Main content
Listopad 2010
Seznam článků
TÉMA: Blíží se rekonstrukce akviziční práce ve velkých veřejných knihovnách ČR?
Krajské veřejné knihovny jsou v doplňování svých fondů závislé převážně na českých nakladatelstvích. Jádro univerzálního fondu tvoří produkce na populární až střední úrovni odbornosti a beletrie v češtině. Je správné v blízkých letech čekat radikální změny v osvědčených akvizičních systémech vázaných na tištěné dokumenty? Otázka souvisí s několika tématy - strategickými liniemi utváření fondu, hmotnými možnostmi k pokrytí nákladů na nadstavbové systémy, zřetelným rozlišením mezi knihovnickými digitalizačními programy a akvizičním nákupem, reálným obrazem situace v českém nakladatelském prostředí a - v neposlední řadě - ochotou k meziknihovní kooperaci...
O konferenci Knihovny současnosti se díky místu jejího konání často hovoří jednoduše jako o Seči. Také letos se účastníci 18. ročníku setkali právě tam, a to ve dnech 14.-16. září. Ovšem naposledy… Příští rok se přesuneme do Českých Budějovic, jak bylo na začátku konference sděleno. Důvod je zřejmý, areál Junior centra již přestal svým stávajícím prostředím vyhovovat a neodpovídá postavení a prestiži této významné události v knihovnickém oboru.
Na sestavení programu a výběr témat jsme se již předem zeptali předsedkyně SDRUK ČR v předchozím rozhovoru. Dále bychom vám tedy rádi nabídli informace o jednotlivých sekcích, a to poněkud netypickým způsobem. Požádali jsme o příspěvky jejich moderátory, aby popsali, co se právě v jejich programu událo důležitého, zajímavého apod.
Dignus est operarius mercede sua
(Poděkování knihovníkům od jejich nehodného kolegy)
KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Co venkovské knihovny umějí a mohou?
Na tuto otázku si v polovině září již pošesté odpověděli knihovníci venkovských knihoven z celé České republiky. Hostitelem jejich letošního setkání byla Obecní knihovna v Pavlovicích u Přerova (Knihovna roku 2008). Do příprav se tu zapojila téměř celá vesnice a setkání se stalo prestižní záležitostí i pro představitele obce. Akce již tradičně proběhla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a za pomoci Svazu knihovníků a informačních pracovníků (Sekce veřejných knihoven)...
V minulém čísle Čtenáře jsme otiskli článek Ladislavy Zemánkové zabývající se hodnocením výsledků výkonů regionálních funkcí v celostátním kontextu, porovnáním jejich vývoje, úspěchů i problémů během posledních pěti let. Na tento základní materiál bychom chtěli navázat seriálem, který by přinášel „krajové speciality“ a praktické zkušenosti ze spolupráce knihoven v jednotlivých krajích ČR, nabídl by ostatním inspirující náměty pro obohacení vlastní činnosti.
Knihovna K. H. Máchy Litoměřice
Světská sláva, polní tráva. Toto staré české přísloví se podle mne dá použít k osudu Karla Hynka Máchy a jeho díla, básníka, od jehož narození uplyne letos 16. listopadu už dvě stě let. Když v roce 1836 vydal u tiskaře Jana Spurného vlastním nákladem své básnické dílo Máj, kritika ho nepřijala s žádným nadšením, jak se můžeme přesvědčit v textech z pera Josefa Kajetána Tyla, Josefa Krasoslava Chmelenského či Slavomíra Tomíčka. Ostatně už o rok dříve cenzor, kterým nebyl nikdo jiný než Pavel Josef Šafařík, zamítl vydání Máchovy prózy Cikáni, která tak časopisecky vyšla až v roce 1851 a knižně ještě o šest let později. Když ale Mácha v noci z 5. na 6. listopad 1836 v Litoměřicích zemřel, vzápětí se o něm objevily oslavné texty z pera Karla Sabiny, Františka Ladislava Riegra, Jana Vlčka či Karola Kuzmányho. A najednou se Máchovi dostávalo přívlastku geniální básník...
ROZHOVOR s výtvarníkem Michalem Cihlářem
„Když už někdo váží cestu do knihovny kvůli mně, nemůžu ho přece šidit“
Národní technická knihovna v Praze