HELENA HUBATKOVÁ SELUCKÁ detske@kjm.cz

Knihovny se čím dál více zaměřují na své uživatele – návštěvníky a čtenáře – nejen při nákupu knihovních fondů a technologií, ale zejména také v tom, jak maximálně vyjít vstříc jejich dalším požadavkům. Současné i připravované koncepce rozvoje českého knihovnictví směřují celkově k tomu, jak se co nejvíce přiblížit uživatelům a nabídnout jim otevřené a přístupné knihovny.

Ze stejného důvodu vznikla při Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky Sekce služeb osobám se specifickými potřebami, a to zejména za účelem definování toho, co je to rovný přístup ve vztahu k osobám se specifickými potřebami. Ani termín „rovný přístup“, ani pojem „osoby se specifickými potřebami“ však nelze zobecnit, a tak se členové sekce pro začátek zaměřili na nejpočetnější skupiny osob se specifickými potřebami – uživatele knihoven se zrakovým, sluchovým, mentálním a tělesným postižením.

V průběhu komunikace s experty na danou problematiku i samotnými zástupci jednotlivých cílových skupin vyplynulo, že řada ukazatelů rovného přístupu je totožných, jiné je potřeba drobně modifikovat a další jsou zcela rozdílné. Aby bylo možné vytvořit kompaktní dokument, rozhodli se členové sekce vytvořit obecný Standard Handicap Friendly, kde je v základních bodech popsáno, jakými směry by se knihovna ve vztahu k uživatelům se specifickými potřebami měla ubírat. Na Standard navazuje Univerzální metodika, která shrnuje společné postupy, jak mohou knihovny obecně dosáhnout rovného přístupu k lidem s uvedenými čtyřmi postiženími. Univerzální metodiku dále rozvíjejí metodiky pro konkrétní skupiny osob se specifickými potřebami. Zde se knihovny setkají s body, které jsou zcela výlučné a specifické pro uživatele s daným typem postižení. Všechny metodiky jsou návodně zpracované a snaží se usnadnit knihovníkům cestu k uživatelům se specifickými potřebami a pomoci jim zlepšit či optimálně nastavit služby knihovny. U většiny bodů v metodikách jsou praktické rady, jak mohou knihovny postupovat. Veškeré podklady jsou k dispozici buď v tištěné publikaci vydané pod záštitou Národní knihovny České republiky, Knihovnického institutu a Ministerstva kultury České republiky, nebo na webových stránkách http://ipk.nkp.cz/docs/Rovny_pristup.pdf.

Stejně jako doporučení Sekce vychází ze stovek rozhovorů s různými skupinami, které měly možnost návrh Standardu i metodik komentovat a doplňovat, i pro každou knihovnou, která chce být maximálně přístup­ná a nabízet rovný přístup, je základním momentem komunikace s vlastními čtenáři a dalšími uživateli. I zde usly­šíte řadu názorů, které budou mnohdy protichůdné. Vždy bude řada úhlů pohledu: jedni budou preferovat něco, druzí něco jiného. Aby bylo možné se v této rozmanitosti názorů nějak vyznat, vznikly právě výše zmíněné dokumenty, které nabízejí pomoc při nalezení správné cesty k přístupným knihovnám.

Sekce služeb osobám se specifickými potřebami udělala první krok a jednou z možností českých knihoven je inspirovat se tím, co členové Sekce vytvořili. Tou další je jít mnohem dál: zažádat o certifikát Handicap Friendly pro svou knihovnu ve směru k některému z typů postižení. Snahou zapojit se do certifikace získá knihovna pozornost a v případě úspěchu i logo a prestiž; a hlavně se stane vlajkovou lodí pro další knihovny a bude jednoznačně informovat své dosavadní uživatele, že jsou pro ni prioritní. Osloví ale i potenciální uživatele tím, že je maximálně nastavena vyjít vstříc jejich potřebám.

Samotný proces certifikace jednotlivých knihoven má na starosti tým složený ze členů Sekce, odborníků na otázky fyzické přístupnosti a přístupnosti webových stránek, a dále pak samotných uživatelů s daným typem specifických potřeb. Testování probíhá elektronicky (webová přístupnost, zveřejněné informace o knihovně a jejích službách) i na místě, kde žádající knihovna sídlí, a to návštěvou a hodnocením přímých služeb. Sekundární kontrola je zajištěna telefonickou a e-mailovou komunikací nezávislých osob, které zjišťují, zda jsou nabízené služby pro uživatele opravdu dostupné a zda jsou všichni zaměstnanci informovaní o službách knihovny pro osoby se specifickými potřebami. Posledním bodem, který vstupuje do procesu certifikace, je kontakt s řediteli daných institucí, kteří garantují dlouhodobou strategii organizace ve vztahu k lidem s danými specifickými potřebami.

Díky Knihovně města Ostravy a Knihovně Jiřího Mahena v Brně uzavíráme pilotní certifikace a nastavujeme optimální podmínky pro proces certifikace, jako je doba určená na zhodnocení knihovny, personální a finanční náročnost celého procesu. Každá knihovna může ze zveřejněného materiálu čerpat, ale může jít i mnohem dál – může být knihovnou Handicap Friendly i oficiálně.