V pondělí 21. března 2016 se v Národní knihovně ČR uskutečnila tisková konference zaměřená na čtenářství české internetové populace. Prezentovány na ní byly výsledky výzkumu Internetoví Češi jako čtenáři 2016, který pro NK ČR uskutečnila společnost Nielsen Admosphere na vzorku pěti set respondentů, již reprezentují českou internetovou populaci starší 15 let. Konference proběhla za účasti Hany Friedlaenderové (Nielsen Admosphere), Víta Richtera (Národní knihovna ČR), Romana Giebische (SKIP ČR) a Jiřího Trávníčka (Ústav pro českou literaturu AV ČR).

Co z výzkumu vyplynulo?

Nejvíce čtou knihy v elektronické podobě mladí lidé do 24 let (57 %). Počet jejich čtenářů stoupá i s rostoucím vzděláním respondentů.

Ti, kteří se hlásí k četbě e-knih, k ní nejčastěji používají stolní počítač či notebook (47 %), dále chytrý telefon (38 %), tablet (34 %) a čtečku elektronických knih (28 %).

Celkem 87 % respondentů si však stále nedokáže představit, že by četli knihy pouze v elektronické podobě. Mezi důvody uvádí například to, že papírová kniha má své „zvláštní kouzlo“ a nebolí z ní oči jako z té elektronické.

Naprostá většina čtenářů elektronických knih si tyto knihy stahuje volně z internetu (93 %), 40 % je dostává darem, 37 % je kupuje na internetu. Pouze 21 % si je půjčuje v knihovně.

42 % odpovídajících z internetové populace 15+ se řadí z hlediska množství knih, které za rok přečtou, mezi slabé čtenáře (1–6 knih ročně), 28 % respondentů se řadí mezi středně silné čtenáře (cca 7–12 knih ročně) a 18 % mezi silné čtenáře (13 a více knih ročně). Mezi silné čtenáře patří zejména lidé nad 55 let a ženy.

Pouze 13 % dotázaných se považuje za nečtenáře, jsou to především lidé se základním vzděláním a muži a lidé mezi 45–54 lety.

ÏČtyři pětiny čtenářů mají v současné době rozečtenou nějakou knihu. Nejvíce to je beletrie, kterou čtou především ženy a respondenti do 24 let. Na druhém místě je to odborná literatura / literatura faktu a na třetím místě různé encyklopedie, učebnice apod. (tyto knihy čtou naopak spíše muži); 19 % čtenářů knih udává, že v současné době nečte žádnou knihu. 23 % těch, kteří v současnosti čtou alespoň nějakou knihu, ji čte denně, 94 % ji čte alespoň jedenkrát týdně.

Naprostá většina (97 %) čtenářů souhlasí s tím, že čtení knih je klíčové pro vzdělání.

Necelá polovina (47 %) čtenářů uvádí, že v průběhu roku navštívila nějakou knihovnu, 17 % ji navštěvuje pravidelně (jsou to především ženy a vysokoškolsky vzdělaní lidé) a 30 % ji navštěvuje nepravidelně (to jsou především lidé do 24 let); 3 % dotázaných čtenářů nikdy žádnou knihovnu nenavštívila.

Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že i v dnešní době může být nějaký spisovatel morální autoritou, jak tomu bylo dříve. Jsou to především ženy a respondenti do 24 let.

Při porovnání s reprezentativními průzkumy četby a čtenářství, které pravidelně uskutečňuje Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., se potvrzuje, že počet statistických čtenářů se nezmenšuje, ale celkově ubývá silného čtenářství. Podstatným trendem je zvyšující se ochota číst knihy v elektronické podobě, obyvatelé Česka se postupně stávají hybridními čtenáři.

Program na podporu čtenářství

V závěru konference informoval Jiří Trávníček přítomné o přípravě Národního programu na podporu čtenářství. Jeho cílem je vytvoření státem podporované a garantované iniciativy (dotačního programu) na podporu čtenářství. Z dílčích cílů potom můžeme jmenovat navázání mezirezortní komunikace mezi MK a MŠMT, sestavení koordinační skupiny a šíření povědomí o společenském významu čtení.

Zainteresovaní odborníci, kteří se zabývají čtenářstvím, jeho podporou a šířením knih, se setkali na začátku prosince 2015 a na konci téhož měsíce proběhlo první jednání s ministrem kultury Danielem Hermanem, který pověřil Jiřího Trávníčka vypracováním koncepčního materiálu (začátek března 2016). Mezi další spolupracující osoby v programu patří Jana Čeňková – česká sekce IBBY, Dana Kalinová – kampaň Rosteme s knihou, Eva Katrušáková – kampaň Celé Česko čte dětem, Libuše Nivnická – Knihovna Jiřího Mahena, Vít Richter – Svaz knihovnických a informačních pracovníků a Ústřední knihovnická rada, a Josef Soukal – Asociace češtinářů.

Mezi konkrétními aktivitami programu by neměly chybět kampaně, billboardy, letákové akce, pořady v médiích, výzkumy či realizace „čtoucích měst“ – akce by měly cílit na celou populaci. Jako vhodní propagátoři myšlenky „trvale udržitelného čtenářství“ se jeví knihovny, knihkupci, nakladatelé, autoři, média, zdravotnické organizace či vědecké instituce.

-red-