Hlavní obsah stránky
Září 2015
Seznam článků
TÉMA: Tři pilíře úspěšné metodické práce – výzvy a možnosti regionálních funkcí knihoven
V každodenní metodické práci se setkáváme s nejrůznějšími pohledy na knihovny: ze strany čtenářů, knihovníků, zřizovatelů. Každý tu „svoji“ knihovnu vnímá jinak, svýma očima, pohledem, který je určován tím, co pro něj tato instituce představuje. Pro čtenáře zdroj poznání, zážitků, osobních vztahů, pro knihovníka hlavně spoustu práce a pro zřizovatele zase mnoho výdajů… Je to však jedna instituce a všichni jsme buď v pozici příjemců, nebo poskytovatelů knihovnických služeb. Aby knihovny plnily svoje poslání a nabízely všem odpovídající služby, bylo by ideální, kdyby se mohly tyto tři pohledy přiblížit: aby každý dokázal aspoň na chvíli zaujmout postoj toho druhého a pochopit, co knihovna jako organismus, který nejen hodně vyžaduje, ale především hodně dává – a to všem bez rozdílu, potřebuje.
ROZHOVOR s Ing. PETROU VÁVROVOU, ředitelkou Odboru ochrany knihovních fondů NK ČR
Ing. Petra Vávrová, Ph.D., je ředitelkou Odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny ČR, jehož cílem je komplexní ochrana a péče o fyzický stav knihovních fondů. K náplni a činnostem tohoto odboru byl nasměrován i náš rozhovor, ale zajímali jsme se také o zahraniční trendy, praktické záležitosti, které s péčí o knihovní fondy souvisejí, nebo živelní katastrofy: „Lidé začali více přemýšlet o místu ukládání vzácných fondů a sbírek, je vidět, že se snažíme z povodní poučit…“ říká Petra Vávrová.
Jak už jsme na našich stránkách psali mnohokrát, aby knihovny mohly obstát také v budoucnu, měly by přijmout více rolí – vedle zájmu o knihy, kulturu a vzdělávání také například roli poskytovatele vlastních prostor za účelem setkávání lidí, která už je jen krůček od aktivního zájmu o člověka, filantropii a komunitní život vůbec.
Knihy s příběhem: knihovnicko-historický výzkumný projekt Knihy znovu nalezené
Národní knihovna ČR iniciovala projekt, který se snaží odkrýt osudy knih, jež se dostaly na území tehdejšího Československa během 2. světové války či krátce po ní. Mezinárodní projekt, který je realizován ve spolupráci s norským partnerem, dostal název Knihy znovu nalezené. Projekt je zatím v první polovině řešitelského období, článek tedy představuje především záměry, cíle a stav, do kterého jsme se dostali během pětiměsíční činnosti.
Oslavujeme 115 let od otevření veřejné knihovny v Příbrami
Historie veřejné knihovny v Příbrami začíná v 19. století a její počátek byl silně ovlivněn skutečností, že město Příbram je spjato s hornictvím. Příbramský důlní revír byl v druhé polovině 19. století jedním z nejmodernějších v Evropě. Ve městě vznikla vzdělávací zařízení, své sídlo zde měly ústřední horní orgány i báňská akademie. V této době obrozeneckého hnutí působila v Příbrami řada spolků, které nakupovaly pro své členy knihy, poučné časopisy i noviny – tak vznikaly neveřejné knihovny. Vzdělanci té doby však pociťovali, že je potřeba umožnit četbu i „lidovým vrstvám obyvatelstva“, a tak spojili své síly a podali žádost k obecnímu zastupitelstvu o vybudování veřejné knihovny.
RECENZE: V další knize bratrům Wolfeovým narostly drápy
Markus Zusak: Smečka rváčů.
Překlad Dominika Křesťanová. Praha: Argo, 2015. 152 str.
Co nabízí projekt Obálkyknih.cz
Projekt obálkyknih.cz asi netřeba dlouze představovat. Jejich služeb využívá většina knihoven v České republice. Tak snad jen krátce… Obálkyknih.cz se „narodily“ v roce 2008 v Moravské zemské knihovně (MZK) a v roce 2013 správu projektu převzala naše knihovna – Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Prvním cílem projektu bylo stát se centrálním repozitářem obrázků obálek knih určených pro integraci do katalogů knihoven.
KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ
Psát si záznamy o přečteném, vypisovat si a sdílet postřehy z četby, zhodnotit knihu – to vše zní přirozeně a pochopitelně jen do chvíle, kdy vyřkneme strašlivou formuli „čtenářský deník“. Přitom v jiných oblastech, třeba kulinářských, neváháme ani chvíli. Obklopujeme se kuchařkami, opisujeme si recepty, poznamenáváme si, jak co komu chutnalo, a hlavně si nic ze svých postřehů nenecháváme pro sebe. Vaříme a sdílíme, hodnotíme a doporučujeme. Internet povýšil toto síťování zájmů na pavučinu rozpínající se napříč městy a kontinenty. Knihovníci nemusejí být nutně pavouky, stačí, když svým čtenářům hodí lano a ukážou, kudy se mezi podobně naladěné čtenáře šplhá.
JAK NA TO: E-knihy prakticky – 3
Tematiku tvorby e-knihy jsme rozdělili na dvě části. V prvním článku si ukážeme, jak upravit podklady, aby byly vhodné pro e-knihu. Budeme upravovat texty, tabulky, obrázky, grafy a vzorce. V druhém příspěvku, který bude následovat v dalším čísleČtenáře, z těchto podkladů vytvoříme e-knihu a provedeme její validaci. Tím bude náš seriál o e-knihách z praktického hlediska také zakončen. Jako třešničku na dortu nabídneme ale na úplný závěr ještě „typografické nešvary“, kterým byste se měli rozhodně vyhnout.
Vítkovická pobočka Knihovny města Ostravy uspořádala ve spolupráci s VŠB už několik povedených akcí. Mezi regály se tu proháněl humanoidní robot Advee, středoškoláci skládali z lego kostek a programovatelných komponent své vlastní miniroboty, ale teď by to chtělo něco jiného. VŠB se vytasila s Kabaretem vědy a techniky: řada zábavných pokusů, show, výbuchy a zapojení publika. Zkrátka něco, po čem místní střední školy musí nadšeně sáhnout. A taky že ano
INSPIRACE Z KNIHOVEN: Celé Česko čte dětem v režii Městské knihovny Kyjov
Během měsíce června uspořádala Městská knihovna Kyjov v rámci celostátní kampaně na podporu čtenářské gramotnosti dětí a mládeže Celé Česko čte dětem několik akcí pod názvem Celý Kyjov čte dětem.
O Francouzské národní knihovně