Main content
Červen 2015
Seznam článků
TÉMA: České e-knihy pro knihovny
Prostřednictvím e-knih je možné nabídnout čtenářům výpůjčky bez ohledu na otevírací dobu knihovny a s komfortem vypůjčení z domova či například z dovolené. Knihovny nabízejí také velmi rozsáhlé kolekce e-knih pro čtení na místě samém. V tomto článku se podíváme, jaká byla nabídka e-knih v češtině pro knihovny na jaře roku 2015, a v jeho závěru si v krátkosti představíme výhody jednotného přihlašování v síti knihoven ČR, které mohou čtenáři použít speciálně při vypůjčování e-knih.
JAK NA TO: E-knihy prakticky – 1
Definic, co je to e-kniha (jinak též ebook, resp. elektronická kniha), existuje velké množství. Pohybují se mezi dvěma extrémními vymezeními, z nichž první říká, že e-kniha je jakákoliv kniha, která není tištěná. Druhé krajní vymezení je velmi striktní a jako e-knihy označuje pouze knihy ve formátu EPUB. Mezi tím existuje mnoho formátů, z nichž nejdiskutovanější je PDF, který někteří považují a jiní nepovažují za e-knihu. Jak to tedy je? Je formát PDF vhodný pro e-knihy a je e-knihou například i soubor ve WORDu?
PISTORIUS, Vladimír a Pavel Kočička. Jak se dělá e-kniha. Příprava elektronických publikací ve formátech EPUB a MOBI.
Knihovny nejsou průtokovými ohřívači digitálních dat, měly by nabízet mnohem více…
ROZHOVOR redakce ČTENÁŘE a Bulletinu SKIP s prof. PhDr. TOMÁŠEM KUBÍČKEM, Ph.D., ředitelem MZK Brno
Do funkce ho uvedl sám ministr kultury. „A to je pro mě nebo proti mně?“ směje se profesor Tomáš Kubíček, který se na podzim loňského roku stal ředitelem Moravské zemské knihovny. Nakonec jsme se shodli, že je to určitě dobré pro prestiž českého knihovnictví. Ta podle profesora Kubíčka existuje – určitě v rámci měst či krajů nebo například na univerzitní půdě. „Na místní úrovni to vidím sám, když otevíráme některou novou knihovnu v regionu, pan knihovník je tady vždy vážená osoba.“ Tomáš Kubíček o sobě mimo jiné říká, že je knihovnictvím odkojený. Na dotaz, co mu před nástupem do funkce řekl jeho otec (dlouholetý ředitel MZK), odpověděl: „Samozřejmě ho to potěšilo, ale prý mi to nezávidí…“
Nápady na fungování knihoven budoucnosti zazněly v Goethe-Institutu
Jakým způsobem by měly knihovny přistupovat ke svým čtenářům, aby si jejich zájem udržely také v „digitálním věku“? Tímto tématem se zabývala konference s názvem Nabídky a služby knihoven v digitálním věku, která se uskutečnila 23. dubna 2015 v Goethe-Institutu, ve spolupráci s ním ji pořádal SKIP ČR.
KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ: Medový hlas slavičích jazýčků
Čtenářské návyky se mění. Ve zrychlené době si neustále něco nárokuje naši pozornost: v bytě hraje televize, v dětském pokojíčku i v pracovně poblikává obrazovka počítače, cestujeme, usínáme i odpočíváme s mobilním telefonem připojeným na internet, neustále na dosah. Na klidné čtení a předčítání zbývá čím dál méně času. Nešlo by z nevýhod moderních technologií udělat výhodu? Stejně jako přibývá čtenářů elektronických knih, dochází ke znovuobjevení knih mluvených.
RECENZE: Nelehký úděl génia, těžší jeho manželky
Leckdo by čekal, že objemný román pojednávající o významném rakouském matematikovi a logikovi Kurtu Gödelovi (1906–1978), jehož práci jsou schopni plně pochopit jen nemnozí, bude spadat do kategorie náročných a nepříliš záživných próz určených úzkému okruhu čtenářů, holdujících nadto vedle literatury též příslušným přírodním vědám. Francouzské spisovatelce Yannick Grannecové, původním povoláním grafičce a ilustrátorce se slabostí pro matematiku a také autorce několika knížek pro děti, se přesto podařilo na stránkách jejího románového debutu Bohyně malých vítězství z roku 2012 odvyprávět nevšední životní příběh Kurta Gödela nadmíru poutavě, aniž by při tom nemístně obcházela či zjednodušovala jeho vědecký odkaz.
Otevřený knihovní systém Koha: systém, který můžete mít
Velmi často čteme a slyšíme informace o nových službách, které by knihovny měly nebo mohly nabízet. A nemluvíme zde jen o službách, jako je například půjčování e-knih. I připravovaný Centrální portál knihoven bude služba, kterou budou muset knihovní systémy podporovat. A zde se může skrývat problém. Část knihoven používá systémy, které jsou technicky zastaralé a jejich přizpůsobování a rozšiřování je buď složité a tedy drahé, nebo dokonce technicky nemožné. Pokud je odpověď na dotaz o možnosti nabízet tu či onu službu od dodavatele vašeho řešení zamítavá, máte většinou jen tři možná řešení. Rezignovat na zavedení této služby, protože je to opravdu nemož né. Nebo budete investovat do potřebných aktualizací, případně přejdete na modernější verzi systému, což si vyžádá investici ještě vyšší. Třetí možností je zvolit některý z otevřených systémů. Pojďme se nyní touto variantou zabývat podrobněji.
Průzkum názorů vedoucích pracovníků na celoživotní vzdělávání knihovníků
Jako jeden z úkolů Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 je připravována Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků (dále jen Koncepce CŽV). Koncepce CŽV vymezí formy a hlavní tematické oblasti vzdělávání, ale aby mohla být skutečně účinná, musí pro vzdělávání knihovníků nastavit určitá pravidla, která mohou výrazně ovlivnit celkové pojetí personální práce v knihovnách či řízení jejich lidských zdrojů.
ZÁPISKY NOVOZÉLANDSKÉHO KNIHOVNÍKA – 3
Bojůvky v cizím prostředí