(koho a jak zapojit do přeměny okolí knihovny)

DANA VÁCLAVÍKOVÁ dana.vaclavikova@volny.cz

Knihovny jsou již dlouho pilíři vědění a centry zapojení komunity. Své exteriéry mohou proměňovat v komunitní zahrady. Tento inovativní přístup nejen vylepšuje fyzický prostor knihovny, ale také podporuje komunitní vazby a vzdělávací příležitosti. V první části cyklu (Čtenář, 2024, č. 3, s. 112–113) jsme se zamysleli nad možnostmi využití pozemku okolo knihovny. Popsali jsme příklady využití prostoru pro komunitní zahradu. V druhé části se budeme zabývat tím, kdo by měl být do této proměny zapojen a jak efektivně zapojit různé skupiny, aby se zahrada stala prosperujícím komunitním centrem.

Koho a jak zapojit do přeměny okolí knihovny

Už víte, jak byste pozemky využili, už jste našli náplň zodpovězením vstupních otázek. Jakmile si zahradu představíte jako místo vzdělávání, kreativity, pěstování plodin, ekologické výchovy dětí i dospělých a komunitního setkávání, je nezbytné definovat konkrétní zóny.

Podle stanovišť, jednotlivých aktivit a jejich ideálního umístění na pozemku definujete zóny užívání. Jsou to například místa: suchá, vlhká, slunečná, stinná, hlučná nebo tichá. K úspěchu zahrady přispěje strategické začlenění zeleně, pomocí které vytvoříte stín nebo oddělíte jednotlivé zóny užívání. Pro pěstební část využijete svody dešťové vody, studnu nebo podzemní nádrž. Zamyslíte se nad novým multifunkčním mobiliářem.

Koho zapojit?

1. Vedení knihovny

Vedení knihovny hraje klíčovou roli při zahájení procesu transformace a dohledu nad ním. Jejich podpora zajistí, že projekt bude v souladu s posláním a cíli knihovny. Může také přidělovat zdroje, získávat podporu komunity a usnadňovat spolupráci s externími partnery.

2. Návštěvníci knihovny – průzkum profesí

Provedení průzkumu mezi návštěvníky knihovny může poskytnout cenné informace o různých dovednostech a zájmech v rámci komunity. Mohou se objevit odborníci z různých oborů, jako je zahradnictví, stavebnictví, tesařství a kamenictví, což ukazuje na bohaté odborné znalosti, které lze využít pro projekt zahrady.

3. Kluby

Partnerství s místními kluby, jako jsou skauti, hasiči a kluby důchodců, přináší pocit sounáležitosti a společného cíle. Tyto skupiny mají často členy s dostatkem času, dovedností a nadšení pro komunitní projekty, což z nich činí ideální přispěvatele k proměně zahrady.

4. Místní podniky

Zapojení místních podniků v oblasti stavebnictví, zahradnictví, tesařství a truhlářství může poskytnout finanční i logistickou podporu. Tato partnerství mohou být oboustranně výhodná, protože podniky přispívají komunitě a zároveň získávají pozitivní publicitu.

Jak tyto skupiny zapojit?

1. Komunitní plánování

Uspořádejte workshopy o přeměně exteriéru společně s architektem, do kterých zapojte členy komunity. Pod jeho vedením společně navrhněte ideální rozložení prvků pro vybrané aktivity do definovaných zón na pozemku. Společným plánováním podpoříte zapojení komunity při tvorbě veřejného prostoru a vytvoříte tak pocit „být nedílnou součástí projektu“.

2. Prezentace na dnech otevřených dveří

Představte studii přestavby zahrady během dnů otevřených dveří. Využijte vizuální pomůcky, plány a interaktivní displeje ke sdělení vize a přínosů komunitní zahrady. Podpořte zpětnou vazbu, abyste upřesnili vizi a aktivně zapojovali komunitu.

3. Stálá prezentace na nástěnce

Informujte komunitu prostřednictvím stálé prezentace na nástěnce a na webových stránkách knihovny. Pravidelně ji aktualizujte zprávami o pokroku, nadcházejících akcích a aktuálních požadavcích. Tím je zajištěna transparentnost a podpořeno trvalé zapojení komunity.

4. Přímý kontakt s návštěvníky knihovny

Zaměstnanci knihovny mohou hrát klíčovou roli v přímém kontaktu s návštěvníky, informovat je o projektu zahrady a vyzývat je k účasti. Osobní rozhovory vytvářejí v komunitě pocit vlastnictví.

5. Speciální akce

Organizujte akce, jako je „Společné čtení v zahradě“ během Týdne dětí a prarodičů, a podpořte tak mezigenerační vazby. Jarní brigáda při „Otevírání zahrady“ a podzimní brigáda při „Zavírání zahrady“ se mohou stát každoroční tradicí a přilákat dobrovolníky na sezónní úkoly a oslavy.

Závěrem lze říci, že přeměna okolí knihovny na komunitní zahradu je společným úsilím, které se opírá o rozmanité schopnosti a podporu celé komunity. Zapojením vedení knihovny, návštěvníků, spolků a místních podniků a využitím strategických metod práce s veřejností mohou knihovny vytvořit nejen zelené plochy, ale i živá centra, která zvýší kvalitu života všech zúčastněných. Knihovní zahrada se stává důkazem síly komunitní spolupráce a trvalé hodnoty knihoven při posilování vazeb přesahujících rámec knih.

Pokračování příště: Jak začít realizaci

Foto a obr.: archiv Dany Václavíkové