… tentokrát z cesty do Izraele

Židovský „lid knihy“ se zabýval a zabývá studiem a rozborem části Bible – tzv. Starého zákona. Dal vzniknout Mišně, Talmudu i následným komentářům. Všeobecná gramotnost, a to nejen mužů, byla po staletí samozřejmostí. Tou byla ovšem i nepřízeň, které byla židovská populace vesměs vystavena (namátkou: Ludvík Devátý, řečný Dobrý král Ludvík či Svatý Ludvík, za jehož panování proběhla první křesťansko-židovská disputace, nechal poté v Paříži v roce 1242 veřejně spálit 24 vozů plných Talmudů).

Izrael je mladý stát s tisíciletou historií. Zpočátku musel čelit nejen válečné situaci, ale i ekonomickým potížím. Do šedesátých let minulého století vysílala jediná místní rozhlasová stanice Kol Izrael – Hlas Izraele, televizní vysílání začalo až v roce 1968. Přechod od učení Marxe a Engelse (dominantní ideologií v zemi byla místní verze socialismu) k životnímu stylu Markse a Spencera byl podle mnohých až přespříliš překotný… Knihovnictví v Izraeli vzkvétá. Národní knihovna, univerzitní knihovny, zařízení specializovaná, veřejné knihovny. Za všechny dva příklady:

Beit Ariela – ústřední veřejná knihovna v Tel Avivu

Centrální budova telavivské městské knihovny – Beit Ariela – se nachází v sousedství Muzea moderního umění a ve městě je porůznu 20 poboček. Pro obyvatele je knihovna zdarma, za nezletilé čtenáře ručí rodiče. Služeb využívají zvláště nábožensky založe­né rodiny, které mívají více dětí. Rozvíjí se i nákup elektronických publikací ve všech jazycích, kterými (kromě hebrejštiny) obyvatelé hovoří, podle toho, odkud pocházejí. Výjimkou je kupodivu ruština, i když rusofonních čtenářů je tu nemálo. Ti však využívají rozsáhlé sítě ruských internetových stránek. A jen pro zajímavost – v ruštině na internetu snadno seženete zdarma i překla­dy románů Milana Kundery, které psal již francouzsky. (Neexistence českých překladů vyvolává v Čechách nevoli, ale situace není výsledkem jakési Kunderovy arogance; autor dává přednost psaní nových knih v čase, který mu zbývá.)

Knihovna byla založena v starobylém přístavním městě Jaffa v roce 1886, a teprve když byl roku 1909 založen v těsném sousedství na písečných dunách Tel Aviv, postupně se přesunula. V roce 1922 získává statut městské knihovny a do roku 1977, kdy se konečně stěhuje do definitivní dislokace na třídě Krále Šalamouna, byla přemísťována na různá místa nové aglomerace (nového města). Nová budova dostává jméno Beit Ariela – Dům Ariel, na počest Ariely Giter, dcery podnikatele, který stavbu financoval. (Pojmenovávat tu kterou budovu či park po donátorech je běžný izraelský zvyk vycházející z židovských tradic.)

Beit Ariela má studovnu, půjčovnu a několik odborných oddělení. V knihovně je více než půl milionu knih v různých jazycích (hebrejština, angličtina, francouzština, němčina, ruština, španělština a jidiš). Návštěvníci mají přístup k databázím – registrovaní čtenáři i z domova. Kromě knih je v knihovně pestrý výběr periodik, videí, fotografií. Jen samotné hudební oddělení spravuje na 8000 CD. Knihovna má předplaceno 180 novin a časopisů a slouží 8500 registrovaným čtenářům. Spolu s dvacítkou místních poboček má knihovna celkem 35 000 aktivních čtenářů.

Oddělení knihovny

V oddělení periodik se nachází sbírka hebrejského tisku od konce 19. století až do dnešních dnů. Většina periodik je k dispozici také na mikrofilmech. Achad ha-Amova knihovna obsahuje vzácné publikace o historii Izraele a diaspor, hebrejskou literaturu, knihy o umění, pesachové hagady¹. Rambamova (Maimonidova) knihovna je náboženská vědecká knihovna, která poskytuje asi 100 000 knih a počítačové databáze. Ikonografická sbírka obsahuje více než půl milionu fotografií, pohlednic, reprodukcí, karikatur, letáků, brožur a katalogů. Dalším samostatným oddělením je Ústřední izraelská knihovna o historii tance. Sbírka obsahuje více než 2000 archivních dokumentů, na 8000 knih, filmových aktualit, videozáznamů a jiných médií s tématem dějin izraelského a zahraničního tance od počátku 20. století. Divadelní oddělní knihovny nabízí vedle velkého počtu her i divadelní archiv – sbírku dokumentárních materiálů k dějinám izraelského a hebrejského divadla. Ta obsahuje plakáty, programy, scénografické makety a osobní archivy význačných osobností.

Vizuální centrum Jad Vašem v Jeruzalémě

Roku 1953, pět let po vzniku Státu Izrael, uzákonil izraelský parlament (Knesset) vznik památníku Jad Vašem (Místo a jméno)² k uctění památky mučedníků shoah (šoa). Až proces s Adolfem Eichmannem (1961) a svědectví přeživších tábory smrti (v těch letech tvořili třetinu obyvatel země) způsobují katarzi a „zaznamenávají shoah do ge­-ne­tického kódu Izraele“ (David Ben Gurion). Památník je umístěn v Jeruzalémě, na hoře Har ha-Zikaron (Hora pama­tování). Jde o rozsáhlý komplex budov, pomníků a soch. Posláním památníku je dokumentování historie židovské­ho národa v období holokaustu, uchování památky na šest milionů židovských obětí a v neposlední řadě také předávání dějinného odkazu holokaustu dalším generacím. K tomu slouží cykly přednášek, národní i mezinárodní workshopy, kolokvia, publikace v různých jazycích.

Zvláštní postavení má Vizuální centrum (The Visual Center). Bylo založeno roku 2005 a je to nejúplnější digitální filmová knihovna a nejúplnější da­tabáze filmů a příbuzných materiálů s tématem holokaustu. Je součástí knihovny Jad Vašem a nachází se v muzejním komplexu. Vstup do Vizuálního centra je povolen od 16 let. A typicky izraelské upozornění pro vojáky: před návštěvou Centra zajistěte své zbraně. K předběžným rešerším je vítanou pomůckou katalog on-line. Návštěvník si může vybrat z 10 000 filmů (jsou tu i Lidice Petra Nikolajeva) a promítnout si je na multimediální obrazovce jednoho z osobních počítačů, které jsou publiku k dispozici. Profesní konzultace pro filmaře, vědecké pracovníky i širokou veřejnost jsou možné bez předchozí domluvy od neděle do čtvrtka – od 9 do 17 hodin. S ohledem na autorské právo nemůže Centrum poskytovat kopie filmů ze svých sbírek, nicméně může dodat konkrétní informace, jak tu kterou kopii legálně získat. Centrum pořádá jako součást přednášek a jiných aktivit také veřejná promítání filmů. Soubor vizuální historie obsahuje 53 000 svědectví v 39 jazycích z 62 zemí, který dal k dispozici Steven Spielberg, dále také 12 000 svědectví, která pořídil Jad Vašem. Centrum jako takové ani Jad Vašem neposkytují svým zaměstnancům přímou institucionální psychologickou podporu, ale bylo mi potvrzeno, že probíhají jakási neformální spontánní setkávání. Vzhledem ke zvláštnosti místa a tematickým okruhům je to nutné.

Izrael je země jako každá jiná. Má i svá specifika. Cítím se tu doma.

1 Hagada je převyprávěním biblického příběhu o vyvedení Židů z Egypta – pozn. red.

2 Jméno dáno na základě biblického verše: Že dám jim v domě svém a mezi zdmi svými místo, a jméno (hebr. jad va-šem) lepší nežli synů a dcer. Jméno věčné dám jim, kteréž nebude vyhlazeno. (Izaiáš 56,5) – pozn. red.