Main content

REGIONÁLNÍ PERIODIKA: Plzeňské noviny do roku 1850

ADAM JAŠKO ajasko@zcm.cz

V aktuálním díle seriálu o regionálních periodikách se podíváme do západních Čech. Představíme si první pokusy o pravidelné vydávání novin, které proběhly na území Plzně do roku 1850.

Plzeň jako místo, kde fungovala první tiskárna v českých zemích, se již na konci 18. století měla dočkat periodicky vycházejících zpráv o válečných událostech podle vzoru Wiennerisches Diarium. S pravidelně vycházejícími novinami se Plzeňané mohli seznámit v roce 1835, když začal vycházet Pilsner allgemeines Amts- und Anzeigeblatt. Vydával je tiskař Jan Michal Schmid (1807–1884), který byl pokračovatelem zdejšího novodobého tiskaře J. J. Morgensäulera. Tento první pokus o německy tištěný list neměl dlouhého trvání a skončil už v roce 1836.

Až březnové revoluční události roku 1848 v Evropě vzedmuly zájem o politické otázky a spolu se zrušením cenzury a zavedením tiskové svobody vdechly nový život vydávání periodického tisku. Již roku 1847 J. M. Schmid opětovně zakládá noviny, tentokrát s názvem Pilsner Anzeiger, v roce 1849 přejmenované na Pilsner Wochenblatt. Vycházely dvakrát týdně a zprvu se snažily poskytovat čtenářům poučení a pobavení bez politických komentářů. V březnu 1848 však uveřejnily oznámení o vydání ústavy a list se od té doby stává tribunou pro výměnu názorů mezi různými politickými proudy. I po přejmenování na Pilsner Wochenblatt roku 1849 zájem o politické otázky trvá a do debaty přispíval svými články národnostně smířlivý nakladatel. List politická témata opouští v roce 1850 a v září téhož roku i zaniká.

První česky psané noviny vydávané v Plzni se nazývaly Posel ode Mže a stála za nimi pobočka spolku Slovanská lípa. Ta měla široký záběr aktivit: připravovala zábavy, pořádala sbírky, zasazovala se o zlepšení výuky českého jazyka. Založení politicky orientovaného Posla ode Mže do tohoto portfolia zapadalo. Noviny vycházely dvakrát týdně a vedly polemiku s názory otiskovanými na stránkách Pilsner Anzeigeru, a to i navzdory faktu, že oba listy měly společného nakladatele J. M. Schmida. Nacionální otázka ještě neštěpila plzeňskou společnost natolik, jako tomu bylo v následujících desetiletích.

Ranou nově nabyté svobodě byl tiskový patent z března 1849, který vydavatelům politických periodik nařizoval složit peněžní kauci, stanovoval pokuty, a dále asociační zákon, jež politický spolkový život v podstatě znemožnil. Posel ode Mže trpěl nejen těmito nařízeními, ale též malým zájmem předplatitelů, následkem čehož roku 1849 po šesti měsících svého vycházení zaniká. Noviny na rozloučenou vyzývají čtenáře, aby nyní ku Praze zraků svých obracejíce tamějších časopisů sobě zaopatřit hleděli. Na další rozvoj vydavatelské činnosti si pak Plzeň musela několik dalších let počkat.