Main content
NOVÉ TECHNOLOGIE PRO KNIHOVNY: Elektronické půjčování v evropských knihovnách
(srovnání politik elektronického půjčování v evropských knihovnách – EBLIDA EGIL)
MARIE ŠEDÁ marie.seda@nkp.cz
Před nedávnem zveřejnil Knihovnický institut na svých webových stránkách tři zajímavé dokumenty: Lublaňský manifest o čtení1, Doporučení CM/Rec (2023) 3 pro knihovní legislativu a politiku v Evropě2 a nejnověji obsáhlý dokument Srovnání politik elektronického půjčování v evropských veřejných knihovnách3.
Zatímco první dokument se věnuje čtení a jde o provolání dotýkající se proměn čtení vlivem digitálních technologií, druhý je doporučením pro knihovní legislativu a politiku v Evropě. Nově zveřejněná publikace Srovnání politik elektronického půjčování v evropských veřejných knihovnách se velmi podrobně věnuje přístupu k e-dokumentům a čtení digitálnímu.
Poslední jmenovanou příručku vydala EBLIDA EGIL4 – první verze z roku 2022 se věnovala elektronickým výpůjčkám v Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Norsku, Rumunsku, Španělsku; současná příručka rozšiřuje počet profilů zemí o Belgii (vlámské společenství), Finsko, Irsko a Nizozemsko.
Jaké jsou trendy elektronického půjčování? Do jaké míry e-knihy ovlivňují vydavatelskou politiku a následně i způsoby zveřejňování e-dokumentů ve vědeckých i veřejných knihovnách? Jaké systémy se v jednotlivých zemích používají a jak se knihovny k půjčování e-knih staví? Otázkou také je, jak na to reaguje státní správa a vydavatelé jednotlivých oslovených zemí. To a další otázky podrobně rozebírá zveřejněný dokument, který na sto stranách přehledně shrnuje současnou situaci v oblasti e-výpůjček, a to nejen ve veřejných knihovnách, ale také v knihovnách vědeckých či univerzitních.
Pokud je tradiční úlohou knihoven podporovat čtení v jakékoli formě, je zásadní otázkou, jak se může zvýšit obecná míra digitální gramotnosti na národní a evropské úrovni, pokud jsou výpůjčky elektronických knih stále tak nízké? Prostřednictvím jakých zdrojů může Evropa, která chce být chytřejší, propojenější, sociálnější a bližší svým občanům, zvýšit své pronikání mezi angažované občany? Evropa je právem hrdá na svůj téměř neexistující počet negramotných; jak se však vypořádat s čtvrtinou, resp. polovinou populace, která je nyní digitálně negramotná?
Příručka má tři části – doporučení k udržitelné politice e-výpůjček v Evropě, podklady pro udržitelnou politiku e-výpůjček v Evropě, třetí část se věnuje profilům jednotlivých zemí, které byly do srovnání e-výpůjček zapojeny.
Na evropské úrovni je půjčování v knihovnách upraveno směrnicí 2006/115/ES o právu na výpůjčku a právu na půjčování.5 Zveřejněný materiál se týká evropské komise a dalších mezinárodních organizací, kde se doporučuje zvyšování počtu e-výpůjček až na úroveň běžného půjčování tištěných zdrojů a také snižování regionálních disparit v oblasti e-půjčování. Doporučení pro místní orgány v oblasti e-knih upozorňuje na rozdíly mezi půjčováním analogových a digitálních formátů, které by se měly „srovnat“ – především z pohledu ustanovení o autorských právech v knihovnách a zachování zásady veřejného přístupu.
Publikace se věnuje autorům, vydavatelům, knihovnám i agregátorům informačních zdrojů. Autory chápe jako hlavní článek systému; ti však bohužel mají jen malý vliv a v mnohých dotazovaných zemích nezískávají odměnu za elektronické půjčování svých děl. Mnohdy je jejich odměna vázána na smlouvu uzavřenou s vydavatelem a případné přerozdělování finančních prostředků vázaných na veřejné finance je málo transparentní.
V oblasti doporučení pro vydavatele EBLIDA uvádí, že půjčování e-knih není příčinou ztráty prodeje, ale jde o změny v kulturních zvyklostech (změny alternativních forem zábavy). Doporučuje, aby vydavatelé nevnímali knihovny jako konkurenty, ale jako své spojence při zvyšování obecné úrovně digitální gramotnosti. Z tohoto úhlu pohledu jim navrhuje úzkou spolupráci s knihovnami.
Také knihovny mohou v dokumentu najít mnohá doporučení: měly by být schopny dokázat, že umí poskytovat služby nejen svým uživatelům, ale také vydavatelům a autorům e-knih. EBLIDA poukazuje na jednostrannou podporu půjčování e-knih ze strany knihoven, ale na straně druhé odklon od uživatelů, kteří e-služby v této oblasti využívají.
Problematika e-půjčování se týká také agregátorů informačních zdrojů. Jejich úloha je určující při vytváření cest, kudy se šíří a distribuují informace o elektronických půjčkách. Agregátoři usnadňují přístup k informacím a v mnoha případech přispívají k normalizaci obchodních modelů elektronického půjčování a licenčních systémů. Působí jako zprostředkovatelé mezi knihovnami a vydavateli, i když mechanismy jejich fungování nejsou vždy transparentní.
Zajímavá je přehledová tabulka o e-výpůjčkách na obyvatele a úroveň digitálních dovedností v jednotlivých dotazovaných zemích. Statistiky o půjčování e-knih vycházejí z šetření provedeného organizací PL2030.6 Rozbor výsledků jednotlivých zemí a údaje vycházející z tohoto průzkumu vyvolávají další zásadní otázky, které by měly být řešeny nejen v knihovnickém světě, ale také ve světě autorství a publikování: udržitelnost kvalitního čtení v digitálním prostředí, trh e-výpůjček, role knihoven v digitálním prostředí, jejich schopnost podporovat elektronické čtení a požadavky umožňující větší zapojení Evropanů do infosféry.
Třetí část příručky se podrobně zabývá situací v jednotlivých oslovených zemích a modely e-výpůjček. Bezesporu je zajímavé seznámit se s odlišnostmi trhu a přístupem knihoven k e-výpůjčkám v evropských zemích a porovnat je se situací v České republice. Může nás to vést k zamyšlení nad současnou situací a k podrobnějšímu zkoumání možností, které knihovny v českém prostředí pro využití e-výpůjček nabízejí.
Pozn.: Dokument v originální podobě je dostupný na: https://eblida.org/publications/?_sft_strand=e-lending.
1 https://ipk.nkp.cz/aktuality/lublansky-manifest; také viz Čtenář, 2024, č. 2, s. 43–45
2 https://ipk.nkp.cz/docs/CoE_Doporuceni_pro_legislativu_2024_01_02.pdf/view
3 https://ipk.nkp.cz/docs/EBLIDA-Srovnani_politk_e-pujcovani_v_evropskych_verejnych_knihovnach_2023_cs.pdf/view
4 Expertní skupina pro informační právo
5 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32006L0115
6 https://publiclibraries2030.eu/what-we-do/eu-library-factsheets/