Main content

KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Jak se budí knihovny: Buďme vidět

EVA HUSÁKOVÁ knihovnachrustenice@email.cz

Dostáváme se k závěru našeho seriálu. Už jsme spolu „vyhodili“ staré knihy, vymalovali knihovnu, uspořádali akce a víme, s kým si popovídat o svých problémech. A teď to musíme prodat. Marketing se prolíná celým naším životem, ať chceme, nebo ne. Pokud by někdo namítal, že v knihovně na malé obci není třeba nic propagovat, dovolím si (opět) nesouhlasit. Nic na tom nemění dřívější postřeh, že lidé si u nás „vidí do talíře“. A co nově přistěhovaní občané nebo lidé, kteří dojíždějí do většího města za prací a vrací se až večer?

Propagace nemusí být vůbec složitá a zdlouhavá, a ani technicky náročná. V téměř každé obci vychází zpravodaj a není nic jednoduššího než se v něm občanům připomínat. Stačí článeček o připravovaných akcích nebo fotky z těch minulých, informace o nových knihách apod. (nezapomeňte například ani na plánované dovolené). Důležitá je pravidelnost.

Mně osobně se velmi osvědčily tradiční plakátky na obecních vývěskách. Na obcích je to stále důležitý informační zdroj. Není potřeba být zrovna grafický guru, postačí pěkný plakátek ve Wordu, důležité je zvýraznění názvu akce a časových údajů (nejen kvůli starším lidem) – a můžeme vesele vylepovat. Plakáty můžeme dát samozřejmě i na obecní úřad nebo do místního obchodu.

V případě, že jsme už technicky dále, je čas na vlastní internetové stránky. V dnešní době to není nic složitého. Pomoci nám mohou například stránky http://webovky.knihovna.cz. Chápu, že ne každý se na to cítí, ale opět se dostáváme ke spolupráci. Webovky nám může vytvořit obec nebo může alespoň poskytnout prostor na obecních stránkách. Na nás pak bude aktualizování informací o chystaných akcích, správa fotogalerií apod.

Nic nám také nebrání mít svoji stránku na Facebooku. Již dávno to není jen dominanta mladých. Na Facebooku jsou všechny generace a organizace: od papírnictví po ministerstva. Podle mě je to nejrychlejší způsob, jak svoje uživatele informovat o tom, co se v knihovně děje. A pokud si myslíte, že po vytvoření webovek a profilu na Facebooku už máte ode mě pokoj, velice se mýlíte. Protože se spolu ještě dostaneme do novin. Udělali jsme skvělou práci, vymýšlíme super akce, tak by nás za to třeba někdo mohl ocenit. Každé ocenění potěší a naši knihovnu zviditelní.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně například uděluje ocenění Středočeský Kramerius, které letos už počtvrté předá nejlepším neprofesionálním knihovníkům Středočeského kraje. Bylo mi ctí obdržet tento titul v prvním ročníku a zpráva o tom se dostala nejen na web, ale i do Deníku a Hospodářských novin. A stačilo jen dělat svoji práci. Pro větší knihovny vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR soutěž o nejlepší městskou knihovnu roku. Cílem soutěže je ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány či zřizovány městy, a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb.

Pokud si na takovou soutěž netroufáte, zkuste něco „menšího“. Třeba Biblioweb – soutěž o nejlepší webovou prezentaci knihovny (http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/biblioweb). Letos proběhl již posedmnácté. Cílem soutěže je udržovat kvalitu webových stránek knihoven na dostatečné úrovni, případně ji dále zvyšovat, a dosáhnout toho, aby stránky sloužily návštěvníkům jako spolehlivý zdroj informací o knihovnách i jejich službách a přilákaly je do nich osobně. Třeba nezvítězíte, ale z bodového ohodnocení zjistíte, kde máte přidat. Věřím, že přijdete určitě i na další příležitosti, jak knihovnu zviditelnit.

Děkuji všem čtenářům, že se mnou došli až sem. Doufám, že jste si ze seriálu odnesli aspoň jednu drobnost, protože i ta nejmenší změna může knihovnu posunout daleko. Nezapomeňte, že nikdo není dokonalý. Já sama jsem si při psaní spoustu věcí uvědomila a mnohokrát si řekla: to by bylo fajn zase udělat, nebo: proč to vlastně nedělám? Držím vám všem palce.