Main content

Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé knižní novinky

Zajímavé tuzemské i zahraniční knižní novinky jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR, v databázi knihovnické literatury KKL https://aleph.nkp.cz/cze/kkl).

PETTEGREE, Andrew. The book at war: libraries and readers in a time of conflict. London: Profile Books, [2023]. 474 s. ISBN 978-1-80081-493-6

Autor je profesorem moderních dějin na Univerzitě v St. Andrews. Je předním odborníkem na dějiny knih a proměny médií a oceňovaným autorem několika knih o zpravodajství a informační kultuře, včetně knihy The library: a fragile history. O knihách a válce obvykle nemluvíme jedním dechem – jedno patří k největším vynálezům lidstva, druhé k nejstrašnějším. Ale jak autor ukazuje, tyto dvě věci jsou hluboce propojené. Kniha zkoumá různé role, které knihy sehrály v konfliktech po celém světě. Winston Churchill použil cestovního průvodce při plánování invaze do Norska, osamělé rodiny se obracely na knihovny, zatímco jejich blízcí bojovali v zákopech. Během studené války obě strany využívaly knihy k šíření svých vizí o tom, jak by měl být svět řízen. Knihy jako útěcha nebo návod k použití, jako kritika nebo propaganda utvářely moderní vojenské dějiny: v dobrém i zlém.

KUŹMINA, Dariusz, ed. Polonijna Biblioteka Cyfrowa: zachować i promować polskie dziedzictwo narodowe. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe i Edukacyjne SBP, 2023. 294 s. Seria Historyczna; 13. ISBN 978-83-65741-96-7

Tato monografie je výsledkem analýzy digitálních zdrojů dostupných v Polské digitální knihovně (PDK). Každých několik let vyžaduje nashromážděný materiál analýzu zdrojů a určení nových směrů pro vyhledávání a shromažďování dokumentace polského národního dědictví vzniklého mimo zemi. Články obsažené v tomto recenzovaném svazku jsou cenným doplňkem studií o polském kulturním dědictví v zahraničí a mohou inspirovat další badatele zabývající se touto problematikou a povzbudit je k využívání materiálů dostupných díky PDK. Publikace potvrzuje význam zdrojů knihovny. Obsahuje 21 článků polských a zahraničních historiků, bibliologů, filologů, kulturologů, medievalistů, knihovníků, archivářů a polských aktivistů. Předchází jim krátký úvod D. Kuźmina, který zdůrazňuje všestrannost PDK a zároveň její pramennou hodnotu pro rozvíje-jící se bádání o dějinách polské komunity v 19. a 20. století a v této souvislosti i nutnost rozvíjet zdroje Polonie a propagovat je v Polsku i v zahraničí.

LENSTRA, Noah. Healthy living at the library: programs for all ages. Santa Barbara: Libraries Unlimited, an imprint of ABC-CLIO, LLC, [2020]. 225 s. ISBN 978-1-4408-6314-1

Kniha je určena pracovníkům všech typů knihoven, kteří chtějí nabízet programy a služby podporující zdravý životní styl, zejména v oblasti stravování a fyzické aktivity. Stále více knihoven vytváří inovativní programy a partnerství, která podporují zdravý životní styl. Knihovny stále častěji nabízejí takové programy pro všechny věkové kategorie. Autor, který má bohaté zkušenosti s vedením a poradenstvím v oblasti programů zdravého životního stylu, nejprve nastiňuje kroky, které by knihovníci měli podniknout při zahájení programů, a zdůrazňuje zásadní roli partnerství s komunitou. Druhá část knihy nabízí podrobný návod na vedení různých typů programů pro různé věkové kategorie a různá omezení. Třetí oddíl obsahuje rady, jak udržet dynamiku programu a vyhodnocovat jeho dopady. Lenstra nabízí tipy, jak překonat problémy nebo překážky, které mohou nastat. Příloha obsahuje zdroje, které si můžete přizpůsobit pro rozjezd těchto programů, včetně ujednání o odpovědnosti, memorand o porozumění a příklady strategických plánů a nástrojů pro hodnocení.

ALBRECHT, Steve. The safe library: keeping users, staff, and collections secure. Lanham: Rowman & Littlefield, [2023]. xxiii, 171 s. ISBN 978-1-5381-6960-5

Autor je zkušeným odborníkem v oblasti komunikace s náročnými návštěvníky. Radí knihovníkům, jak být asertivnější a sebevědomější při jednání s nejrůznějšími typy lidí, kteří se potýkají například s bezdomovectvím, problémy s duševním zdravím, traumatickou minulostí a problémy s užíváním návykových látek. Kniha nabízí praktické a použitelné nástroje, které z každé knihovny udělají lepší a bezpečnější místo pro práci. Čtenáři se dozví např. o deeskalačních technikách, komunikačních nástrojích, jak si osvojit bezpečnější pracovní návyky, jak přijmout nutná bezpečnostní opatření, jaké jsou metody osobní ochrany a především, jak aktivovat své nejlepší dovednosti v oblasti služeb zákazníkům, a to i ve stresu. Publikace poskytuje rady a podporu zaměstnancům knihoven, aby se co nejlépe vypořádali s obtěžujícími návštěvníky, neukázněnými skupinami studentů, zloději, lidmi zneužívajícími internet např. pro prohlížení pornografických stránek a dalšími, kteří mohou narušit bezpečné prostředí knihovny. Nabízí osvědčené postupy, jak pomoci bezdomovcům, aby dodržovali pravidla knihovny a zároveň se k nim zaměstnanci chovali důstojně a s respektem. Nutné je také udržení motivace zaměstnanců k tomu, aby se den co den vypořádávali se stejnými náročnými návštěvníky a jejich požadavky. Další kapitola pojednává o tom, jak chránit menší nebo venkovské knihovny a udržet v bezpečí zařízení s jednou místností a jedním knihovníkem. Důležité je také vědět, jak efektivněji spolupracovat s ostrahou na místě a se zasahujícími strážci zákona, aby se vytvořily důslednější reakce, a jak používat denní, měsíční, čtvrtletní a roční kontrolní seznamy zabezpečení zařízení k pravidelnému hodnocení stavu budov a IT systémů.

BABKA, Lukáš. Slovanská knihovna 1924–2024 (průvodce po dějinách, fondech a službách) = The Slavonic Library / Prague 1924–2024 (a guide to its history, funds and services). Přel. Rita Lyons Kindlerová a Pat Lyons. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, 2023. 333 s. Publikace Slovanské knihovny; 88. ISBN 978-80-7050-792-6

Krásně vypravená publikace vychází k příležitosti 100. výročí ustavení Slovanské knihovny. Slovanská knihovna v Praze byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničních věcí. Měla vytvářet informační zázemí pro souběžně vznikající Slovanský ústav a současně shromažďovat a zpřístupňovat dokumenty pro podporu činnosti mnohonárodnostní uprchlické vlny z bývalého Ruského impéria, jejíž významná část nalezla útočiště v tehdejším Československu. Od roku 1958 je součástí dnešní NK ČR. Díky rozsahu a složení svého fondu je jedním z center slavistické vědní disciplíny, a to v mezinárodním měřítku. Kniha přináší podrobné zpracování dějin Slovanské knihovny v průběhu celého uplynulého století. Současně čtenáři představuje jednotlivé části knihovní sbírky, jejich budování a nejcennější dokumenty. Kromě standardních knižních, časopiseckých a novinových oddělení se zaměřuje i na sbírky historické, rukopisné a kartografické. Do samostatné kapitoly je vydělena tematika ruské, ukrajinské a běloruské emigrace po roce 1917, neboť pro studium tohoto tématu knihovna spravuje sbírku světového významu. Pozornost je věnována také speciálním sbírkám, kam se řadí kolekce listinných, obrazových, uměleckých, fotografických a notafilických materiálů. Popis poskytovaných služeb pak přináší praktické informace o fungování knihovny.

Připravila VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz