Main content

Knihovna knihovnické literatury jde s dobou

RENÁTA SALÁTOVÁ Renata.Salatova@nkp.cz

Na začátku roku 2011 jsem začala pracovat v Knihovně knihovnické literatury (KKL) Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. KKL byla založena roku 1953 jako odborná příručka tehdejšího Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví Národní a universitní knihovny v Praze. Na začátku své činnosti měla jen příruční knihovnu, do níž byla uložena základní knihovnická literatura vypůjčená z fon­du Národní a universitní knihovny. Od roku 1960 disponuje vlastním rozpočtem, její akviziční činnost je tedy v rámci Národní knihovny ČR autonomní. Funguje de facto jako ústřední knihovna knihovnické literatury ČR, neboť je naší největší takto oborově zaměřenou odbornou knihovnou. Po řadu desetiletí je její fond doplňován tuzemskou i zahraniční literaturou, a to nejen novinkami, ale i retrospektivně – všemi vhodnými dokumenty, které dokládají vývoj knihovnictví a příbuzných oborů u nás i v zahraničí. V tomto smyslu je KKL i důležitou knihovnou s archivní funkcí, neboť dokumenty o českém knihovnictví doplňuje na principu vyčerpávající úplnosti.

Knihovna s vlastní studovnou a skladem se od svých počátků nacházejí prakticky na stejném místě v Klementinu – sídle Národní knihovny ČR. Dnešní KKL prošla v 90. letech a v letech 2003–2004 rekonstrukcí. Kromě menších stavebních úprav došlo i k modernizaci vybavení (byly například připojeny nové počítačové stanice). Od roku 2006 mají registrovaní čtenáři možnost využívat WiFi k bezdrátovému připojení na internet. O studovnu KKL se starají dvě pracovnice a také pracovníci Studijního a informačního oddělení Knihovnického institutu.

Knihovna knihovnické literatury má ve svém fondu v současné době kolem 43 000 svazků a 100 titulů periodik z těchto oborů: knihovnictví, knihověda, vědecké informace, informační věda a příbuzné obory. Fond čítá prakticky úplný výčet české a slovenské literatury z výše zmiňovaných oborů, dále obsahuje nejdůležitější zahraniční monografie, sborníky, encyklopedie, periodika a příručky. Doplňování fondu se děje formou nákupů a darů.

Fond je uživatelům přístupný buď v příruční knihovně studovny, nebo prostřednictvím služ­bu konajícího pracovníka ze skladu. Část fondu je uložena v depozitáři NK ČR v Hostivaři. V sou­časné době jsou tam uložena i knihovnic­ká periodika, neboť KKL přišla o jeden sklad v důsledku revitalizace Klementina.

Knihovna půjčuje hlavně prezenčně ve studovně knihovnické literatury. Duplikáty titulů půjčuje i absenčně. Samozřejmostí je MVS a MMVS. Od roku 2011 je připojena k výpůjčnímu modulu Národní knihovny ČR a naši uživatelé si mohou fond objednávat prostřednictvím on-line formuláře.

KKL – Databáze knihovnické literatury je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úpl­nos­ti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, se­riál­ové i analytické záznamy dokumentů od roku 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické naskenované verzi (lístkový katalog KKL ve formátu .tiff). Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních internetových zdrojů oboru.

Dále se uživatelé mohou podívat do: KZK-databáze zkratek pro knihovnické a informač­ní obory, TDKIV-česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy KSL-anglicko-český a česko-anglický slovník knihov­­nické terminologie, zahraniční databáze LISA, LISS, Emerald.

V KKL lze vyhledávat také prostřednictvím oborové brány KIV – Oborová brána Knihovnictví a informační věda. Výhodou je možnost vyhledávat v jednotlivých bázích nebo paralelně v nějaké kombinaci bází, a to včetně KKL a dalších zde uvedených. Další výhodou je nabídka přidaných služeb SFX zaměřených především na získání plného textu nebo informace o dostupnosti.

Jak o sobě dát vědět?

Snažili jsme se společně s kolegy propagovat služby knihovny prostřednictvím facebooku, Wikipedie, novinek KKL aj. Wikipedii jsme považovali za skutečně vhodnou platformu pro dalš­í informování o knihovně a jejích službách a produktech. Uložili jsme heslo Knihovnický institut a Knihovna knihovnické literatury, která je součástí Knihovnického institutu. Hesla byla původně delší, ale wikipedisté nám je zkrátili. Hesla Knihovnický institut a Knihovna knihovnické literatury najdete na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_knihovnické_literatury;

http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnický_institut_Národní_knihovny_České_republiky.

Po vypracování hesel do Wikipedie jsme založili účet na facebooku Knihovnického institutu NK ČR – informační služby https:// www.facebook.com/pages/Knihovnický-institut-NK-ČR-informační-služby/193537317386448.

Na začátku jsme si museli vypracovat komunikační strategii, stanovit si cílové skupiny, museli jsme prostě dát o sobě vědět. Cílovou skupinou, na kterou se soustředíme, jsou odborníci z oboru knihovnictví a informační vědy i pří­buz­ných oborů. Zaměřujeme se hlavně na studenty a  vyučující středních a vysokých škol, zaměstnance odborných, veřejných i akade­-mi­c­kých knihoven.

Je důležité, aby nás sledovala široká knihovnická veřejnost, a tak jsme se snažili vkládat příspěvky, které zaujmou každého. Informu-je­me o svých službách, činnosti našich pracov­níků, zajímavých knihovnických akcích, o agen­dě, s níž se dennodenně potýkáme, zajímavých dotazech, které dostáváme, perličkách, jež nacházíme ve starší knihovnické literatuře, o zajímavých zahraničních i českých titulech z oboru. Prezentujeme zde náš fond, naše služ­by uživatelům, knihovnická periodika, včetně zajímavostí z oboru.

Facebook nám také skvěle posloužil v průběhu letošních povodní, kdy jsme zde dávali aktuální informace například o uzavření Národní knihovny pro uživatele či odstavení databází.

Se svými příznivci se v současnosti snažíme komunikovat i formou dialogu, nejen „vyvěšováním zpráv“. Snažili jsme se zvolit přátelskou a zároveň profesionální komunikaci. Bylo a vlast­ně pořád je obtížné spojit funkci vzdělávací, informační a komunikační s neformálním charakterem facebooku, neboť Knihovnický institut je odborným pracovištěm Národní Knihovny ČR. Několikrát nás naši fanoušci skutečně překvapili. Na příspěvek, o kterém jsme se domnívali, že vzbudí velký ohlas, reagovali vlažně. Naopak na příspěvek, který tam byl dán „jen tak“ reagovali mnohem více. Správou face­booku se zabývá jeden pracovník v rámci svého pracovního úvazku.

 

POUŽITÁ LITERATURA:

  • Informace pro knihovny: Knihovna knihovnické literatury. Informace pro knihovny: Knihovna knihovnické literatury[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2012, 18. 12. 2012 [cit. 2013-06-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_knihovna_knihovnicke_literatury.htm
  • Štěpánová, Bedřiška. Význam Knihovnického institutu Národní knihovny ČR pro veřejné knihovny a odbornou knihovnickou veřejnost: absolventská práce. Praha: Vyšší odborná škola informačních služeb, 2006. 54 s.
  • Vyorálková, Danuše. Studijní a informační oddělení odboru knihovnictví Národní knihovny. Čtenář. 1996, 48(4), s. 124–125. ISSN 0011-2321.