Main content
VZDĚLÁVÁNÍ: Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně (informační vzdělávání pro školáky od 3. do 5. ročníku základní školy)
PAVLÍNA MAZÁČOVÁ mazacova@phil.muni.cz
Pokračování série článků věnovaných informačnímu vzdělávání a inspirovaných celorepublikovým projektem Co nebylo v učebnici1 se ve svém třetím díle soustředí na cílovou skupinu školáků od 3. do 5. ročníku základní školy (pozn.: první část Čtenář, 2023, č. 10, s. 352–355; druhá část 2023, č. 11, s. 410–413). Je to již poměrně různorodá cílová skupina, jejímž pojítkem je to, že v tomto věku už většina dětí zvládla základy čtení a čte s porozuměním.

Vzdělávací program učících knihovníků a učitelů vznikl z potřeby informačním vzděláváním více komplementárně rozvíjet čtenářskou gramotnost s gramotností informační již na prvním stupni ZŠ. Aktuální výzkumy2 totiž ukazují, že současné medializované dětství přináší mnoho výzev při interakci žáka s informacemi jak offline, tak především v digitálním prostoru, v němž se děti na druhém stupni již také pohybují, byť zatím spíše jako konzumenti než tvůrci informačního obsahu.
Jaký obsah nabízí vzdělávací program učícím knihovníkům nebo učitelům?

Odpovědi na otázku přináší audiovizuální průvodce programem na platformě YouTube, který představí balíček se všemi částmi programu dostupný online jako otevřený vzdělávací zdroj. Tvoří ho především podrobná a srozumitelná metodika pro učící knihovníky, dále pracovní a metodické listy se zadáními pro žáky, klíče řešení pro vzdělavatele, doplňující materiály a interaktivní hry.3
Vzdělávací program je členěn na 16 vyučovacích jednotek typicky 45minutových vyučovacích hodin, nazývaných lekce. Vstupními dveřmi do tematiky celého programu je krátký komiksový příběh. V několika lekcích první části vzdělávacího programu (lekce 1 až 7, 16) jsou centrem pozornosti témata kniha jako umělecký výtvor i zboží a knihovna jako labyrint, v němž knihy putují.
S jakými edukačními cíli vzdělávací program pracuje?
Tematické oblasti vzdělávacího programu krátce představuje audiovizuální pozvánka na YouTube, v níž postavička průvodce Maxe přináší motivační materiál pro žáky.4
Lekce 1 (Vyrob si svoji knihu) přináší žákům odpovědi na otázky, jak se vyrábí kniha a co vše je s tím spojeno. Sami si knihu vytvoří tak, že je jejich kniha může provázet jako kreativní deník či portfolio následujícími lekcemi, pokud právě tuto lekci designuje učící knihovník s učitelem jako úvod delšího vzdělávacího cyklu.
V lekci 2 (Jak putovala moudrost časem) si žáci uvědomí, co jsou zdroje našeho poznání a učení, jaké spektrum dostupných zdrojů poznání mají ve své každodennosti k dispozici a jak s nimi mohou pracovat. Seznámí se s předchůdci písma a poznají historii své nebo Národní knihovny ČR.
Lekce 3 (Anatomie knihy aneb Co přinesla pitva) žákům přináší seznámení s procesem výroby knihy, zejména volbou obálky, vazbou knihy a s ilustracemi. Součástí lekce je také základní historický exkurz do dějin knihy a otázky spojené se současným knižním a vydavatelským oborem.
V lekci 4 (Autoři knih) se žáci metodou simulační hry s vlastním objevováním vžijí do práce spisovatele, ilustrátora a překladatele. Vyzkoušejí si vlastní tvůrčí činnost a prověří své schopnosti při prezentaci vzniklých textů, ilustrací a překladů. V závěrečné společné diskusi žáci vzájemně hodnotí svoje originální výstupy, učí se klást otázky pro korektní vrstevnickou zpětnou vazbu.
Lekce 5 (Jak se rodí knížka) zavede žáky k osobnosti literárního autora, pro kterého je psaní knih povoláním. Žáci hledají odpovědi např. na otázky Jak se rodí idea literárního textu v autorově mysli, Jak postupně vzniká literární dílo nebo Jak se výsledný „výrobek“ kniha dostává do knihovny či knihkupectví. Žáci pracují s grafickým schématem, které jim pomáhá názorně vidět celou cestu zrodu knihy, a seznamují se s dalšími profesemi, které se na procesu vzniku knihy podílejí.
V lekci 6 (Knihovna od sklepa až po půdu) žáci vstupují do prostoru knihovny jako místa, které je labyrintem různých oddělení a profesí. Žáci tak poznávají knihovnu nejen jako tradiční místo pro půjčování četby, ale také jako instituci s rozmanitými službami. Součástí lekce je stručný exkurz do historie knihovnictví.
Lekce 7 (Cesta knihy knihovnou) je malým detektivním příběhem. Žáci při pátrání po vzkazu putují knihovnou stejně jako kniha a seznamují se s tím, jak probíhá cesta knihy knihovnou od okamžiku, kdy je do knihovny zakoupena, až po chvíli, kdy se ocitne v regále volného výběru fondu knihovny nebo je vyřazena jako nepotřebná.
V poslední lekci (16, Knihovna budoucnosti) se žáci stávají architekty, správci, řediteli, kteří rozhodují nebo spolurozhodují o vizi, designu a funkcích současné i budoucí knihovny. Co za prostor vlastně knihovna je? Je místem, kde si hrají, relaxují, tvoří a komunikují spolu? Hlavním edukačním cílem lekce je, aby žáci otevřeně přemýšleli o knihovně jako „jejich“ prostoru, o jehož funkcích si sami rozhodnou.
Druhá polovina 16dílného vzdělávacího programu přináší literárně kulturní obsah.
V lekci 8 (Žánrohrátky) se žáci zamýšlejí nad základním tříděním žánrů dětské literatury, hledají vhodná kritéria pro třídění žánrů a poznatky aplikují na předložený text. Metodou skládankového učení poznávají běžné názvy žánrů dětské literatury, jejich popis a úryvky daný žánr zastupující. Žáci rozvíjejí své kompetence k vyhledávání a třídění informací z různých zdrojů. Navrhují strategie při řešení jednotlivých úkolů, prezentují výsledky práce své i skupiny a obhajují své názory.
Lekce 9 (Z pohádky do pověsti a zpět) se zaměřuje na pohádku a pověst. Žáci si v konstruktivistických aktivitách vyjasňují typické znaky pro oba žánry a dokáží tyto prvky identifikovat, a znalosti tak aplikovat ve vybrané pohádce a pověsti.
V lekci 10 (Znáte místní pověsti, tradice a zvyky?) se žáci seznamují s regionální kulturou, literaturou, uměním, s místními zvyky a tradicemi. Nacházejí odpovědi na otázky, jakou roli měly lidové kulturní tradice a zvyky (včetně víry v pověry a kouzla) v běžném životě i vyhrocených existenciálních situacích člověka v minulosti a do jaké míry je to součástí jejich osobního života v současnosti.
Lekce 11 (Poezie není nuda aneb Rýmy, to jsou dobré šprýmy) uvádí žáky do světa poezie. Hravou a prožitkovou formou se žáci učí poznávat verš a rým a rozeznávat rozdíl mezi prózou a poezií. Lekce kombinuje poslechové a kreativní aktivity včetně přednesu.
V lekci 12 (Jak se mluví za humny?), věnované jazyku, se žáci v metodicky pestrých aktivitách seznamují s různými vrstvami českého jazyka. Při práci s textem člení slovní zásobu podle určitých hledisek, poznávají nářečí, mapu nářečí, slang. Pracují i s reflexí vlastní zkušenosti toho, jak různě lidé mluví.
Dobrodružná a detektivní literatura je obsahovým jádrem lekce 13 (Žůžo dobrodrůžo). Žáci se učí vnímat oba žánry krásné literatury a rozlišovat mezi nimi na základě typických znaků. Při analyticky pojaté aktivitě žáci hravou formou pracují s texty a přiřazováním je žánrově vymezují.
Lekci 14 (Přeskakujeme v žánrech) lze pojmout buď jako samostatný vzdělávací prvek, nebo návaznou edukační linku vzhledem k lekcím 9, 10 nebo 13. Žáci si připomenou (nebo si osvojují) shody i rozdíly vybraných literárních žánrů – pracuje se s pohádkou, pověstí, detektivní povídkou, fantasy a hororem. Při skupinové aktivitě se pokusí upravit do patřičného (vylosovaného) žánru krátký text, který dostanou v komiksové podobě. V závěrečné reflexi formou skupinové prezentace se zpětnou vazbou si žáci ověřují získané znalosti i schopnost poskytovat vrstevnickou zpětnou vazbu spolužákům.
Lekce 15 (Od kroniky k internetu) využívá koncept místně zakotveného učení a propojuje ho s poznáváním informačních zdrojů o místě, kde žáci žijí nebo kde se nachází knihovna. Žáci poznávají zdroje pro poznávání lokální historie a učí se s lokálními informacemi a jejich specifiky pracovat. Vyhledávají a posuzují informace v kronikách, místním tisku a na internetu, porovnávají staré a současné fotografie a snaží se porozumět historickému vývoji daného místa v čase na základě znalostí detailů, které přinášejí právě například fotografie. Poznávají a učí se tvořit informační zdroj zachycující historii rodiny – rodokmen.
Jaké edukační principy se uplatňují v 16hodinové výukové nabídce?
Edukační pojetí vychází z konstruktivistické pedagogiky ve snaze podpořit to, aby se žák co nejvíce sám posouval v dovednostech, znalostech i postojích, aby měl dostatek podnětů pro rozvoj gramotností a kompetencí pro život. Takto vedená edukace počítá s aktivizačními výukovými metodami. Významné místo mají proinkluzivní a reflektivní metody kritického myšlení z programu RWCT5, které se osvědčily právě při rozvoji informační a čtenářské gramotnosti. Vzdělávací program využívá také metod heuristických, problémových a situačních.
Žáci v průběhu vzdělávacího programu pracují ve skupinách i ve dvojicích, také individuálně, vždy účelně a funkčně. Aktivizačními přístupy k výuce žáci rozvíjejí kompetence spolupráce, strategie učení, řešení problémů, dochází u nich k upevňování postojů, růstu sebedůvěry a vůle k aktivitě – podle individuálních podmínek každého žáka.
Význam a praktický dopad vzdělávacího programu
Je zřejmé, že v současném světě plném informací, na jejichž zvládání či porozumění a práci s nimi je člověk závislý, je čtení s porozuměním bránou ke kvalitnímu životu, ke kvalifikovaným rozhodováním a aktivnímu občanství. Nejedná se tedy o čtení pouze v literární výchově, o čtení z čítanky, ale o komplexní práci s širokým a různorodým spektrem informací z mnoha různých zdrojů na tištěných i digitálních platformách. Ukazuje se tedy, že číst s porozuměním je povinnou součástí vzdělávání každého dítěte – a knihovna může a měla by být místem, které k posilování této dovednosti nabízí vhodné a funkční příležitosti každému dítěti s ohledem na jeho individuální vzdělávací potřeby.
Tipy pro využití vzdělávacího programu
Vedle hlavního obsahu jsou součástí programu také doplňkové aktivity pro žáky a soubor interaktivních tematických her – vše je dostupné online6 jako otevřené vzdělávací zdroje.
Dostupnost, licence
Vzdělávací program Na cestě od autora ke čtenáři v knihovně pro žáky 3. až 5. ročníku ZŠ a všechny jeho součásti jsou pod licencí Creative Commons CC BY-SA 4.0 přístupné k volnému využití prostřednictvím odkazu na metodickém portálu pro učitele (https://rvp.cz/) v rámci modulu EMA7 či přímo na projektovém webu http://www.conebylovucebnici.cz/vp2.html.



Příště: Představení vzdělávacího programu S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení žáků na 1. stupni ZŠ.
1 Výstupy projektu – vzdělávací programy – jsou k dispozici z http://www.conebylovucebnici.cz/vzdelavaciprogramy.html.
2 V České republice se jedná o výzkum České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021 autorů Friedlaenderové, Landové, Mazáčové, Prázové a Richtera NK a HOST, 2022), dále o empirické studie například v časopise Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, vydávaném UK Praha.
3 Průvodce je dostupný na YouTube z: https://www.youtube.com/watch?v=wDlvvG9NWCo&t=69s.
4 Motivační materiál pro žáky je na YouTube dostupný z: https://www.youtube.com/watch?v=FwLg7wpnlE0&t=74s.
5 Principy programu. Čtením a psaním ke kritickému myšlení [online]. 2001, [cit. 2019-05-18]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/o-programu.
6 Přístup k motivačním materiálům a interaktivním doplňkovým aktivitám vzdělávacího programu je z: http://www.conebylovucebnici.cz/vp2.html