Main content
SYLVA ŠIMSOVÁ SE HLÁSÍ Z ANGLIE
Četba knih v Británii
Podle statistických odhadů je v Británii mezi dospělými přibližně 1 % plně negramotných a asi 16 % funkčně gramotných lidí. „Funkční gramotnost“ je termín pro znalost četby přibližně na úrovni dětí v základní škole.
Nezisková organizace nazvaná National Literacy Trust (www.literacytrust.org.uk) podporuje rozvoj gramotnosti. Vedle jiných činností pořádá s pomocí škol každoročně výzkum o vztahu mladých lidí k četbě, psaní a ke komunikaci. Loni na podzim vydala publikaci Literacy: State of the Nation.
Důvody zaostalé gramotnosti jsou různé. Mohou být sociální – způsobené nedostatkem rodinné a školní péče nebo jinými životními událostmi. Setkala jsem se například s negramotným australským kapitánem rybářské lodi. V dětství chodíval za školu, aby mohl s otcem na moře. Naučil se číst až o mnoho let později, když chtěl udržet krok se svým synem, který do školy chodil.
Dalším důvodem může být také dyslexie, o které se v době mého dětství nic nevědělo, ačkoliv se dnes odhaduje, že jí trpí mezi pěti až dvanácti procenty Evropanů. Dyslexie není nemoc nebo vada inteligence a není možno ji odstranit léčbou nebo výcvikem. Má vliv na způsoby vnímaní, ukládání a vyvolávání informací. Při použití správných metod jsou dyslektici schopni číst, studovat a dokonce vykonávat náročné profese.
Mezinárodní knihovnická organizace IFLA vydala pro knihovníky příručku Guidelines for Library Services to Persons with Dyslexia, ve které vysvětluje, jak poznat dyslexii a jak vylepšit knihovní služby pro dyslektiky (www.ifla.org/publications/node/9457). V doporučeních zdůrazňuje důležitost individuální péče o čtenáře. Také upozorňuje na to, že dyslektikové využívají vedle služeb veřejných knihoven pro rekreační četbu také služby knihoven akademických – pro studium a intelektuální práci.
Knihovníky tíží představa, že čtenáři, kteří jsou plně gramotní, dnes zdánlivě čtou méně než jejich předchozí generace – asi proto, že mají k dispozici řadu nových komunikačních prostředků. Zatím však neexistuje dost informací o tom, zda četba knih v naší společnosti opravdu upadá. Průzkum o četbě pro potěšení, nazvaný The impact of reading for pleasure and empowerment, který nedávno uveřejnila organizace Reading Agency (http://www.readingagency.org.uk), se pokouší vyplnit tuto mezeru. Výsledky průzkumu ukazují, že četba pro potěšení zvyšuje kvalitu života a zdraví, buduje mezilidské vztahy, snižuje stres, depresi a jiné duševní problémy a zvyšuje sebedůvěru. Studie obsahuje užitečnou bibliografii podobných soudobých výzkumů četby, na kterých je založena.
Individuální péče o čtenáře bývala vždy jádrem knihovnických služeb. Dnes se jí bohužel nevěnuje tolik pozornosti jako dříve, protože knihovny jsou ve své finanční tísni nuceny spořit. Navíc důraz, který se v knihovnách klade na moderní technologie, odvrací pozornost od základního vztahu mezi čtenářem a knihovníkem.