Main content

KNIHOVNY V NOVÉM: Živá kultura mezi knihami

ADÉLA RUJZL adelarujzl@gmail.com

Obecní knihovna Ostopovice sídlí na adrese Lípová 15, v srdci vesnice – pár kroků od školy, obecního úřadu, kapličky a hospody – už od roku 1987. Původní stavba vznikla sloučením dvou rodinných domů a jejich čistě užitkovou úpravou. V posledních letech přestala vyhovovat prostorově a chátrající stav domu i dosluhující střecha navíc přinesly problémy s vlhkostí. Díky iniciativě starosty Jana Symona, poukazujícího na nehospodárnost opravy stávající budovy, zastupitelstvo obce na začátku léta 2017 schválilo investiční záměr na její zbourání a vybudování zcela nového objektu.

Novou stavbu navrhla architektonická kancelář TRANSAT architekti. Ta pracovala například na Gočárově galerii v Automatických mlýnech v Pardubicích nebo na Baťově památníku ve Zlíně. Součástí požadavků na projekt bylo, aby na místě kromě obecní knihovny vznikl i středně velký obecní sál pro pořádání komunitních a kulturních akcí, ale i pro zasedání zastupitelstva, který v Ostopovicích chyběl. Společenské sály byly jen v sokolovně, která slouží především sportovcům, a v hospodě. Jenže to nejsou prostory vhodné třeba pro koncerty dětí ze základní umělecké školy, uvedl starosta Symon.

Dvojí tvář knihovny

Nová knihovna se sálem ponechala z materie původní budovy minimum, uchovala ale původní členění parcely, které se propsalo do hmotového utváření nové stavby. Dům má dvě tváře, vyjadřující dvojí funkci i urbánní kontext – směrem do ulice otevřený a majestátní prostor veřejného života obce je za domem vystřídán lesem a skalisky, které zasahují do formování zadní části domu. Stupňovitá forma světlíku a prvního patra domu je ozvěnou původní sedlové střechy smiřující novou architekturu a moderní funkční náplň s tradičním chápáním venkovské zástavby. Sál zastupitelstva je v přízemí; soudobý trend transparentnosti vyjadřuje velkým nečleněným oknem, v němž se jako na velké obrazovce nabízí pohled přímo na jednající zastupitele. Jasný, jednoduchý prostor sálu se může využívat na více způsobů: ke komorním akcím, koncertům, workshopům, cvičení atd. Větší část uliční fasády tvoří nečleněná hladká plocha, pozadí venkovního krucifixu, nedávno opětovně vysvěceného. Vzhledem k severní orientaci uliční fasády a vzhledem ke svahu za domem se sluneční světlo přivádí do sálu shora, velkorysým světlíkem, popsali projekt jeho autoři, architekti Petr Všetečka a Robert Václavík.

Důraz se kladl rovněž na energetickou efektivnost rekonstrukce. V budově je podlahové vytápění, větrání sálu je řešeno ve dvou režimech – malou vzduchotechnickou jednotkou a dále systémem větracích klapek v horní části sálu s elektrickým ovládáním, umožňujícím přirozené větrání okny. Výraznou roli v celém prostoru hraje dřevo. Světlé dubové podlahy, schodiště, masivní posuvné dveře, knihovní regály, ohýbaná lavice po obvodu sálu nebo obložení stěn a stropu, které v sále neplní jen estetickou, ale i akustickou funkci, knihovně dodávají klidnou, hřejivou, živou atmosféru.

Zahradní amfiteátr

Přírodní materiál uvnitř jen podtrhuje, jak blízko má ostopovická knihovna k přírodě. Za ní se totiž skrývá zalesněný svah bývalého lomu, ve kterém v současnosti vzniká terasovitá zahrada knihovny se schody k sezení, tvořícími malý amfiteátr (viz foto). Autorem projektu je zahradní architekt Jakub Finger z Atelieru Partero, realizace by měla být dokončena v roce 2025. Propojení budovy s okrasnou zahradou umocňují prosklené stěny v obou patrech na západní a jižní straně knihovny.

V přízemí kromě sálu návštěvník najde vstupní halu s prostorným výklenkem sloužícím jako šatna pro odkládání kabátů nebo odstavení kočárku, toalety a výtah. K sálu náleží kuchyňka a technická místnost pro skladování mobiliáře. První patro patří výhradně knihovně, přestože v původním plánu se uvažovalo i o začlenění menší místnosti sloužící jako kosmetický salon, který byl součástí původního domu před rekonstrukcí. Od této myšlenky se nakonec ustoupilo ve prospěch vzdušnějšího otevřeného prostoru. Celá budova je bezbariérová.

Ačkoliv původně bylo zahájení realizace stavby odhadováno na rok 2019, skutečně se začalo stavět až o dva roky později. K několikaletému zdržení došlo nejen vinou pandemie covidu, ale i kvůli zdlouhavější přípravě financování projektu.

Knihovní provizorium a noví zaměstnanci

Když konečně v květnu 2022 došlo na bourání, většina knihovního fondu musela být uskladněna do krabic. Na obecním úřadě nicméně mohlo vzniknout skromné provizorium se čtyřmi regály knižních novinek a nejoblíbenějších titulů. Během přestavby došlo i k personálním změnám. Paní Alena Vamberová po sedmi letech praxe předala knihovnické žezlo Markétě Krapkové. Zároveň vznikl prostor pro novou pozici kulturní referentky, jejíž náplní je pořádání programu a propagace knihovny (tu zastává autorka tohoto článku). Celkové náklady na stavbu, jíž se ujala Moravská stavební unie, dosáhly 25 milionů korun a hrazeny byly z rozpočtu obce a dotace z Ministerstva pro místní rozvoj ve výši deseti milionů korun. Na další tři miliony vyšlo vnitřní vybavení knihovny.

Den D – tedy slavnostní zahájení provozu knihovny – připadl na čtvrtek 5. 10. 2023. Tehdy jsme s třemi stovkami návštěvníků zdárně absolvovali významnou zatěžkávací zkoušku. Součástí programu bylo divadelní představení pro děti souboru Mikroteatro, koncerty žáků a absolventů ZUŠ Střelice, vystoupení folklorního tanečního souboru Háječek s hudeckou muzikou Hájek, prezentace architektů budovy i zahrady, tvořivé dílny a v neposlední řadě vernisáž výstavy fotografií Romana France spojená s hromadným skupinovým focením účastníků akce. Velkoformátový snímek ze zahájení zdobí vstupní halu knihovny dodnes (viz foto na protější straně).

Od besed přes jógu po vítání občánků

Po otevření jsme již navázali pravidelnou otevírací dobou knihovny každou středu odpoledne. Ještě častěji ožívá kulturní sál v přízemí. Dvakrát až třikrát měsíčně pořádáme večerní akce: autorská čtení, besedy, filmové projekce, divadlo, koncerty. Největší a organizačně nejnáročnější událostí po slavnostním otevření pro nás byl Den pro dětskou knihu, který jsme pojali jako celodenní festival s bohatým doprovodným programem pro děti i rodiče. Již třikrát v sále veřejně zasedalo zastupitelstvo, hned v říjnu zde poprvé proběhlo vítání občánků. Každý týden sál slouží lekcím pilates a jógy, stejně jako dětským klubům a workshopům, například ve spolupráci s ostopovickým mateřským centrem nebo s brněnskými Prototýpky. Pravidelně si sál pronajímají i další místní spolky – konají se zde schůze klubu seniorů či nácviky na „babské hody“.

Mnoho věcí, které postupně poodhaluje každodenní provoz, ladíme za chodu. Prostor u prosklené stěny v knihovně se proměnil v dětský kout, kuchyňka čím dál hlasitěji volá po kávovaru. V řešení je systém doplňujících nízkých posuvných regálů na knihy, pár křesel pro čtenáře, kteří by v knihovně chtěli pobýt, nebo přebalovací pult. Optimalizujeme možnosti připojení k technologiím (dataprojektor, reproduktory) v sále. Nevyhnuli jsme se ani reklamacím – v omítce u posuvných dveří do sálu se objevila táhlá prasklina, zimním vlhkem a chladem se ohnuly dveře nouzového východu.

Zpětná vazba dlouhodobých uživatelů knihovny je pozitivní. Těší nás, že také plynule přibývají nové přihlášky a cestu k nám nacházejí i přespolní. Důležitým ukazatelem a cílem je pro nás získávání dětských čtenářů, proto na ně zaměřujeme i nezanedbatelnou část programu a rovněž úzce spolupracujeme s MŠ a ZŠ Ostopovice: pořádáme exkurze, poskytujeme prostor pro blokovou výuku nebo spoluorganizujeme Noc s Andersenem.

S přicházejícím jarem jsou pro nás další příjemnou výzvou možnosti využití vznikajícího amfiteátru v zahradě za knihovnou. Výsadba rostlin se sice teprve chystá, velké schody jsou nicméně na svém místě a lákají k pořádání venkovního programu v teplých letních večerech.

 

Foto: Roman Franc