Hlavní obsah stránky
Leden 2015
Seznam článků
V loňském roce jsem měla možnost absolvovat jednodenní kurz rychlého čtení vedený doc. Richardem Papíkem. Protože mě během něj napadaly různé otázky, na jejichž zodpovězení by ale nebylo při výuce tolik prostoru, vznikl později v klidu našich kanceláří následující rozhovor na dálku, který se věnuje historii, současnému využití rychlého čtení, ale i osobním zkušenostem doc. Papíka s touto metodou. Motivace k zájmu o danou tematiku je v našem oboru zřejmá, jak sám zpovídaný říká: „Informační profesionál a efektivita čtení jsou v symbiotickém vztahu, a proto se knihovníci o techniky racionálního čtení dlouhodobě zajímají…“
Ohlédnutí za 38. seminářem knihovníků muzeí a galerií v Muzeu Beskyd
Ve dnech 2.–4. září 2014 se sešli na severní Moravě v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku účastníci v pořadí již 38. semináře knihovníků muzeí a galerií. Přijelo sem 93 knihovnic a knihovníků z muzeí a galerií z celé České republiky. Seminář, který každoročně připravuje Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií, je významnou platformou pro odbornou činnost muzejních a galerijních knihoven. Prohlubuje profesní znalosti knihovnic a knihovníků, slouží ke komunikaci o specifických problémech paměťových institucí a spolupráci s profesními sdruženími.
Moderní technologie v knihovnách muzeí a galerií
Muzejní a galerijní knihovny nezůstávají pozadu a jdou, stejně jako další knihovny v České republice, s dobou. I při omezených možnostech, které ve většině případů mají, se snaží svým uživatelům poskytnout něco navíc. Ke svým tradičním službám tedy následně úspěšně nabízejí i služby moderní, realizované prostřednictvím nejnovějších moderních technologií. Tyto služby samozřejmě neposkytují všechna muzea a galerie, respektive jejich knihovny. Častokrát jde totiž o instituce velmi malého rozsahu a není to v jejich možnostech a silách. Některé větší si však mohou dovolit být progresivnější a svoje portfolio služeb rozšířit. Jaké konkrétní služby nabízejí, si můžete přečíst v následujícím textu.
Knihovny s odleskem moře a s jasnou vizí
Dánská královská knihovna v Kodani je místem setkávání nejen lidí, jak se dnes s oblibou o knihovnách říká, ale je to také místo, kde se setkávají různé doby, styly i funkce. Vznikla v polovině 17. století a od počátku století 20. sídlí v budově postavené v historizujícím stylu podle návrhu dánského architekta Hanse J. Holma. V roce 1999 k ní byla přistavěna moderní budova, jejímž autorem je studio schmidt hammer lassen architects, pocházející z Dánska, ale působící v různých zemích světa včetně České republiky (navrhovali jeden z objektů administrativního komplexu v pražském Karlíně – Amazon Court)...
KDYŽ BÍLÁ NUDÍ… Barvy v interiérech knihoven
Na počátku použití barvy v interiéru je experimentování. Prostředí, které nás obklopuje a které vnímáme, nás ovlivňuje více, než jsme ochotni připustit. Řada výzkumů na téma vnímání barev lidskou myslí představila překvapující závěry. Barvy vnímáme silně individuálně! Barvy jsou spojovány s emocemi či stavy mysli, avšak v úzkém spojení se sociokulturními vlivy. Ty mohou být rozličné: náboženství, tradice dané společnosti, životní úroveň a jiné. Nezanedbatelným faktorem je i pohlaví a věk vnímajícího. Proto nelze zcela striktně vyslovit charakteristiku dané barvy. Jedná se spíše o náladu, pocit, image, kterou volbou barvy vytváříte. Tato informace může být dešifrována naším mozkem jedinečně...
Tabu v knihovnách – seminář plný výzev
Když dva dělají totéž, neznamená to, že je to totéž. V této větě se skrývá velká pravda o nás samých. Každý z nás přistupuje k výzvám ve svém životě jinak. S klidem, s radostí, se strachem, se stresem, s hrůzou… a takové to je i v knihovnách. V naší profesi jsou činnosti, které děláme s tím či oním nasazením, s chutí i odporem. Často se ve své praxi setkávám s knihovníky, kteří neradi trhají knihy za účelem jejich opravy, jiný by zase nevyhodil knihu, byť odepsanou, do koše, já zase do knih nerada něco vpisuji. A bylo by toho mnohem víc. Některé činnosti, které děláme rádi či neradi, známe již od začátku, některé přibývají postupem času. Vše závisí na našich schopnostech, dovednostech, zkušenostech i osobním rozpoložení. Ať už jde o knihy, lidi – čtenáře a návštěvníky nebo témata, která v rámci své knihovnické praxe máme zpracovat pro své uživatele...
RECENZE: Příběh české knihy z ptačí perspektivy
Dějiny knižního trhu v českých zemích – podtitul objemné publikace s názvem Knihy kupovati… prozrazuje nelehký cíl dvojice jejích autorů, Zdeňka Šimečka a Jiřího Trávníčka. Ambiciózní dílo ovšem nebylo nutno pracně stavět od základů, jedná se totiž o přepracované a rozšířené Šimečkovy dějiny českého a slovenského knižního trhu, jež vyšly německy v roce 2002, které nadto doplnila zcela nová, v pořadí osmá (závěrečná) kapitola z pera Jiřího Trávníčka (ten se ovšem autorsky podílel i na několika kapitolách předešlých). Zásadní změnou bylo vypuštění části přehledu orientované na Slovensko (s výjimkou 20. století). Přestože hlavní důraz je kladen na osudy české knihy v období 19. až 21. století, alespoň zevrubně je zde vylíčen celý vývoj českého písemnictví, počínaje příchodem Cyrila a Metoděje...
SUK – čteme všichni 2014: anketa o nejoblíbenější knihu pro děti a mládež vydanou v roce 2014
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Sukova studijní knihovna literatury pro mládež vyhlásily v loňském roce již po dvaadvacáté celostátní dětskou čtenářskou anketu SUK – čteme všichni. Cílem akce realizované ve spolupráci s Klubem dětských knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR je upozornit pedagogickou i ostatní veřejnost na kvalitní tituly v oblasti literatury pro děti a mládež...
PRÁVNÍ PORADNA: Kamerové systémy a ochrana osobních údajů
Stále častěji jsou jako forma řešení bezpečnostních otázek ve veřejných i soukromých prostorách užívány kamerové systémy. Jejich použití se může i přes vyšší pořizovací cenu jevit jako praktické také pro knihovny. Ani v případě těchto kamerových systémů však nelze zapomínat na jejich právní regulaci, v tomto případě – jak napovídá nadpis článku – zejména v oblasti ochrany osobních údajů...
Nové logo a publikace ke 150. výročí novostrašecké knihovny
Město Nové Strašecí je druhým největším městem rakovnického okresu, bydlí zde 5234 obyvatel. Ve městě jsou kromě základní školy čtyři mateřské školy, gymnázium, střední odborné učiliště a základní umělecká škola. Je zde tedy velká základna pro případné návštěvníky knihovny...
K současné slovenské literatuře: vývojové tendence po roce 2000 – 1. díl
Uvažovat o nejmladší slovenské literatuře v Praze znamená přiznat na jedné straně, že téma se může někomu zdát zcela přirozeně velmi blízké, protože jde o literaturu našich nejbližších sousedů, která leckdy doprovázela vedle české literatury – alespoň výběrově – naše studium na školách. Na druhé straně však je zřejmé, že dané téma je zejména dnešním mladším čtenářům velmi vzdálené. Vzdálenější než literatura např. francouzská, anglická či německá. O literaturách našich nejbližších sousedů, tedy o slovenské, ale i polské a maďarské, dnes – třiadvacet let od rozdělení společného státu – téměř nic nevíme.
INSPIRACE Z KNIHOVEN: Plechová Mína přiblížila dětem první světovou válku
Nad nelehkým úkolem promluvit s dětmi o válce si v loňském roce povzdychla asi mnohá knihovnice či knihovník a to kvůli tomu, že jsme si připomněli sté výročí od vypuknutí první světové války, takzvaně „Velké“. Jak ji přiblížit dětem, jejichž rodiče, prarodiče ani praprarodiče tato válečná léta naštěstí neprožili? Musím přiznat, že občas se některé z dětí hlásilo, že tatínek ve válce byl. V tom případě se jednalo o příslušníky našich vojenských jednotek, jež se účastnily zahraničních misí.
ÚNOR
SYLVA ŠIMSOVÁ SE HLÁSÍ Z ANGLIE
Britská knihovna o ženách – The Fawcett Library