Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ – LEDEN
Před 170 lety, 4. 1. 1846, se narodil Jan Karafiát († 31. 1. 1929), český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář, který proslul jako autor dodnes oblíbené a vydávané knížky Broučci z roku 1876; šlo o vůbec první českou původní autorskou pohádku pro děti.
Před 30 lety, 7. 1. 1986, zemřel mexický spisovatel Juan Rulfo (* 1917), tvůrce magického realismu, který proslul pouhými dvěma knihami, krátkým románem Pedro Páramo a sbírkou povídek Llano v plamenech.
Před 30 lety, 10. 1. 1986, zemřel básník, publicista a překladatel Jaroslav Seifert (* 1901), zatím jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984), autor básnických sbírek Město v slzách, Samá láska, Na vlnách TSF (přepracováno pod názvem Svatební cesta), Slavík zpívá špatně, Poštovní holub, Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem, Zhasněte světla, Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most, Přilba hlíny, Ruka a plamen, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka, Koncert na ostrově, Odlévání zvonů, Halleyova kometa, Morový sloup, Deštník z Picadilly, Býti básníkem aj. a poetických vzpomínek Všecky krásy světa. Byl signatářem Charty 77, v období normalizace jeho knihy nemohly vycházet, vycházely v samizdatu a v exilu a později doma v cenzurované podobě. Mnohasvazkové spisy J. Seiferta vycházejí od roku 2001 v nakladatelství Akropolis.
Před 40 lety, 12. 1. 1976, zemřela anglická spisovatelka Agatha Christie (* 1890), která proslula jako autorka desítek kriminálních a detektivních příběhů, především s hlavními postavami Herculem Poirotem a slečnou Marplovou. Je považována za nejslavnější spisovatelku světa a v počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. K nejznámějším dílům patří např. Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Deset malých černoušků, Vraždy podle abecedy či Past na myši, která je nejdéle hranou divadelní hrou všech dob (v Londýně se hraje nepřetržitě od své premiéry v roce 1952). Díla A. Christie se stala námětem nesčetných filmových a televizních adaptací.
Před 120 lety, 14. 1. 1896, se narodil americký prozaik, dramatik, esejista a reportér John Dos Passos († 1970), z jehož rozsáhlého díla jsou nejznámější romány Manhattanská přestupní stanice a trilogie U.S.A. (Dvaačtyřicátá rovnoběžka, Devatenáct set devatenáct, Haldy peněz).
Před 80 lety, 18. 1. 1936, zemřel britský spisovatel, novinář a básník Rudyard Kipling (* 1865), první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1907), kterou získal ve 42 letech, a stále je tak jejím nejmladším laureátem; k jeho nejznámějším dílům patří dobrodružné Knihy džunglí či špionážní román Kim.
Před 70 lety, 19. 1. 1946, se narodil anglický spisovatel Julian Barnes, z jehož díla vyšly česky romány a prózy Flaubertův papoušek, Pohlédnout do slunce, Historie světa v 10 a půl kapitolách, Jak to vlastně bylo?, Arthur & George, Vědomí konce (Man Booker Prize 2011) a Roviny života, autobiografický esej Žádný důvod k obavám a povídkový soubor Stolek s citróny.
Před 70 lety, 26. 1. 1946, se narodil britský dramatik a scenárista Christopher Hampton, autor her Bílý chameleón, Divoši, Povídky z Hollywoodu či Úplné zatmění o vztahu básníků Rimbauda a Verlaina, které zfilmovala Agnieszka Hollandová; slavná je jeho dramatizace Laclosova románu Nebezpečné známosti (u nás se hraje pod názvem Nebezpečné vztahy) – za scénář k filmové adaptaci v režii Stephena Frearse dostal Hampton Oscara, na něhož byl nominován i za scénář k filmové adaptaci McEwanova Pokání.
Před 20 lety, 28. 1. 1996, zemřel rusko-americký básník a esejista Josif Brodskij (* 1940), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1987). Zatímco básně psal celý život rusky, eseje psal po svém nuceném odchodu do amerického exilu (1972) v angličtině. Česky vyšel výbor z básní Konec krásné epochy, výbor z esejů Jeden a půl pokoje (zahrnuje také divadelní hry Mramor a Demokracie), esej o Benátkách Vodoznaky, cykly básní Římské elegiea Benátské strofy a rozsáhlý soubor rozhovorů, které s Brodským pořídil a knižně vydal Solomon Volkov (Rozhovory s Josifem Brodským).
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora