HELENA HUBATKOVÁ SELUCKÁ detske@kjm.cz

Když dva dělají totéž, neznamená to, že je to totéž. V této větě se skrývá velká pravda o nás samých. Každý z nás přistupuje k výzvám ve svém životě jinak. S klidem, s radostí, se strachem, se stresem, s hrůzou… a takové to je i v knihovnách. V naší profesi jsou činnosti, které děláme s tím či oním nasazením, s chutí i odporem. Často se ve své praxi setkávám s knihovníky, kteří neradi trhají knihy za účelem jejich opravy, jiný by zase nevyhodil knihu, byť odepsanou, do koše, já zase do knih nerada něco vpisuji. A bylo by toho mnohem víc. Některé činnosti, které děláme rádi či neradi, známe již od začátku, některé přibývají postupem času. Vše závisí na našich schopnostech, dovednostech, zkušenostech i osob­ním rozpoložení. Ať už jde o knihy, lidi – čtenáře a návštěvníky nebo témata, která v rámci své knihovnické praxe máme zpracovat pro své uživatele.

Ať už ve svém životě a knihovnické praxi děláme cokoli, vždy to budeme dělat na základě toho, jací jsme a jaké zkušenosti se v nás setkávají. Proto máme každý jinou oblíbenou cílovou skupinu, se kterou pracujeme, i jiná témata, která jsou nám při přípravě vzdělávacích programů blízká, nebo vzdálená. Ale přesto, každý z nás se musí někdy překonat a zpracovat a připravit téma, které není jeho „šálkem kávy“. A jsou i další témata, která zkrátka realizovat vůbec nechceme. Ať už z jakéhokoli důvodu. Stejné je to i v literatuře. V posledních několika stovkách let existovala v literatuře vždy témata, která byla tabu. A důvody byly opět různé.

Právě tato témata, ať již v knihovnách či v samotné literatuře, byla předmětem semináře, který pořádalo klubko Jižní Morava SKIP ČR, Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Moravská zemská knihovna v Brně ve dnech 17. a 18. září 2014. Seminář, byť byl regionální, přilákal zájemce z řad knihovníků z celé České republiky, neboť témata, o kterých se málo mluví či málo píše, jsou pro nás v knihovnách vždy výzvou.

U lektorského pultu se za dva dny vystřídali literární teoretici, pedagogové a také spisovatelky a knihovnice, které se na „tabu“ dívaly z různých úhlů pohledu. Jedním z nich byl pohled doc. PhDr. Mileny Šubrtové, která celý seminář uvedla a představila tabuizovaná i netabuizovaná témata v literatuře pro děti a mládež za posledních přibližně 30 let. Je zajímavé, jak se vyvíjel přístup zahraničních i českých autorů publikací pro děti a mládež v průběhu posledních několika desítek let k tématům, jako jsou smrt, homo­se­xualita, xenofobie, handicapy, exkrementy, ale i témata běžnější jako například otevřený pohled na politický vývoj v naší zemi, a to jak na příkladu let 1968 a 1989, tak v souvislosti s první či druhou světovou válkou. Jak nám doc. Šubrtová vysvětlila, nejde jen o to, jak k tématům přistupují autoři literatury pro děti a mládež, ale jak se mění celospolečenský postoj k jednotlivým tématům a jak se následně měníme i my samotní.

Dalšími přednášejícími byly dvě spisovatelky, kte­ré se věnují tabuizovaným námětům v literatu­ře pro děti a mládež. Jako první vystoupila Martina Bittnerová, která je autorkou několika naučných knih, jež se zabývají osobními (utajenými) životy významných českých spisovatelů a spisovatelek. Jejich cílem je přiblížit významné osobnosti naší historie jako obyčejné lidi, nejen jako položky v seznamu maturitní četby. Kromě těch­to knih má autorka na svém kontě beletristický příběh V průšvihu, který se odehrává v budoucnosti a přináší příběh dívky, jež si k Vánocům přeje nejnovější hit ve světě konzumu: lidské miminko. Vše se ale zkomplikuje v momentě, kdy zjistí, že to není jen tak – mít dítě, které není hračkou, ale živým tvorem, a ona sama se musí nenadálé odpovědnosti, ale i reakcím okolí postavit. Příběh pro někoho možná šokující a tabuizovaný, ale každopádně zajímavý a neotřelý.

Druhou zástupkyní literárních tvůrců byla PhDr. Veronika Válková, která je autorkou úspěš­né edice Kouzelný atlas putování časem, ve kterém hlavní hrdinka Bára cestuje pomocí historického atlasu do různých míst české i světové historie a poznává radosti i strasti života v oněch dobách. Sama autorka je pedagožkou na střední škole a nejen historická témata jsou jí blízká, stejně jako práce s mladými dospívajícími lidmi. To vše dokázala mistrně ztvárnit do historických příběhů, které, a to je možná méně obvyklé v literatuře pro děti a mládež, nekončívají tradiční větou: „Žili šťastně až do smrti.“ V příbězích často odcházejí hrdinové, se kterými se Bára setkává, do válek, do vyhnanství či na smrt. A je to tak v pořádku, žádná historická epocha nebyla jen veselá a lidé v ní nežili šťastně, dokud stářím neumřeli. Život byl a je takový. Ačkoliv jsou příběhy PhDr. Válkové fiktivní, vycházejí z nepřeberného množství dobových reálií a boří tak nejedno tabu. Ať již mluvíme o šťastných koncích, nezáživné historické literatuře či historických omylech, kte­ré nás provází.

První den uzavíral tvůrčí workshop Mgr. Terezy Machkové z občanského sdružení Umění mění, která společně s posluchači uvedla dílnu nad knihami Petra Síse Tibet: tajemství červené krabičky a Zeď: Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Posluchači se na několik desítek minut stali středoškolskými studenty, pro které je tento program připraven, a mohli si na vlastní oči i uši vyzkoušet (nebo si vzpomenout), jaké to bylo žít v totalitním státě a v období okupace. Program vychází z metod dramatické výchovy a staví na myšlence, že nejlépe pochopíme to, co si sami prožijeme.

První den semináře jsme prožili více s literaturou, abychom do druhého dne vstoupili s osobními příběhy a věnovali se tématům, která se stávají tabu často v knihovnách. První blok byl věnován programům, které jsou určeny pro čtenáře se sluchovým postižením. Není překvapením, že lidé se sluchovým postižením nemají často příliš blízko k tradičním knihám, neboť je pro ně mnohdy gramatika českého jazyka složitá a méně srozumitelná. Proto nejsou častými návštěvníky knihoven. A právě tento jev se snaží změnit pedagogové a studenti JAMU Brno, oboru Výchovná dramatika pro neslyšící, kteří společně připravují projekt Kniha. Jedná se vždy o jednu ryze autorskou interpretaci literárního díla, které se snaží student oboru osobitě zpracovat a v hlavních momentech jej předat žákům a přivést je tak k příběhům i četbě. V daném bloku zaměřeném na problematiku práce se sluchově postiženými se vystřídali jak knihovníci, tak studenti JAMU se svými pedagogy. Vznikla tak zajímavá koláž dobrých nápadů a inspirací, jak za­ujmout děti a mladé se specifickými potřebami, ačkoliv řada uvedených námětů je zcela uchopitelná pro všechny.

Velmi osobním příběhem bylo vystoupení Tomáše Graumanna, jednoho z 669 dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Pan Graumann vystoupil i se svou ženou a promluvil o svých vzpomínkách i o tom, jak se s nimi dokázal vypořádat a dokázal odpustit. Bylo velmi zajímavé poslouchat příběh pamětníka z druhé světové války, který otevřeně mluví o tom, jak životní zkušenosti z válečných let zformovaly jeho charakter a vedly jej v životě k pomoci jiným lidem, a co (a kdo) ho na jeho cestě podrželo. Účastníci semináře měli možnost se zeptat Graumannových na vše, co je zajímalo, a diskuse, která následovala, ukázala, že tento silný osobní příběh si je opravdu získal.

Poslední blok semináře patřil knihovnicím z Knihovny Jiřího Mahena v Brně, které představily postupně tři témata, jež v knihovně realizují pro žáky a studenty. Jednalo se o historické téma Janova cesta, jež představila Bc. Lucie Dymáčková, která se věnuje v programu nesnadnému historickému námětu, ale i významné osobnosti, která je však již velmi vzdálena mladým lidem. Proto jej L. Dymáčková přibližuje mladým prostřednictvím termínu „celebrita“. Kdo nebo co je pro nás v současné době celebrita a proč si jí vážíme? Třeba by na plakátu v pokoji mohl viset i portrét J. A. Komenského, který pomohl změnit celý svět.

Otázku handicapů v životě a v literatuře ote­vřela Bc. Ludmila Prokopová, která nabízí žákům druhého stupně program, v němž společně s nimi objevuje, co je charakteristické pro různé skupiny lidí se specifickými potřebami, jak se tito lidé sami vnímají, co je v komunikaci a přístupu k nim tabu a jak jsou jejich životní příběhy zpracovány právě v literatuře pro děti a mládež. Program je postaven na prožitkové pedagogice a metodách kritického myšlení.

Trojlístek uzavřela Mgr. Radka Pavlíčková představením hudebního programu Sex, drogy a rock 'n' roll, ve kterém se věnuje významným osobnostem hudební scény, jejichž tvorbu a život ovlivnily drogy i volná láska. Součástí programů je také metodika, jak se vyhnout drogovým zkušenostem a kde v případě potřeby hledat pomoc.

Seminář Tabu v literatuře a v knihovnách i samotná tabu, která byla v rámci něj představena, otevřely všem posluchačům dveře do problematiky, se kterou se nesetkávají každý den, která možná není běžná ani u velkého procenta populace. Ale pořád jsou tu ti, kteří se s podobnými otázkami setkávají a hledají pomoc. A tu jim můžeme v knihovnách nabídnout – a to buď vhodnými tipy na literaturu, či radou na základě toho, že pochopíme, co dané tabu v sobě skrývá, a naučíme se jej vnímat z různých úhlů pohledu. Čím více tabu objevíme sami pro sebe i pro druhé, tím lepšími posluchači se sami staneme. Protože, ať chceme, nebo ne, život není plný jen veselých okamžiků, a to je dobře. Každý těžký zážitek nás osobně posune dál a udělá z nás lepšího člověka.

Podrobný zápis ze semináře Magdy Zemanové je k dispozici na adrese

http://kjm.data.quonia.cz/dokumenty/seminar_tabu.pdf.

Foto archiv knihovny