Hlavní obsah stránky

UDÁLOSTI: Knihovna a změna – Měli bychom vždy, když můžeme? (konference Bibliotheca Academica, Liberec, 2.–3. 11. 2021)

HANA LANDOVÁ landova@lib.czu.cz

Otáčení parníkem aneb pár slov úvodem

Vysokoškolské knihovny – stejně jako všechny jiné knihovny – mají za sebou osmnáct měsíců plných změn a událostí, které ani ti nejzkušenější knihovníci nepamatují. Za normálních okolností naše knihovny plynou spolu s tempem své vysoké školy. Tempo je relativně vysoké, ale konstantní a každá zásadnější změna směru a životaběhu je v akademickém prostředí operací srovnatelnou s otočením zaoceánského parníku do protisměru. Náhlé a hlavně nečekané změny, které naši společnost od března 2020 ovlivňují, dosáhly samozřejmě i za zdi vysokých škol a do univerzitních kampusů. Pevná a jistá plavba velkého parníku se proměnila přinejmenším v jízdu na rychlém motorovém člunu, chvílemi pak spíše v surfování na vysokých vlnách.

Zastavení prezenční výuky a fakt, že se jak studenti, tak z velké části i pedagogové přesunuli do svých domovů, odkud se více či méně úspěšně snažili studovat a vyučovat, mělo zásadní vliv na fungování našich knihoven. Výuka probíhala, studenti psali své bakalářské a diplomové práce a nebylo možné je nechat úplně bez studijní literatury. Online informační zdroje a zajištění základních výpůjčních služeb bezkontaktním způsobem, jakmile to jen trochu šlo, byly hlavními trumfy. Knihovníci na vysokých školách jsou často velmi intenzivně zapojeni do výuky, a proto se nás zásadně týkal i přechod na výuku v online prostředí. Rychle se dokupovala sluchátka, notebooky, probíhala rychloškolení MS Teams, Zoom, učilo se z prázdných kanceláří v knihovně. Ale ještě častěji z těch improvizovaných domácích. A šlo to! A často velmi dobře. Ukázalo se, že i do budoucna to je vlastně skvělý nástroj, jak informační vzdělávání přiblížit těm, kteří se do kampusu tak často nedostanou, hodně pracují a studiu se věnují až po večerech a o víkendech. Sami doma. A my jako knihovníci u toho můžeme být s nimi, pokud potřebují. 

Vysokoškolská knihovna a změna

Některé změny nastanou, aniž bychom to mohli ovlivnit. Toho jsme v poslední době byli svědky až příliš často. Je pravdou, že takto můžou nečekaně a rychle vzniknout projekty či nové aktivity, ke kterým bychom se jinak rozhoupávali velmi dlouho. Ale také tu je hrozba rychlých nesystémových ad hoc řešení, kterými jen reagujeme – zachraňujeme a hasíme. Výrazně příznivější scénář je, když je možné změny, jejich potřebu a průběh předem promyslet, naplánovat a mít je zkrátka aspoň z velké části pod kontrolou. Pravděpodobně takové změny pak budou trvat déle, ale budeme je mít pevněji v rukách.

A jak jsme na tom jako vysokoškolští knihovníci? Máme zkušenosti se změnami? Vnímáme realitu jinak než naše okolí? Jinak než vedení našich vysokých škol? My sami cítíme, že se měníme neustále. Přibývají agendy, mění se uživatelé, upravujeme služby. Nemůžeme ale dělat vše: stanovujeme priority, opíráme je o dlouhodobé vize a hodnoty. Ale jak poznáme, že změny byly k lepšímu – a že si to nemyslíme jen my? Jak poznat, že na změnu nastal ten správný čas? Jak poznat, že jdeme tím správným směrem? A jak v tom figuruji já osobně, jako knihovník?

Osobně, většinou

A právě změny, jejich vnímání, to, jak na nás působí, co dělají s týmem a jak je co nejlépe plánovat a zvládat, byly hlavním tématem poslední konference Bibliotheca Academica 2021 (dále jen BA 2021). Konala se po roční pauze.1 Konferenci každoročně zaštiťuje Asociace knihoven vysokých škol ČR2 (AKVŠ) a hostí ji vždy jedna z členských vysokých škol. Loni to byla Technická univerzita v Liberci a její univerzitní knihovna.3 Hlavním cílem bylo uspořádat offline konferenci, kde se budeme moci potkat, vidět se ve 3D a hovořit nejen o tématech jednotlivých příspěvků a workshopů, ale i o dalších věcech, které jsme měli všichni po té dlouhé době na srdci a potřebovali jsme je s kolegy prodiskutovat. A věřím, že to se snad podařilo. Ne na 100 %, protože u dvou přednášek byli přednášející přítomni jen na plátně. Ale na druhou stranu je pravda, že přede dvěma lety bychom jejich nepřítomnost museli vyřešit vynecháním přednášky z programu – teď už jsme je s přehledem připojili na dálku a program zůstal kompletní.

Povídání o změnách

Během prvního konferenčního dne se slovo změna skloňovalo ve všech pádech. Na rozdíl od slova co**d-19, které jsme si na ty dva dny v Liberci tak trochu zakázali. První přednáška kouče a mentora Martina Vasqueze se obecně věnovala tématu Jak reagovat na změny? Co nám neurologie říká o reakcích na změnu a jak se co nejlépe srovnat s nečekanými situacemi, i když patříme mezi lidi velmi strukturované a máme věci rádi pod kontrolou? Poté jsme se již přesunuli do vysokoškolského prostředí. Proděkan pro pedagogickou činnost Fakulty mezinárodních studií VŠE Pavel Hnát pohovořil na téma E-learning a blended learning při rozvoji kompeten-cí studentů FMV VŠE. Hovořil o nových online výukových nástrojích, které VŠE používá, a také o spolupráci s univerzitní knihovnou zejména při rozvoji akademických dovedností, jako je kritické myšlení a akademické psaní, příp. obecnějších dovedností, jako je skupinová práce a osobní rozvoj. Tento příspěvek nám pomohl usadit změny, ke kterým dochází v našich knihovnách, do širšího konceptu změn, které se odehrávají (nejen) v terciárním vzdělávání obecně.

Následovala případová studie přímo ze srdce naší největší univerzity. Ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy v Praze Radka Římanová popsala proces změny knihovního systému, aneb Alma start UK. Jak takový velký projekt zvládnout v rámci nejužšího týmu, ale i směrem k cca 300 knihovníkům na univerzitě, kterých se týká? A v neposlední řadě i směrem k celé akademické obci. Při tomto příspěvku publikum doslova ani nedýchalo. Přednáškový blok zakončil příspěvek Adama Hazdry, který nás přenesl zase zcela mimo knihovny a zprostředkoval nám svůj osobní příběh o zlepšování, vzestupu i sešupu a způsobu, jak si udržet motivaci Přes deset let v inovacích: vítr fouká, ale plamen hoří.

V odpoledním bloku měli účastníci možnost ponořit se hlouběji do tématu změny – ať již na workshopu Adama Hazdry, který navazoval na jeho výše zmíněnou přednášku, anebo na přednášce psychologa a psychoterapeuta Tomáše Vašáka věnované tématu Koperníkův obrat, psychologie změny. Část účastníků se zapojila do workshopu zaměřeného na práci se stresem, který někdy bývá nedílnou součástí procesu změn. Workshop Naučme se rozzlobit (práce se stresem) vedla psycholožka Kristina Sarisová. Pro nováčky ve vysokoškolské knihovnické komunitě a/nebo na BA 2021 byla určena oborová seznamka, kterou pod názvem Jak nepít na rautu sám vedla Radka Římanová (UK + výkonný výbor AKVŠ). Nově nabyté dovednosti si mohli účastníci workshopu vyzkoušet bezprostředně po skončení odborného programu – na společenském večeru, jehož součástí byla i módní přehlídka modelů vytvořených studenty Technické univerzity v Liberci (viz foto na s. 93).

 

Novinky z knihoven. Stáže. Projekty

Druhý konferenční den se zaměřil na sdílení novinek, které se ve vysokoškolském knihovnictví objevují. Ať už jde o menší projekty v rámci jednotlivých knihoven, nebo nové aktivity realizované AKVŠ, případně celostátní projekty, které již mají nebo v budoucnu pravděpodobně budou mít dopad i na praxi knihoven na vysokých školách. Pavla Vizváry (KISK FF MU + Komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost AKVŠ) zprostředkovala Novinky z ECIL 2021 (European Conference on Information Literacy), tedy mezinárodní konference s tematikou rozvoje informační gramotnosti, která se letos konala online a organizovala ji univerzita v německém Bambergu.

Kolegyně z knihovny Pedagogické fakulty UK Zuzana Formanová, Monika Horáková Zuzana Vrbová v příspěvku Proč se neinspirovat u e-shopů? Nabídněme našim uživatelům nové služby představily nový výdejní automat na knihy a také nový e-shop na vyřazené knihy. Helena Sedláčková (UPOL + výkonný výbor AKVŠ) představila nový projekt AKVŠ zaměřený na tematické stáže. V roce 2021 se odehrála stáž pro učící knihovníky a tři stáže pro katalogizátory. Romana Applová (UPOL) sdílela svůj osobní příběh. Její příspěvek UPOL – NTK – UPOL aneb Cesta tam a zase zpátky zprostředkoval zkušenost se změnou pracoviště, města pro život a s návratem na začátek – ale přesto do nového.

Závěrečný přednáškový blok byl věnovaný velkým projektům: portálu Knihovny.cz (příspěvek přednesl Martin Krčál z MZK), přípravám projektu jednotné knihovní platformy pro vysokoškolské knihovny a NTK (v podání Pavla Synka z NTK) a také Konstituování Národního centra pro informační podporu VaVaI (Eva Dibuszová, VŠCHT/NTK).

Vysokoškolské knihovny jistě čeká další napínavý rok. A myslím, že již teď se všichni těšíme, až se potkáme na konferenci Bibliotheca Academica 2022 na Univerzitě Palackého v Olomouci a budeme opět moci sdílet novinky, věci, které se povedly, ale i ty, které nešly tak úplně podle plánu, protože i to je život. 

Foto: Johana Kratochvílová

Pozn.: Autorka je předsedkyní Výkonného výboru AKVŠ (www.akvs.cz) a také ředitelkou Knihovny ČZU (www.lib.czu.cz).

1 V roce 2020 se konference konala v online podobě: https://www.akvs.cz/akce/akce-2020/ba-2020/

2 Informace o AKVŠ ČR na: www.akvs.cz

3 Web Univerzitní knihovny TUL: https://knihovna.tul.cz/