MICHAL DENÁR michal.denar@ceska-trebova.cz

JOSEF MORAVEC josef.moravec@knihovna-uo.cz

Velmi často čteme a slyšíme informace o nových službách, které by knihovny měly nebo mohly nabízet. A nemluvíme zde jen o službách, jako je například půjčování e-knih. I připravovaný Centrální portál knihoven bude služba, kterou budou muset knihovní systémy podporovat. A zde se může skrývat problém. Část knihoven používá systémy, které jsou technicky zastaralé a jejich přizpůsobování a rozšiřování je buď složité a tedy drahé, nebo dokonce technicky nemožné. Pokud je odpověď na dotaz o možnosti nabízet tu či onu službu od dodavatele vašeho řešení zamítavá, máte většinou jen tři možná řešení. Rezignovat na zavedení této služby, protože je to opravdu nemož­né. Nebo budete investovat do potřebných aktualizací, případně přejdete na modernější verzi systému, což si vyžádá investici ještě vyšší. Třetí možností je zvolit některý z otevřených systémů. Pojďme se nyní touto variantou zabývat podrobněji.

Co si představit pod označením „otevřený knihovní systém“

Je pravděpodobné, že většina programů, které používáte, patří do skupiny proprietárních (uzavřených). Ať je to operační systém Windows, balík Microsoft Office nebo Total Commander. Možná ale znáte i kancelářský balík LibreOffice, prohlížeč Mozilla Firefox, přehrávač hudby a videa VLC nebo Wordpress – nástroj pro tvorbu a správu webových stránek. To jsou příklady otevřeného softwaru. Jaký je v tom rozdíl? Ten nejzásadnější spočívá v tom, že u otevřených řešení jsou k dispozici zdrojové kódy, zatímco uzavřená řešení tyto kódy úzkostlivě střeží. Pravděpodobně si teď říkáte: to je pěkné, ale já jsem prostý uživatel a kód je něco, čemu vůbec nerozumím, proč by tedy mělo být výhodou, že jej mohu studovat? Máte pravdu, z tohoto pohledu to opravdu žádná výhoda není. Ovšem to, že je kód dostupný všem, také znamená, že do něho může každý přispívat. Proto kolem takových programů a řešení vznikají menší nebo větší skupiny lidí, kteří se starají o jejich vývoj a rozvoj.

V případě knihovního systému to ale znamená mnohem více. Dostupnost kompletního kódu a dokumentace umožňuje knihovníkům pochopit chování systému i jeho přístup ke standardům. Kdokoli se může přidat k vývojovému týmu, stačí vznést požadavek na opravu nebo přidání nové funkce. Můžete tedy pomoci zlepšovat systém i ovlivnit jeho budoucí směřování a nemusíte umět programovat. Protože takových „vylepšovatelů“ bývá mnoho, využívají se různé nástroje, které umějí zajistit pořádek v požadavcích, hlídají jejich stav a informují všechny zainteresované. Vývojáři používají nástroje, které jim umožňují pracovat na vytváření kódu společně při zachování jeho logické struktury správy verzí. Než se kód dostane do veřejného finálního balíku, dochází k jeho testování, aby se minimalizovala pravděpodobnost chyb.

Knihovní systém Koha

Koha je jeden ze dvou celosvětově nejrozšířenějších otevřených knihovních systémů. Ten druhý – Evergreen – je v České republice také známý. Systém Koha byl do češtiny přeložen komunitou z řad knihovníků a studentů oboru v polovině roku 2013. Koha je integrovaný systém, který dovede řešit všechny běžné činnosti knihoven. Označení integrovaný znamená, že jednotlivé moduly systému jsou mezi sebou propojené a lze mezi nimi plynule přecházet.

Koha nabízí tyto funkcionality:

•  kompletní webové rozhraní,
•  katalogizace libovolného typu dokumentů,
•  správa autoritních záznamů, včetně jejich stahování přes Z39.50,
•  výpůjční protokol a správa čtenářů,
•  evidence periodik a předplatného,
•  správa rozpočtů, akvizičních návrhů a objednávek,
•  e-mailové, SMS a tištěné notifikace čtenářům,
•  OAI provider,
•  modul pro revize,
•  možnost sdílené katalogizace přes Z39.50 (SK, ČNB),
•  tisk čárových kódů a čtenářských průkazů,
•  statistické výstupy a jejich tvorba a přizpůsobení na míru,
•  centrální modul pro administraci systému,
•  vlastní OPAC s responzivním designem, možnost napojení na VuFind,
•  integrovaný self-check.

Náklady na pořízení a provoz systému Koha

Velmi často se nás knihovny ptají, jak je to s náklady na pořízení a provoz systému. Rozhodli jsme se tedy na konkrétním příkladu Městské knihovny Ústí nad Orlicí spočítat náklady otevřeného řešení. Pro porovnání jsme výpočet doplnili příklady různých modelů: vlastní server, vlastní sdílený server s použitím virtualizace a pronajatý virtuální server. Náklady vycházejí z reálné časové náročnosti jednotlivých úkonů při započtení ceny 500 Kč/hodinu, což je cena běžně účtovaná v oblasti správy informačních technologií.

Tabulka 1 názorně ukazuje, v jakých položkách se liší náklady na uzavřená a otevřená řešení. U obou typů řešení musíme počítat s náklady na pořízení (pronájem) serveru, za energii. Musíme také zajistit instalaci a správu systé­mu. Nezanedbatelné rozdíly jsou však v nákladech na licence. Je dobré si uvědomit, že licence se platí také za operační systém Windows, pokud jej systém potřebuje pro svůj běh. Operační systémy na bázi Linuxu, které využívají otevřené knihovní systémy, jsou bez licenčních poplatků (například Debian nebo Ubuntu).

Vysvětlení

Koha vlastní server: cena za instalaci a nastavení je vypočtena z hodinové sazby za práci ve výši 500 Kč/hodinu. Cena za převod dat je vypočtena stejným způsobem a je závislá na tom, jak komplexní převod má být. Maximální ceny by bylo dosaženo při převodu: bibliografických dat, autoritních záznamů, čtenářů, historie výpůjček a plateb.

Server Dell PowerEdge T320 s 8 GB RAM, 4 jádra, 320 GB HDD, cena podle Alza.cz, dne 10. února 2015.

Výkon serveru by měl být dostatečný pro knihovnu s cca 2000 čtenáři a 100 000 svazky ve fondu. Vhodné pro: knihovny s alespoň 50 000 svazky ve fondu.

Koha vlastní server s virtualizací: lze doporučit knihovnám, které chtějí za pomocí virtualizace konsolidovat provoz více serverů na jeden (např. Koha, VuFind, vlastní web, mailserver, docházka) a ušetřit tak především náklady na servery a energii.

Koha pronajatý virtuální server (cloud): měsíční cena vychází z cenové nabídky firmy Wedos¹ připravované na jaro 2015. Konkrétně jde o službu VPS SSD Profi s parametry: 16 GB RAM, 120 GB SSD HDD, 4 jádra. Takový server má parametry srovnatelné se serverem uvedeným jako příklad u verze Koha vlastní server. Výkon by měl být dostatečný pro knihovnu s cca 2000 čtenáři a 100 000 svazky ve fondu. Menším knihovnám by dostačoval server s nižším měsíčním paušálem. Za běžnou životnost serveru považujeme dobu pět let, proto je tato doba zakal­kulovaná do nákladů, aby bylo mož­né porovnat cloudovou a HW variantu.

Ceny za instalaci, nastavení a převod dat jsou stejné jako u varianty uvedené výše.

Vhodné pro: především menší knihovny pod 50 000 svazků, není to však podmínkou. U náročnějších implementací se však může cena za pronajatý server vyrovnat nebo dokonce překonat pořizovací cenu vlastního serveru. Tato varianta tedy přestává být pro větší knihovny výhodná, protože nároky na parametry serveru jsou nadprůměrné. Technicky je také možná varianta, kdy větší knihovna poskytne část své­ho serveru menším knihovnám formou vytvoření samostatných instancí. Ty jsou zcela autonomní v možnostech nastavení a navýšení zatížení serveru není dramatické. I toto by mohla být cesta, jak do budoucna zajistit menším a malým knihovnám kvalitní knihovní systémy bez nutnosti investic pro každou z nich jednotlivě. Do ceny nejsou započteny náklady na tzv. národní implementaci. Tedy na překlad systé­mu, vytvoření katalogizačních šablon a návrh migračních postupů. Tyto náklady totiž neponese žádná z knihoven, které se rozhodnou pro implementaci. Tyto přípravné práce, obsah a nástroje zajistila již česká Koha komunita vlastními silami, většinou ve volném čase.

Pokud chcete porovnat náklady na pořízení vašeho stávajícího systému a jeho provoz, stačí vyhledat všechny faktury, kde máte uvedeny ceny za všechny zakoupené moduly a části systému (OPAC, Z39.50 server, revize, katalogizace různých typů dokumentů atd.). V přípa­dě, že máte vlastní server nebo servery, nezapomeňte spočítat nejen jejich pořizovací náklady, ale také roční cenu za odebranou elektrickou energii. Využijte například tuto kalkulačku: http://www.vypocitejto.cz/energie/spotreba-elektriny.html. Náklady na spotřebu energie jednoho průměrně výkonného serveru jsou přibližně 4000 až 5000 Kč. Započítejte i výši roční aktualizace, pokud ji platíte. Řekněme tedy, že celý systém stál X + Y za server = vaše pořizovací náklady. Aktualizace platíte pět let = A*5. Energie = cena za energii*počet let provozu systému. Když tyto tři částky sečtěte, získáte celkové náklady na systém, server a jeho provoz za celou dobu, co jej provozujete. Náklady na jeden rok už vypočtete jednoduše.

Pro zjednodušení jsme nepočítali s náklady na správu, kterou kryl úvazek IT pracovníka, jako jsme to započetli v případě systému Koha. Pokud se o váš systém nyní stará váš IT pracovník, údržba mu u otevřeného systému zabere přibližně stejně času jako dosud. Pokud správu zajišťuje externí firma, budete si muset pro porovnání počkat, až zveřejní ceník první firma, která bude nabízet takovou službu pro systém Koha. Věříme také, že grantové komise Ministerstva kultury budou podporovat projekty přechodů na systém Koha, stejně jako to činí u systémů fungujících na komerční bázi. Připomínáme největší výhodu podpory rozšiřování a vývoje otevřených řešení: zaplatí se jednou, a pokud je získání grantu podmíněno zveřejněním výsledků, mohou je využívat všech­ny další knihovny zdarma. Opakující se položkou by zůstala jen migrace dat, případně instalace.

Jak je možné, že jsou otevřená řešení levnější?

Není to žádné kouzlo, jen matematika. Pokud firma vyvíjí systém na zelené louce, stojí ji to peníze. Hodně peněz. Tyto peníze musí získat zpět, potom teprve začne plnit svůj účel, tedy vydělávat svým majitelům peníze. Proto si za každou prodanou kopii firma účtuje poplatky. Aby se zaplatil další vývoj, je potřeba získat další peníze, většinou v podobě poplatků za aktualizace.

Vývoj otevřeného systému Koha probíhá jinak. Kód nevytváří jednotlivec, instituce ani jedna firma. Je to společné dílo. Díky tomu se náklady dělí mezi všechny přispívající subjekty. Výsledky jsou však dostupné všem, nejenom těm, kteří se aktivně podílejí. Proč to tedy někdo dělá? Firmy to dělají proto, že se už neživí jen prodejem vlastních produktů, ale nabízejí placenou podporu k otevřeným řešením. Ty je však nutné udržovat a rozšiřovat, proto firmy investují do vývoje systému. Částky, které jsou investovány, jsou jen zlomkem toho, kolik by stál vývoj vlastního systému. Tím, že zasponzorovanou funkci poskytne investor všem, si zajistí udržitelnost nejen této funkce, ale i celého systému, který takto podporuje. Jako důkaz funkčnosti tohoto procesu uveďme následující příklad. Firma LibLime se rozhodla oddělit se od komunitní verze Koha a věnuje se vývoji sama. Může si ho sice více přizpůsobovat potřebám svých zákazníků, ale celá tíha vývoje leží na ní. V momentě, kdy se k tomuto kroku odhodlala, zůstala takto založená vývojová větev LibLime Koha bez vývojářů. Produkt sice zůstal papírově stále otevřený, ale ve svých důsledcích již není vnímán jako komunitní. Vývoj se zpomalil a aktuálně je několik let pozadu za komunitní verzí.

Spolupráce se nakonec vyplatí všem. Firmám, protože mohou nabízet výborný servis a školení s minimálními náklady na vývoj, v oboru je zdravá konkurence. Knihovnám, kterým klesají jejich náklady na pořízení a provoz systému, vzrostou jejich šance na nasazení nových služeb. Veřejné rozpočty získají tím, že z grantů zaplatí jen jednou a výsledky budou k dispozici všem. Často do hry vstupují i velcí hráči, kteří se rozhodnou zainvestovat nemalé sumy a podpořit tím vývoj. V případě Kohy je to v současnosti například EBSCO², které se rozhodlo sponzorovat lepší integraci svých databází do systému Koha, zrychlení a zpřesnění vyhledávání a podporu pro nové formáty dat. Proč? Díky široce dostupnému systému s nízkou pořizovací cenou dostane svůj obsah dále a k širšímu publiku.

Zkušenosti z implementace

Pokud se knihovna rozhodne implementovat otevřený systém Koha, musí to nyní zvládnout sama. Zavedení a provoz knihovního systému ovšem není jen technickou záležitostí, musí se řešit také knihovnické standardy a procesy. Nestačí tedy jen znalosti v oblasti IT. Zde narážíme na citelný nedostatek vzdělaných systémových knihovníků. Příčiny tohoto stavu můžeme připsat na vrub preferencím dodavatelského zajišťování servisu knihovních systé­mů. Se systémovými knihovníky tak počítají jen ve velkých knihovnách. Přitom správa knihovního systému je IT problematikou jen z poloviny. Ke komplexnímu pochopení je nutná také znalost knihovních standardů a postupů. Pokud budete chtít spravovat systém vlastními silami, bude nutné se sebevzdělávat, zkoušet a hledat řešení. Takový přístup ovšem není akceptovatelný obecně pro všechny. Každopádně pokud chcete zvýšit své odborné znalosti, je to cesta podle našeho názoru ideální.

Nejsložitější částí migrace na Koha byl bezesporu přenos dat. Je to typický problém, který se označuje jako vendor-lock (proprietární uzam­čení). Je celkem logické a pochopitelné, že k uzavřeným řešením neexistuje volně dostup­ná dokumentace ohledně vnitřního uspořádání databáze a možnosti exportu jsou striktně vymezeny jen rozsahy a formáty, které výrobce zpřístupní. Tyto výstupy však často nepo­skytují všechna potřebná data, která při migraci potřebujeme. Případně je neposkytují v požadovaných formátech. Je tedy nutné najít způsoby, jak tyto informace získat. Možné to je, ale za cenu určitých kompromisů a vynaložení energie a času. Prakticky vyzkoušený je převod dat ze systémů Clavius SQL, KP-WIN a TinLib. Z většiny z nich lze získat autoritní a bibliografické záznamy a záznamy o čtenářích. Je-li třeba převádět i transakční záznamy, je třeba je získat přímo z databáze a pomocí dalších nástrojů transformovat do podoby použitelné v systému Koha. V současné době připravujeme komunitní web, kde budeme zveřejňovat některé postupy, ale zaměříme se také na ukáz­ky práce se systémem a jeho nastavení.

Pokud se knihovny na správu ve vlastní režii necítí nebo nemají k dispozici pracovníka s potřebnými znalostmi, bude pro ně pravděpodobně dobrou zprávou, že o podporu systému projevilo zájem již několik firem, které chystají nabídky placené podpory. Na ceny si tedy budeme muset ještě počkat, ale pokud budou nabídky rozumné, bude to další možnost, jak si Kohu pořídit. Platit potom budete, pravděpodobně formou nějakého paušálního poplatku, za konkrétní rozsah poskytovaných služeb (server, údržba, aktualizace, zálohy). Systém jako takový zůstane i nadále zdarma.

Počet fungujících instalací v produkčním stavu je zatím nízký, doba zkušeností relativně krátká. Na hodnocení je tedy brzy. V zahraničí však fungují tisíce instalací otevřených systémů v různých typech knihoven. Alternativní řešení v podobně systémů Koha, VuFind nebo Evergreen jsou tady, je prokázáno, že fungují. Knihovnám se tak nabízí další možnost, která v minulosti chyběla. Jak s touto možností naloží, záleží jen na nich. Jestli si troufnou vydat se jinou cestou, neprobádanou a zároveň plnou výzev a příležitostí. Česká komunita, která se kolem knihovního systému Koha vytvořila, je zase důkazem, že spolupráce mezi knihovnami je možná a může fungovat na bázi dobrovolnosti.

Pozn. redakce: V době přípravy textu k publikování jsme obdrželi informace, které při­dáváme na doplnění článku – Martin Lipert (eReading):

Plnohodnotný systém s neomezeným počtem poboček, uživatelských přístupů, podporou MARC 21, mobilním rozhraním pro chytré telefony a dalšími funkcemi bude dostupný již od 1500 Kč bez DPH měsíčně, a v ceně budou mj. doživotní aktualizace i pronájem a správa serverů v profesionálním datacentru (resp. v cloudu).

1 Virtuální servery – VPS SSD. In: Hosting Wedos [online]. 2015 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://hosting.wedos.com/cs/virtualni-servery-ssd.html

2 Koha Receives Massive Support from EBSCO for Enhancements to Its Web-Based, Open-Source ILS: EBSCO Support and Funding Will Ensure the Long-Term Viability of Koha. In: Library Technology Guides [online]. 2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=20347