Main content
Květen 2015
Seznam článků
TÉMA: Srovnávání knihoven se vyplatí
S projektem Benchmarking knihoven se knihovníci mohli na stránkách Čtenáře poprvé seznámit v roce 2009, kdy jsme mu věnovali téma jednoho z čísel. Nejinak, i když v pozměněné formě, činíme i tentokrát, abychom oslovili další knihovny, které se zatím nerozhodly do projektu vstoupit. Proč by tak měly učinit, jakým způsobem a co mohou získat? O tom hovoříme s PhDr. Vítem Richterem, ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
Příspěvek k mediální gramotnosti: Jak s námi hovoří média
S nadsázkou bychom mohli říci, že média jako prostředky komunikace existují od té doby, kdy Johannes Gutenberg roku 1445 vynalezl knihtisk. Jejich podoba zůstala po několik století téměř stejná, šlo o noviny s ilustracemi, později s prvními fotografiemi. Ve dvacátém století se k tisku postupně přidává rozhlas a televize (a do určité míry i biograf), čímž vzniká informační síť s do té doby nevídaným polem působnosti v relativně krátkém čase. V této době již můžeme o sdělovacích prostředcích hovořit jako o „masových“. Se vznikem internetu tato síť ještě zhoustla, počet sdělení rapidně narostl a člověk začal být do určité míry informacemi zahlcen.
KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ
Časopisy v knihovnách trpí, rozpadají se, trhají, jen s obtížemi odolávají luštitelům křížovek a řešitelům hádanek. Dlouho zkrátka nevydrží a rychle se zkonzumují. Jednohubky. Ovšem s mixem příchutí a ingrediencí. Můžeme ochutnat, zda nám takové texty vyhovují. Můžeme experimentovat, zda bychom sami něco nevytvořili.
ROZHOVOR s BOHDANEM VOLEJNÍČKEM, nositelem titulu Knihovník Moravskoslezského kraje
Bohdan Volejníček, známý též pod svou přezdívkou BoboKing, je spojen s životem Knihovny města Ostravy (KMO) již bezmála čtyřiadvacet let. Založil zde čtenářský sci-fi klub, postupně se zapojil do recenzentské a přednáškové činnosti v tomto žánru, spoluzakládal a dodnes vede při KMO internetový časopis Párek. Kromě toho je čtenáři i kolegy oceňován nejen pro své znalosti, ale i pro svůj pohodový a vstřícný přístup k práci i k životu. Naprosto zaslouženě se tedy vloni na podzim stal nositelem titulu Knihovník Moravskoslezského kraje za rok 2014.
Setkání s prezidentkou IFLA proběhlo v Brně
Koncem ledna 2015 prožila Knihovna Jiřího Mahe na v Brně a spolu s ní členové SKIP ČR skutečně výjimečné chvíle při setkání s prezidentkou IFLA Sinikkou Sipilä...
RECENZE: Bohaté literárněhistorické menu s hrabalovsko-kolářovskou příchutí
Literární archiv 46/2014. Bohumil Hrabal – Jiří Kolář. Průsečíky, paralely i mimoběžky života a díla. Ke stému výročí narození. Praha: Památník národního písemnictví, 2014. 562 str.
Poslední stránka, tiché zaklapnutí knížky a hluboký výdech následovaný přáním Ještě si tak někdy přečíst něco podobného... Možností, kde začít pátrat po dalších knihách, které by se nám mohly líbit, jako například ta právě dočtená, je více. Můžeme se vydat „naslepo“ na internet, virtuálně i fyzicky navštívit knihkupectví nebo knihovnu či se spolehnout na doporučení od přátel a známých, o kterých víme, že mají stejný čtenářský vkus. Nebo můžeme jednoduše zavítat na webovou stránku www.tisicknih.cz. Představena byla mimo jiné také v rámci Jinonických pondělků na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze v březnu letošního roku, a to Filipem Hráčkem, jedním z autorů projektu.
Z POKLADŮ… Knihovny Národní galerie v Praze
Knihovna Národní galerie v Praze má svou předchůdkyni v příruční knihovně Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách (SVPU), založené v roce 1796 vlastenecky smýšlející šlechtou z iniciativy hraběte Františka Josefa Šternberka a několika vzdělaných měšťanů...
V článku ve Čtenáři č. 9/2014 jsme se podrobně zabývali tématem revize knihovního fondu podle § 16 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění. Pojednali jsme o tom, že se musí provádět revize knihovního fondu, v jakých intervalech se musí provádět a v jakém rozsahu. Nezabývali jsme se ale jedním podstatným tématem: jaké jsou následky porušení povinnosti provádět revize. Co se stane, když v knihovně není provedena revize knihovního fondu ve stanoveném termínu a ve stanoveném rozsahu? Může provozovatel knihovny dostat pokutu? A může být knihovna vyškrtnuta z evidence knihoven vedené Ministerstvem kultury? Který orgán o tom bude rozhodovat? Na tyto otázky odpoví následující článek.
Základní pravidla pro zpracování archiválií a jejich implementace
Archivnictví je oborem lidské činnosti spojujícím znalosti několika oborů a disciplín. Stejně jako například v muzejnictví nebo knihovnictví v něm hraje důležitou roli popis toho, o co archiváři pečují, tedy archiválií. Jedním z pilířů archivní teorie je tak archivní popis, který umožňuje tvorbu archivních pomůcek a informačních systémů. Na základě popisných údajů se archiváři orientují v archiváliích, vyhledávají je a zpřístupňují badatelům. Archivní popis tak úzce souvisí se zpřístupňováním archiválií, jednou z hlavních funkcí archivů jako takových. Pro archiváře, domácí i zahraniční badatele je proto důležité, aby se popis řídil pokud možno jednotnými pravidly, která by umožnila těmto textům snadno porozumět, rychle se v nich orientovat, předávat si data, vzájemně je využívat, odkazovat na ně, a to v celostátním i mezinárodním měřítku. Tento příspěvek je věnován důvodům vzniku, genezi a implementaci klíčového metodického textu českého archivnictví – Základním pravidlům pro zpracování archiválií.
Standard Handicap Friendly – cesta k rovnému přístupu v českých knihovnách
Knihovny se čím dál více zaměřují na své uživatele – návštěvníky a čtenáře – nejen při nákupu knihovních fondů a technologií, ale zejména také v tom, jak maximálně vyjít vstříc jejich dalším požadavkům. Současné i připravované koncepce rozvoje českého knihovnictví směřují celkově k tomu, jak se co nejvíce přiblížit uživatelům a nabídnout jim otevřené a přístupné knihovny.
Soutěž SLOVNÍK ROKU 2015 má své vítěze
Už po dvaadvacáté proběhla mezinárodní soutěžní a propagační akce Slovník roku, kterou pořádá Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP). Odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České a Slovenské republiky a dalších odborníků, zasedala 13. února 2015 a vybírala z jednašedesáti titulů.