Veřejné knihovnictví v Británii řečí statistických ukazatelů

V knihovně sněmovny parlamentu právě vyšla zpráva o současné situaci veřejných knihoven v Británii (House of Commons. Briefing paper No. 5875, 15 April 2016, by John Woodhouse & Noel Dempsey) – a není to vždy veselé čtení. V letech 2010–2016 bylo otevřeno 77 nových budov, ale zároveň zavřeno 110 stávajících. Podle jiné statistiky přišli britští čtenáři během tohoto období o 178 knihoven. Návštěvnost knihoven v období let 2005–2015 klesla z 331 milionů na 248 milionů osob, počet knih z 102 milionů na 74 milionů, počet zaměstnanců z 25 677 na 16 802. Myslím, že úbytek kvalifikovaných stálých zaměstnanců je ze všech těchto ukazatelů ten nejzávažnější. Čtenáři potřebují zvýšenou odbornou péči, aby se do knihoven vrátili.

Zatímco počet stálých zaměstnanců veřejných knihoven dlouhodobě klesá, počet dobrovolníků naopak stoupá. V roce 2007 jich zde pracovalo 11 279, v roce 2015 už dokonce 37 692. Počet dobrovolných pracovníků tak stoupl do té míry, že od roku 2012 převyšuje počet stálých placených zaměstnanců, v současné době dokonce více než dvojnásobně! Prudký nárůst dobrovolníků může odrážet angažovanost britské kulturní veřejnosti i to, že jí osud veřejných knihoven není lhostejný – a je tak nadějí pro celé zdejší veřejné knihovnictví.

Přístup k internetu v knihovnách v období let 2005–2012 má také dlouhodobě vzrůstající tendenci (z 36 094 počítačových terminálů s přístupem ke katalogu knihovny i internetu vzrostl na 40 088). V posledním roce sice začal tento ukazatel klesat, ale je možné, že pokles je pouze dočasný. Někteří uživatelé internetu nemají doma dostatečné technické vybavení a jsou závislí na internetovém přístupu, který jim poskytuje knihovna.

Statistiky ukazují, že knihoven ubývá, a veřejnost je tím znepokojena. O problému se píše v novinách, diskutovalo se o něm na schůzi odborové organizace Unison a na konferenci učitelů. Učitelé mají také určité obavy v souvislosti s rušením školních knihoven. Jeden pedagogický odborník prý prohlásil, že „žáci mohou číst na iPadech“ (http://www.bbc.co.uk/news/education-35940002).

Na severolondýnském kopci, kde bydlím, mám přístup ke třem knihovnám. Velká původní budova je na vrcholku kopce, kam lidé chodí nakupovat. Na dvou stranách pod kopcem jsou malé pobočky pro ty místní obyvatele, kteří nechtějí nebo nemohou chodit do kopce. Bylo to původně skvěle naplánováno. V místních novinách ale proběhla zpráva, že se možná postaví nová malá knihovna na parkovišti za velkou knihovnou a původní budova se přestaví na bytové jednotky (něco podobného se už stalo v jedné z malých poboček pod kopcem – její nová budova vypadá docela hezky, ale přeci jen je to pro místní občany změna).

Osobně jsem veřejnou knihovnu nenavštívila několik let. Pro vědeckou práci mám British Library a pro rekreační četbu předplatné ve velké soukromé knihovně London Library. Protože více než polovina mé četby je v češtině, kupuji knihy prostřednictvím internetu. Naše rodina patří mezi menšinu, která i nadále čte, ale do veřejné knihovny vstoupí zřídka. Otázka je, jak se k četbě staví jiné rodiny nebo lidé, pro které jsou knihy vzhledem k ceně, i když nižší než dříve, nedostupné.

Ráda bych napsala optimističtější článek o rozvoji veřejných knihoven v Británii. Přála bych si, aby naši potomci měli ke kulturnímu zázemí, které veřejné knihovny poskytují, stejně pozitivní vztah jako naši předkové. Na závěr tohoto povídání a pro povzbuzení alespoň zmíním, že The Reading Agency (https://readingagency.org.uk) právě vydala výsledky nového výzkumu, ve kterém dokazuje, že četba pro potěšení dělá lidem dobře a přispívá k jejich pohodě.