Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Skandinávské knihovny se aktivně věnují novým rolím knihoven v dalším desetiletí. Veřejné knihov­ny mají v severských zemích silnou pozici, jsou širo­ce využívány a mají hodně kvalitních informačních zdrojů. Knihovny se rychle přizpůsobily novým digitálním službám, ale přesto nad nimi visí mraky. Vnímání knihoven veřejností je stále silně spojeno s půjčováním papírových knih a tento vjem musí být nahrazen myšlenkou moderní knihovny, která odpovídá technologickým a sociologickým trendům. Do budoucna musí být knihovny primárně zdrojem digitálních informací, prostřednictvím knihovny musíte získat bezplatný přístup k poznání a ke kultuře. A knihovník musí být průvodce tohoto poznání. Google nemůže nahradit moderního knihovníka, který vám nabídne své specializované služby. „Knihovna budoucnosti“ je také hlavně místem setkávání. Kulturní institucí, která navrhuje programy ve spolupráci s veřejností, šíří znalosti, celoživotně vzdělává a rozvíjí občanskou společnost. Zůstává ovšem i nadále místem, kde si lidé budou moci vypůjčit knihy, hudbu, filmy a další zdroje informací a umění. Velmi důležitou roli bude hrát Národní knihovna a státní fondy, které se stanou silným nástrojem pro podporu rozvoje a vytvoření směru pro veřejné i akademické knihovny.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 1–2 /2015, s. 3–5)

Knihovna v saském Chemnitzu si uvědomuje dů­ležitost práce s mládeží, a tak od roku 2014 postupně transformuje své oddělení pro mládež. Spo­lek německých knihovníků již v roce 2013 publikoval Doporučení pro práci s mládeží ve veřejných knihovnách a byla také publikována zajímavá studie Kerstin Keller-Loibl s názvem Image knihoven u mládeže. Německá studie čtení mládeže ve věku 12–19 let uvádí, že 39 % mladých lidí pravidelně čte. Knihovníci v Chemnitzu si uvědomili, že knihovna po deseti letech od svého vybavení naprosto nevyhovuje jak po technické stránce, tak ani svým nábytkem. Stále náročnější mládež v ní chce totiž trávit více času s přáteli, využívat všechna dostupná média a bavit se. Cílem knihovníků bylo vytvořit nový atraktivní prostor, který by odpovídal těmto požadavkům. V knihovně byly vybudovány dva nové prostory s různými funkcemi – multifunk­ční prostor pro vzdělávání mládeže a pracovní flexibilní prostor pro skupiny i jednotlivce. Byly nainstalovány nové pracovní stoly, variabilní rozkládací sezení a pro mládež vznikly speciální webové stránky. Knihovna láká mladé uživatele na velké množství stolních her, ale nabízí i výuku hry na hudební nástroje. Knihovníci jsou speciálně školeni na řešení problémů mladých lidí a sledují nejnovější technologické trendy, které mládež zajímají. Vedle knihovny byl získán i prostor pro výstavy mladých umělců s názvem Chemnitz Art Factory, který je velmi často využíván pro výstavy všeho druhu.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 8, Nr. 2/2015, s. 102–103)

Knihovny v Jihoafrické republice oslavily 20 let demokratického vývoje – rok 1994 byl velmi významným mezníkem ve zrušení apartheidu. Fakt, že byl apartheid zrušen, jako by ale pro soudobou jihoafrickou společnost nic neznamenal. Například v univerzitních knihovnách jsou i dnes stále vidět jen rasově homogenní skupinky studentů. Tento tzv. „dobrovolný apartheid“ je ukázkou toho, že raso­vá sounáležitost hraje i v dnešní JAR značnou roli. První veřejná jihoafrická knihovna byla založena již v roce 1818, ale demokratický rozvoj jihoafrických knihoven nastal oficiálně s rodící se demokracií Nelsona Mandely v roce 1994. Důležitým úkolem bylo zajistit rychle všem svobodný a rovný přístup k informacím, aby se historie apartheidu nemohla již nikdy opakovat. Knihovny zde hrají velkou roli i ve vzdělávání jedinců, aby hráli aktivní roli ve společnosti. Přístup k informacím je deklarován jako základní právo v ústavě Jihoafrické republiky. Od roku 1994 došlo ke spolupráci akademických knihoven a knihoven dalších typů. Byla vybudována širo­ká síť knihoven, která obsluhuje 51 700 000 obyvatel Jihoafrické republiky. V čele sítě stojí Národní knihovna, která spolupracuje s 23 akademickými knihovnami, 1993 veřejnými knihovnami a 2000 knihovnami školními. Dále zde fungují speciální knihovny pro zrakově postižené, vězeňské knihovny, korporátní a soukromé knihovny. Byl vytvořen i celonárodní web knihoven, který poskytuje informace o knihovnách.

(IFLA Journal – Vol. 41, No. 2/2015, s. 97–111)

Připravil ROMAN GIEBISCH