Main content
Prosinec 2015
Seznam článků
TÉMA: Jak by měl vypadat přístupný web knihovny
Příspěvek volně navazuje na článek Kritéria pro Biblioweb aneb Jak to vidí komise? o nových hodnoticích kritériích pro soutěž Biblioweb 2015, který vyšel v letošním únorovém čísle časopisu Čtenář. Jedním z těchto kritérií je už od roku 2003 také přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele, kterou každoročně hodnotím společně s týmem testerů s těžkým zrakovým postižením z brněnského TyfloCentra, jež realizuje projekt Blind Friendly Web.
Z Mostu do Slaného: Kniha do vlaku se rozjela všemi směry
Na podzim to bylo přes 40 zapojených knihoven (měst) a další stále přibývají. Projekt Kniha do vlaku, který se v říjnu tohoto roku dočkal ocenění a diplomu v kategorii Informační počin soutěže Knihovna roku. Poprosili jsme dvě knihovny, aby se s námi podělily o to, jak se knihovnice, čtenáři a další aktéři zapojili do projektu u nich: ve městě Slaný a ve vzdálenějším Mostě. Ve Slaném jsme se zeptali vedoucí knihovny Zoji Kučerové a z Mostu doputoval velmi inspirativní článek od kolegyně Anny Němcové.
Žebříčky nejpůjčovanějších knih a autorů ve veřejných knihovnách zveřejňujeme ve Čtenáři počtvrté. Pořadí je určeno na základě analýzy dat z 32 knihoven. Nejpůjčovanějším českým autorem v roce 2014 se s velkou převahou stal opět spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška, následoval autor detektivek a literatury faktu Jan Bauer, na třetím místě se umístila spisovatelka Hana Parkánová-Whitton. Šesté místo z předchozího roku si udržel Michal Viewegh. Na prvních místech nejpůjčovanějších spisovatelů převažují autoři literatury pro děti a mládež a autoři orientovaní na četbu pro ženy a na detektivky.
Seminář knihovníků muzeí a galerií splnil očekávání
Ve dnech 1.–3. září 2015 se v prostorách Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně sešlo 98 účastníků 39. semináře knihovníků muzeí a galerií. Letošním spolupořadatelem se vedle Knihovnické komise AMG ČR stala právě Moravská galerie v Brně a vlastní organizace se ujal její tým knihovnic pod vedením Judity Matějové. První dva dny probíhal jako obvykle odborný program, na nějž třetí den navázaly exkurze do Brna a Rajhradu.
Z POKLADŮ… Knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Byť práce na převodu katalogu knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR do elektronické podoby probíhaly a probíhají poměrně vysokým tempem a hlavní součást jeho sbírek je již čtenářům k dispozici prostřednictvím on-line OPACu, stále zůstává zhruba třetina jeho fondů dostupná jen prostřednictvím katalogů lístkových. I když se v těchto případech nejedná o sbírky zaměřené na českou literaturu a literárněvědnou produkci, které představují profilový zájem ústavní knihovny, nikterak to neznamená, že by šlo o fondy nezajímavé či druhořadé.
KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ
Film a kniha – dva nesmiřitelní soupeři v bitvě o náš čas. Koupit knihu, nebo lístek do kina? Číst, nebo si pustit film? Je spisovatel slavný, když ho lidé čtou, nebo až v okamžiku, kdy jeho dílo převede šikovný režisér na filmové plátno? A ta kultura sledování filmů! Diváci už nejsou schopni jít do kina bez krabice popcornu a velké coca-coly. Čtení v literární kavárně s čokoládovým dortíkem a napěněným latté – to je zcela jiný zážitek.
RECENZE: Střepy poznámek k dějinám a deník, který měl raději zůstat ztracený
PADEVĚT, Jiří. Střepy času, krajin, konspirací / Nalezený deník. Praha: Pulchra, 2015. 143 str.
JAK NA TO: Jak se vyhnout typografickým hříchům
Bonus k ukončenému seriálu E-knihy prakticky
Vzdělanost člověka se pozná podle jeho psaného projevu. Text by měl být srozumitelně napsaný a bez pravopisných chyb. Když to porušíme, čtenář nás rychle odhalí a můžeme v jeho očích klesnout. V textech se bohužel vyskytuje spousta jiných chyb, vůči kterým jsou autoři i čtenáři částečně slepí a za chyby je tolik nepovažují. Tyto chyby nazývám typografické hříchy (dále chyby). Kromě nich probereme v článku také pravidla, jak správně zvýrazňovat (vypíchnout) důležité pasáže textu.
Co nabízí moderní italská literatura v českých překladech posledních let – 2
Ženy spisovatelky se na italské literární scéně v posledních desetiletích prosadily jako originální a svébytné osobnosti, jejichž silný hlas se nechal slyšet i v českých překladech.