ALEŠ BROŽEK brozek@svkul.cz

V ústecké knihovně jsme se začali zabývat systematickou digitalizací později než v jiných krajských knihovnách. Možnosti podat projekt do VISK 7 jsme využili až v roce 2007. Tehdy jsme se obrátili na pracovníky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, kteří podali do VISK projekt na reformátování královéhradeckých novin již v roce 2001 a byli ochotni se s námi nezištně podělit o získané zkušenosti. Jejich projektem jsme se inspirovali a zaměřili se na regionální periodika vydávaná na Ústec­ku v letech 1945 až 1948. Je to období mimořádně zajímavé pro historiky, badatele i studen­ty. V té době totiž došlo k odsunu německého obyvatelstva a k příchodu českého obyvatelstva z vnitrozemí, proběhly důležité politické akce a vytvářely se společenské, kulturní i sportovní instituce a kluby.

Digitalizace regionálních periodik

V roce 2007 jsme vyhodnotili jako mimořádně ohrožená a přitom relativně velmi žádaná tato periodika: obdeník Národní fronty zvaný Před­voj, který vycházel stejně jako Rudý sever jen v roce 1945, Sever (vycházel v letech 1945 až 1948), Severák (1945–1946), Severočeská Mla­dá fronta (1945–1946) a Severočeská Nová do­ba (1947–1948). Z prostředků VISK 7 jsme je nechali převést do formy archivního mikrofilmu a poté reformátovat na digitální kopie. Díky úsporám při technologických procesech a díky získaným finančním prostředkům z magistrátu se podařilo reformátovat i noviny Nová doba (předchůdce Severočeské Nové doby, vycházející v letech 1945 a 1946).

V následujícím roce jsme stejným způsobem nechali zreformátovat Severočeskou Mladou frontu z let 1947 a 1948. Díky ujednání Elsyst Engineering s NK ČR Praha o financování služby „Konverze OCR“ jsme využili možnosti úhrady a ušetřené prostředky jsme vynaložili na digitalizaci Severočeské Mladé fronty z části roku 1949. V rámci našeho projektu jsme zakoupili rackový server od firmy Abacus s čtyř­jaderným procesorem Intel Xeon, s 8 GB operační pamětí a se dvěma pevnými disky o celkové kapacitě 1 TB. Na server jsme nainstalovali software Kramerius verze 3. Návštěvníci knihovny proto už nemuseli pracovat se softwarem Sirius Lib Reader, ale měli příležitost využít všech možností plnotextového vyhledávání.

V roce 2009 byla převedena Severočeská Mla­dá fronta z let 1949 až 1951 do formy archivního mikrofilmu a pak reformátována na digitální kopie. Při reformátování jsme museli vyřešit problémy s jednoznačným určením – kdy se jedná o Severočeskou Mladou frontu, kdy o celostátní Mladou frontu a kdy jen o její regionální mutaci. Určení komplikovala skutečnost, že do svázaných ročníků Severočeské Mladé fron­ty byly zařazeny i regionální mutace a celostátní Mladá fronta.

Rok nato jsme si nechali zhotovit archivní mikrofilmy a digitální kopie Ústeckého věstní­ku, vycházejícího od prosince 1945 do ledna 1947, Severočeské Mladé fronty z roku 1952 a zahájili jsme reformátování Průboje. Tyto noviny vydával krajský výbor KSČ od roku 1949 do roku 1989 – zpočátku týdně, postupně zvyšoval periodicitu, až se v roce 1960 staly noviny deníkem. I když každoročně necháváme zdigitalizovat několik ročníků (od r. 2013 se již nezhotovuje archivní mikrofilm), letos přijde na řadu teprve 4. kvartál z roku 1973 až 2. kvartál z roku 1977. Na digitalizovaný celý Průboj si bude muset veřejnost počkat ještě několik let.

Zpřístupnění digitálních kopií

V roce 2013 jsme přešli na systém Kramerius verze 4 a umožnili tak uživatelům využít výhod, které tento systém poskytuje oproti verzi Kramerius 3. Verzi 5 jsme odzkoušeli v roce 2014 a ve stejném roce ji i nainstalovali. V současné době mohou návštěvníci naší knihovny plnotextově prohledávat téměř 323 000 stran (viz tabulka). Tímto počtem se stále držíme v první patnáctce knihoven užívajících systém Kramerius ke zpřístupňování dokumentů. Vzhledem k nutnosti respektovat autorský zákon (AZ)  mohou naši uživatelé studovat z pohodlí domova jen necelých 20 procent dokumentů. Patří mezi ně obrázkový týdeník Světozor, vycházející v letech 1867 až 1899, tedy v období, které je z hlediska AZ bezproblémové. Světozor jsme stejně jako řadu dalších periodik digitalizovaných jinými knihovnami jen replikovali (digitální data jsme získali na základě smlouvy s knihovnou, která je vytvořila). Mezi nejrozsáhlejší replikované noviny (přístupné ale jen ve vnitřní síti naší knihovny) patří Rudé právo a Československý časopis historický.

V Krameriovi v současné době zpřístupňujeme i 109 titulů vydaných převážně nakladatelstvím Academia v posledních deseti letech. Ani tyto tituly jsme nemuseli digitalizovat, protože na sklonku roku 2012 jsme se připojili jako osmá česká knihovna do projektu E-knihy do každé knihovny.

Zajištění průběžné digitalizace

Pravidelný přírůstek zdigitalizovaných dokumentů do našeho Krameria je od roku 2014 zajištěn díky spolupráci ústecké knihovny s Ústeckým krajem. Ten uspěl s projektem Rozvoj služeb eGovernmentu v Ústeckém krajispolufinancovaným z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. V jeho rámci zakoupil Kraj prostřednictvím společnosti scanservice, a. s., robotizovaný knižní skener firmy 4Digital-Books řady DL3000 a manuální velkoformátový skener Contex HD 5430 Plus. Společnost rovněž poskytla software Scan4Book určený pro následné rozpoznávání a zpracování digitalizovaných monografií a periodik a respektující specifikace Národní knihovny ČR. Vyvinula ho ve spolupráci se společností AiP Safe s. r. o.

V současné době probíhá spolupráce tak, že pracovníci krajského úřadu obsluhují v krajské digitalizační jednotce skenery, aplikují proces OCR na zdigitalizované dokumenty, vytvářejí PSP balíčky a starají se, aby se data dostala do garantovaného úložiště na krajském úřadě. Pracovnice regionální studovny vybírá dokumenty pro digitalizaci, v případě neúplnosti je kompletuje s exempláři v dalších knihovnách, žádá o identifikátor (čČNB, ISBN či ISSN), pokud nebyl dosud přidělen, a do registru digitalizace hlásí informace o stavu digitalizace těchto dokumentů. Ořezy zdigitalizovaných dokumentů připravují dobrovolníci smluvně zajištění knihovnou, zatímco katalogizátoři doplňují knihovní katalog v systému Clavius o chybějící metadata. Pracují pak s metadatovým editorem SafeBooku, který tato data vy­užívá. V závěrečné fázi pracovník oddělení automatizace stahuje PSP balíčky z FTP serveru krajského úřadu a importuje je do Krameria. Pracovníci knihovny přidávají do knihovního katalogu a do Souborného katalogu ČR linky vedoucí do Krameria, aby uživatelé těchto katalogů mohli volit mezi papírovou a digitální verzí požadovaného dokumentu.

Spolupráce s ostatními knihovnami

V budoucnu chce ústecká knihovna motivovat další knihovny působící v Ústeckém kraji k vy­užití krajské digitalizační jednotky, protože ústecká knihovna vznikla až v roce 1945, takže mnohé regionální dokumenty jí chybí. Pro jejich pracovníky, ale i pro manažery knihoven v dalších krajích, kde připravují výběrová řízení pro digitalizaci fondů knihoven, uspořádala na konci roku 2014 speciální kurz v rámci VISK 2. Nesl název Teorie a praxe v procesech přípravy a samotné digitalizace knihovního fondu. Účastníkům z celé republiky v něm byl poskytnut ucelený vhled do problematiky digitalizace knihovních fondů, byly zpřístupněny Best Practices knižní digitalizace formou praktické ukázky řešení nejčastějších problémových technologických obtíží a proběhla panelová diskuse se zástupci významných reprezentantů knižní digitalizace v ČR. Lektory byli odborníci ze společností Exon a scanservice.

Foto archiv knihovny