Hlavní obsah stránky
TÉMA: Pomoc knihoven ČR ukrajinským běžencům: Ukrajinské dobrovolnice pomáhají běžencům v ústecké knihovně
JAN ČERNECKÝ cernecky@svkul.cz
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem (SVKUL) se dlouhodobě snaží pracovat s komunitou cizinců v místě svého působení. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině knihovna poskytla azyl dvěma běženkyním z Charkova, s jejichž pomocí začala připravovat nabídku kulturních a vzdělávacích aktivit pro další válečné uprchlíky.
SVKUL dlouhodobě pracuje na tom, aby její služby a aktivity byly dostupné co nejširšímu okruhu uživatelů, mezi něž patří i cizinci. V knihovně funguje Oddělení cizojazyčné literatury, jež čtenářům nabízí beletrii, naučnou literaturu a periodika v různých jazycích. Kromě angličtiny, která ve fondu oddělení zatím převládá, zde jsou publikace v němčině, ruštině, ukrajinštině nebo vietnamštině. Zároveň knihovna dlouhodobě spolupracuje s organizací Diakonie, pod jejíž záštitou zde pravidelně probíhají konverzace v češtině pro cizince a nejrůznější osvětové akce, jejichž cílem je pomoci integraci cizinců v Ústeckém kraji.
Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině začala krajská knihovna přemýšlet o možnostech pomoci jak samotné zasažené zemi, tak lidem, kteří ji museli opustit. Stejně jako mnohé další knihovny napříč celou Českou republikou začala i SVKUL bedlivě sledovat informace o aktuálním vývoji situace a připravovat informační materiály pro ukrajinské uprchlíky a pro Čechy, kteří chtějí nějakým způsobem pomoci.
Ve chvíli, kdy do Ústí nad Labem začali přicházet první Ukrajinci prchající před válkou, dohodla se knihovna se svým zřizovatelem, Ústeckým krajem, a poskytla ve svých hostinských pokojích dočasné ubytování dvěma uprchlicím z oblasti Charkova. Oksana a Naďa, jež nalezly azyl díky ústecké knihovně, se okamžitě po svém příjezdu do České republiky začaly jako dobrovolnice zapojovat do pomoci dalším běžencům. V současné době jsou úzce navázány na několik uprchlických komunit, které v Ústí nad Labem v nedávné době vznikly. Oksana s Naďou v knihovně pomáhají především s prolomením jazykové bariéry a s koordinací jednotlivých aktivit a služeb, které v reakci na vzniklou situaci začala knihovna nabízet. Knihovna zároveň podnikla veškeré kroky k tomu, aby obě ukrajinské dámy mohla alespoň dočasně zaměstnat na pozici programových pracovnic a koordinátorek služeb pro cizince.
Z hlediska samotných služeb pro uprchlíky je tak úplným základem, který ústecká knihovna nabízí, bezplatný přístup k internetu a dalším informačním zdrojům a prostor pro odpočinek a setkávání. Kromě výpůjčních oddělení a studoven mohou noví ukrajinští čtenáři využívat i polytechnické dílny, herny, klubovny a další prostory, jimiž knihovna disponuje.
Samostatnou kapitolou pak je neustále se rozrůstající nabídka kulturních, komunitních a vzdělávacích akcí, které knihovna začala pro tuto cílovou skupinu připravovat. V současné době mohou ukrajinští uprchlíci v knihovně navštěvovat konverzace v češtině, které pravidelně probíhají pod vedením našich knihovníků a dobrovolníků. Ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců Ústeckého kraje jsme od května spustili několik kurzů češtiny vedených profesionálními lektory. Na rozdíl od zmiňovaných konverzací, jež mají spíše neformální charakter, se u těchto kurzů od účastníků vyžaduje pravidelná docházka. Jedná se totiž o ucelené a uzavřené kurzy, u nichž je pevně stanoven maximální počet účastníků a přesný vzdělávací plán, vysvětluje ředitelka SVKUL Jana Linhartová.
Kromě výuky češtiny mohou ukrajinští běženci v knihovně navštěvovat například kreativní dílny, kde si osvojí nejrůznější výtvarné techniky, nebo hudební setkání, kde mají možnost zahrát si na kytaru, bicí soupravu, klávesy a malé hudební nástroje. Některé z příchozích rodin se již zapojily i do aktivit, které zde pravidelně probíhají v rámci projektu BOOKSTART. V současné době navíc knihovna připravuje pro uprchlíky edukační balíčky a pracuje na tvorbě nové knížky v ukrajinštině, která příchozím dětem představí Ústecký kraj.
Na realizaci zmiňovaných aktivit krajská knihovna není sama, kromě svého zřizovatele a zmiňovaného Centra pro integraci cizinců spolupracuje například s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině nebo s Dobrovolnickým centrem. Obrovské díky patří především mým kolegům, knihovníkům a knihovnicím, kteří stejně jako v případě pandemie koronaviru pohotově zareagovali na aktuální dění a během krátkého času dokázali služby naší knihovny přizpůsobit nové nestandardní situaci. Netěší mě, co se děje ve světě, protože každá válka s sebou přináší jen bolest a zbytečné utrpení nevinných lidí. Těší mě však, co se děje v českých knihovnách, které svým bezprostředním, proaktivním a empatickým přístupem opět dokázaly, jak důležitou a nezastupitelnou roli hrají v moderní demokratické společnosti, zakončuje Jana Linhartová.