Main content
Listopad 2015
Seznam článků
Odborné akce pro knihovnickou veřejnost, Týden knihoven a předávání několika významných ocenění v našem oboru již několik let zaplňují stránky listopadového Čtenáře. Ani letos tomu nebude jinak, i když částečně možná ano – Týden knihoven se totiž nesl v duchu motta Zažijte knihovnu jinak.
KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2015 jsou za námi – Pět otázek pro Tomáše Řeháka
Přes 60 přednášek včetně workshopů, diskusí se zahraničními hosty a firemních prezentací – zachytit v jednom čísleČtenáře podrobný obsah naší největší oborové konference je úkolem stále obtížnějším. Dobrou zprávou ovšem je, že díky profesionálnímu přístupu pořádajících organizací to není úplně potřeba. Podrobný program konference s anotacemi přednášek, biografickými medailonky přednášejících, závěrečné shrnutí všech sekcí, prezentace na webu a především sborník nabízejí informace a inspiraci, ze které mohou knihovny čerpat až do dalšího ročníku. Ten se také ihned po skončení konference začíná připravovat, jak upozornil RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze a předseda SDRUK ČR. Kolik lidí stojí za přípravou takové akce a jak se pracuje se zpětnou vazbou od účastníků? Rozhodli jsme se, že při letošním ohlédnutí za Knihovnami současnosti vás necháme nahlédnout zejména do zákulisí.
V letech 2010–2015 probíhal v Ústavu pro českou literaturu AV ČR rozsáhlý týmový projekt Literární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. století. S jeho dílčími výsledky se mohla čtenářská veřejnost seznámit v odborném i populárně naučném tisku (např. v tematickém čísle časopisu Dějiny a současnost č. 9/2011), ale také v ucelené podobě ve dvou knihách. První z nich představoval titul Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře (2012), druhou a nejdůležitější je nedávno vydaná dvousvazková kolektivní monografie V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014
Co venkovské knihovny umějí a mohou 2015 aneb Skvělá houbovka báby Plajznerky a jiné zážitky
Jedenáctý ročník této akce proběhl 17.–19. 9. 2015. Hostitelskou knihovnou byla Knihovna Dr. Emanuela Bořického v Milíně a hlavním tématem bylo Co společně zažijeme v podzemí a na kopcích?
Z POKLADŮ… Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Populární literatura už svým pojmenováním naznačuje velkou čtenářskou oblibu. Ta však rozhodně nezaručuje těmto textům nesmrtelnost. Ba spíše naopak. Lidové čtivo bývalo tradičně chápáno jako škodlivé a nemělo příliš mnoho šancí stát se součástí knihovních fondů. Digitální archiv populární literatury (DAPL) začal vznikat již v roce 2004 a v současnosti zpřístupňuje více než 250 sešitů populární četby. Celkově se databáze zaměřuje zejména na období před rokem 1945 a nové exempláře stále přibývají.
RECENZE: Recykliterární tvorba pobaví svou absurditou i bez příběhu
Vojtěch Mašek, Karolina Voňková (eds.): Recykliteratura. Praha: Lipnik, 2015. 352 str.
KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ
Otevírat v dnešní emocemi zjitřené době téma cizinců je jako sedat si na soudek se střelným prachem. Jenže právě knihovna je místo, kde bychom měli hledat a nacházet společnou řeč. Díky knihám vstupujeme do životů těch druhých, žijeme příběhy lidí opačného pohlaví, odlišného věku, neznámých zvyků, hodnot a postojů, jiné národnosti. Knihovna má potenciál nechat cizincům nahlédnout do naší kultury i pomoci jim udržet pouto s kulturou vlastní.
Digitalizace v Severočeské vědecké knihovně: motivace pro ostatní knihovny
V ústecké knihovně jsme se začali zabývat systematickou digitalizací později než v jiných krajských knihovnách. Možnosti podat projekt do VISK 7 jsme využili až v roce 2007. Tehdy jsme se obrátili na pracovníky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Jejich projektem jsme se inspirovali a zaměřili se na regionální periodika vydávaná na Ústecku v letech 1945 až 1948. Je to období mimořádně zajímavé pro historiky, badatele i studenty. V té době totiž došlo k odsunu německého obyvatelstva a k příchodu českého obyvatelstva z vnitrozemí, proběhly důležité politické akce a vytvářely se společenské, kulturní i sportovní instituce a kluby.
Co nabízí moderní italská literatura v českých překladech posledních let – 1
Osmdesátá léta minulého století znamenala pro italskou literaturu opravdovou revoluci. Po vydání Ecova románu Jméno růže roku 1980 se v Itálii zase začalo věřit v narativní prózu a po avantgardních experimentech předchozích desetiletí v literatuře znovu ožil příběh, tentokrát však zaštítěný postmoderní poetikou. Osmdesátá léta byla také obdobím velkého televizního boomu. Během osmdesátých a devadesátých let se ale literatura osvědčila a navzdory stále se zvyšující televizní sledovanosti nepřišla v Itálii o své výsadní postavení. Byť je tradice italské narativní literatury kratší než u jiných evropských jazyků, italský národ se i v současnosti opakovaně projevuje jako národ velkých spisovatelů, jejichž díla promlouvají k čtenářům i za hranicemi Itálie.
INSPIRACE Z KNIHOVEN: Knihovna v Mini-Plzni
Městská hala TJ Lokomotiva hostila od 29. června do 17. července 2015 projekt Mini-Plzeň neboli hru na město. Vyrostl zde model města, kde si děti samy a bez rodičů hrály na skutečný městský život a staly se občany se všemi právy, ale i povinnostmi. Každý všední den (a také ve svátek 6. července) ji mezi 10. a 17. hodinou navštívilo zcela zdarma kolem 400 dětí.
... tentokrát z Izraele. Knihovnictví v Izraeli vzkvétá. Národní knihovna, univerzitní knihovny, zařízení specializovaná, veřejné knihovny. Za všechny dva příklady.