MARTINA HORÁKOVÁ horakova@ngprague.cz

Knihovna Národní galerie v Praze má svou předchůdkyni v příruční knihovně Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách (SVPU), založené v roce 1796 vlastenecky smýšlející šlechtou z iniciativy hraběte Františka Josefa Šternberka a několika vzdělaných měšťanů.

Za cíl si SVPU vytyčila zvelebení vkusu a povzbuzení zájmu o umění, a také záchranu uměleckých domácích děl před vývozem do zahraničí. Toho chtěla dosáhnout zřízením veřejně přístupné obrazárny a založením školy pro výchovu nových umělců – pražské Akademie (založena roku 1800). Tak vznikla Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění. Jejím prvním sídlem se stal Černínský palác, ve kterém hrabě Rudolf Černín poskytl potřebné prostory.

Roku 1937 se Obrazárna SVPU stala státní sbírkou nazvanou Státní sbírka starého umění a od roku 1945 pak Národní galerií v Praze. Dne 11. června 1949 vstoupil v platnost zákon o Národní galerii, který tento stav právně potvrdil.

Roku 1948 byla otevřena první poválečná expozice Národní galerie ve Šternberském paláci na Hradčanech. Zde také v tomto roce získala své sídlo centrální knihovna Národní galerie. Základem jejího fondu se stal fond knihovny Obrazárny SVPU, budovaný systematicky od roku 1880, část fondu tzv. grafické knihovny, jež svým charakterem nepatřila ke sbírce knižní grafiky a ilustrace, a fond knihovny Moderní galerie (1902–1942).¹ Součástí centrální knihovny se stala také příruční spolková knihovna SVPU. Nejstarší dochovaný katalog spolkové knihovny je z roku 1839 a obsahuje 462 svazků rozdělených podle oborů. Do dnešní doby se dochoval také vázaný katalog knihovny Obrazárny SVPU z let 1893–1920, založený malířem Viktorem Barvitiem, tehdejším inspektorem obrazárny. Katalog obsahuje 505 svazků knih, katalogů výstav a sbírek a aukčních katalogů. Prvním dochovaným přírůstkovým seznamem je stále aktuální seznam knihovny obrazárny z let 1880–1940. Společnost svou činnost ukončila roku 1950. O jejím zrušení bylo rozhodnuto na valné schůzi SVPU dne 29. 12. 1950.

Do roku 1948 tedy působily jednotlivé knihovny samostatně. Byly průběžně doplňovány jednak z příspěvků členů SVPU, jednak dary jednotlivců. Později, po vzniku samostatného státu, také státními dotacemi. Významným příznivcem knihovny již československé státní obrazárny byl MUDr. František Macháček (1882–1945), lékař ústavu pro choromyslné v Bohnicích, sběratel, mecenáš a bibliofil, který věnoval do fondu grafické knihovny velké množství děl z oboru kresby a grafiky. Svým odkazem pak významně rozšířil fond této knihovny o nákladná a vynikající faksimile kreseb ze zahraničních grafických sbírek.

Chyběla však řádná centrální ústavní knihovna, která by sloužila vědeckým účelům a odborné veřejnosti.²

Současnost

Nyní je knihovna Národní galerie v Praze specializovanou knihovnou zaměřenou na výtvarné umění – malířství, sochařství, architekturu a dějiny umění. Poskytuje knihovnicko-informační služby jednak pracovníkům NG pro jejich odbornou a vědeckou práci, jednak veřejnosti, které zpřístupňuje své fondy k prezenčnímu studiu. K dalším poskytovaným službám patří služby rešeršní a meziknihovní výpůjční služba z českých i zahraničních knižních fondů.

Fond knihovny tvoří odborné publikace zaměřené na výtvarné umění, výstavní katalogy českých a zahraničních výtvarníků a sbírek, z nichž významným celkem jsou výstavní a sbírkové katalogy Národní galerie od roku 1821. Specifickou část fondu tvoří katalogy aukční. Zajímavou součástí fondu je sbírka odborných publikací zaměřených na orientální umění. V současné době má knihovna ve svém fondu přes 110 000 knihovních jednotek. Fond odborných periodik je také obsáhlý (974 titulů) a zahrnuje v sobě periodika české i zahraniční provenience od roku 1860. Součástí fondu jsou také příruční knihovny jednotlivých sbírek a odborných oddělení NG, které knihovna spravuje.

Knihovna se zapojila do projektu Oborová brána Uměnía architektura (ART), realizovanému díky grantovému programu MK ČR. Cílem projektu je jednoduše a z jednoho zastřešujícího prostředí vyhledávat informace z oboru umění a architektury a vyhledávat uměnovědnou literaturu současně v katalozích všech zúčastněných knihoven projektu (Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Akademie výtvarného umění v Praze, Národní technické muzeum, Západočeské muzeum v Plzni).

Knihovna zpřístupňuje čtenářům také elektronické informační zdroje, mimo jiné databázi Ebsco – Art Source (plné texty odborných článků ze zahraničních periodik) a zdigitalizovaná díla z fondu knihovny – periodikum Dílo a výstavní a sbírkové katalogy SVPU, které je možné prohlížet v systému Kramerius.

1 Moderní galerie byla založena SVPU roku 1902 za účelem podpory rozvoje současného umění v Království českém.

2 Zpráva výboru Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách za správní léta 1923–1927: přednesená ve valné schůzi dne 23. června 1928.

KRAMÁŘ, Vincenc. Případ Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách. Praha: v komisi Miloše Procházky, 1928, s. 44–45. „Nemáme dosud řádné umělecko-historické knihovny. Především odborná knihovna v oné ideální úplnosti, jak je nalézáme v hlavních zahraničních kulturních střediscích, je stěží nám dosažitelna. Než naši odborníci rádi sleví a spokojí se i s knihovnou nižší úrovně. Ale i k takové máme ještě příliš daleko. Částky, které se věnují na tyto účele, jsou naprosto nedostatečné, a nějaká snaha o založení ústřední všeobecně přístupné, umělecko-historické knihovny není nikde patrna.“