydávali díla v Čes­ku zakázaných či v exilu žijících autorů (do roku 1993 zde vyšlo 227 titulů); sama napsala např. povídkový triptych Pánská jízda, román Honzlová či novelu Nebe, pek­lo, ráj; s Josefem Škvoreckým pak napsala řadu detektivek, např. Krátké setkání, s vraždou nebo Setkání v Praze, s vraždou.

Před 115 lety, 22. 10. 1898, se narodil Dámaso Alonso (†1990), španělský básník, filolog a literár­ní kritik, nositel Cervantesovy ceny (1977).

Před 75 lety, 24. 10. 1938, se narodil Venědikt Jerofejev (†1990), kultovní ruský spisovatel, zná­mý především básní v próze Moskva – Petuški, nazývanou „biblí ruských alkoholiků“.

Před 85 lety, 27. 10. 1928, se narodil český literární historik, teatrolog a editor Vladimír Justl (†2010). V letech 1965–1992 byl uměleckým vedoucím pražské poetické vinárny Viola, která se v pražském prostředí stala pojmem. Je autorem monografií Václav Kliment Klicpera a Bratři Mrštíkové. Nejvýznamnější oblastí jeho práce byla editorská, textologická a komentátorská činnost. Zasloužil se o jedenáctisvazkovou edici Sebraných spisů Vladimíra Holana, kterou uzavřel jeho obsáh­lým životopisem.

Před 80 lety, 27. 10. 1933, se narodila americká spisovatelka a básnířka Sylvia Plathová (†1963), autorka románu Pod skleněným zvonem či sbírky básní Ariel.

Před 310 lety, 28. 10. 1703, zemřel anglický filozof John Locke (*1632), autor Rozpravy o lidském rozumu.

Před 115 lety, 28. 10. 1898, se narodil František Běhounek (†1973), český fyzik a spisovatel, autor zejména literatury pro mládež a sci-fi.

Před 395 lety, 29. 10. 1618, zemřel Sir Walter Raleigh (*asi 1552), anglický básník, voják a dvořan královny Alžběty I.

Před 110 lety, 29. 10. 1903, se narodil anglický spisovatel Evelyn Waugh (†1966), autor satirických románů Sestup a pád, Křehké nádoby, Hrst prachu, Drazí zesnulí, Helena či Návrat na Brideshead, podle něhož vznikl úspěšný televizní seriál i film.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora