Main content
VZDĚLÁVÁNÍ: Malá technika – polytechnické vzdělávání pro nejmenší
LUCIE LACINOVÁ lucie@mtuni.cz
Mají děti představu o tom, proč nespadne most, jak funguje čistírna odpadních vod nebo jak naprogramovat robota? A lze vůbec tyto informace předškolákům a mladším školákům srozumitelnou formou předat? Tyto otázky si již před deseti lety položily zakladatelky vzdělávací organizace Malá technika, která v současnosti spolupracuje se školami i s knihovnami napříč republikou.
Počátky Malé techniky
Malá technika vznikla v Říčanech u Prahy. Její zakladatelky Petra Rožková a Barbora Vítová se ve snaze přiblížit základy polytechnického a digitálního vzdělání nejmenším dětem spojily s odborníky z oborů stavebnictví, architektury a inženýrství, aby z každého odvětví vybrali to nejdůležitější, co by děti měly znát. Hlavním důvodem bylo usnadnit dětem chápání okolního světa, aby stejně jako v dřívějších dobách, kdy rozuměly cykličnosti zemědělského roku a jednotlivým pracovním činnostem, znaly i dnešní děti odpovědi na otázky ohledně fungování světa kolem nich, tedy odkud se bere energie, která jim rozsvítí žárovku, nebo kam mizí voda po spláchnutí toalety. Spolupráce s odborníky z oblasti polytechniky, anglicky nazývané STEM (akronym ze slov science, technology, engineering and mathematics), byla dále doplněna o odbornice na pedagogiku a dětskou psychologii.
Vznikl tak program pro MŠ a následně i nižší ročníky 1. stupně ZŠ s názvem Malá technická univerzita (MTU), pokrývající osm základních témat a čtyři nástavbová témata, která na sebe postupně navazují a provázejí žáky během celého školního roku. S programy jezdí do škol vyškolení lektoři a lektorky, kteří si s sebou vozí „kouzelný kufr“ plný stavebních kostek, originálních pomůcek a dalších komponentů. S postupem času vznikla i druhá řada programů, zaměřená na rozvoj logického a informatického myšlení, kteréžto oblasti jsou důležité nejen pro úspěchy v hodinách matematiky, ale především jsou předpokladem pro pochopení principů programování. Důraz se klade na poznání digitálního světa tzv. screenless (žádné monitory), na koberci a prožitkem.
V čem spočívá kouzlo programů
Lektoři Malé techniky odkrývají dětem taje procesů a profesí, které se významnou měrou podílejí na tom, jak vypadá současný svět. Jsou to ale samy děti, kdo si tyto profese zkoušejí na vlastní kůži – kreslí mapu města a stávají se kartografem, potom plánují stavbu jako architekt nebo projektant a nakonec si dům s veškerými náležitostmi i postaví. Třešničkou na dortu je pak rozsvícení vlastní žárovky. Další lekce se pak zaměřují na praktické aktivity vysvětlující recyklaci odpadů, obnovitelné zdroje nebo třeba na archeologii. V rámci programů cílených na digitální a informatické myšlení žáci hrou s pomůckami simulují přenos dat po síti nebo základní programátorské postupy a programování robotů. Součástí je také lekce zaměřená na prevenci neuváženého chování na internetu a obranu před fake news.
Spolupráce Malé techniky s knihovnami
V současné době se světem šíří trend teaching librarian, česky „učící knihovník“, kdy se v knihovnách pořádají hlavně pro děti různé vzdělávací programy s cílem přilákat mladou generaci zpět do knihoven. První představení programů Malé techniky proběhlo v Goethe institutu pro Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR na mezinárodní akci Knihovny jako centra vzdělávání, kde jsme dostali prostor pro prezentaci našich metod. Knihovny si tak nyní objednávají školení Malé techniky spolu s výše zmíněnou sadou pomůcek, aby mohly následně lekce vést přímo ve svých prostorách. Spolupracujeme například s MěK v Písku, kde knihovníci prošli komplexním školením Malé technické univerzity a programů Digi bez digi, zaměřených na rozvoj logického a informatického myšlení, a v České Třebové, kde proběhlo školení programu MTU a části zaměřené na Logické hry. Naši práci jsme v roce 2023 také prezentovali na setkání knihovníků v MěK Klatovy, v MěK Čelákovice, Středočeské vědecké knihovně v Kladně a také v Národní knihovně ČR v Klementinu.
Přínos STEM a ICT vzdělávání v raném věku
Někdo by se mohl ptát, je-li potřeba děti seznamovat s polytechnikou už v mateřské škole, vždyť hodiny fyziky mají až žáci 2. stupně ZŠ. Nicméně ze zkušenosti víme, že veškerá témata, jsou-li představována formou přiměřenou věku, mají u dětí velkou šanci dopadnout na úrodnou půdu. Jakmile dostanou žáci základní průpravu a kostky do rukou, Komenského škola hrou se opět dostává ke slovu a jednotlivé informace díky tvořivým praktickým úkolům začnou dávat ještě větší smysl. Co se STEM a ICT vzdělávání týká, neexistuje v ČR dosud jednotné kurikulum pro předškolní a mladší školní věk. Koncept Malé techniky velmi kladně hodnotí i výzkumníci z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kteří zkoumali přínos programů MTU pro děti i jejich učitelky a shledali, že u některých dovedností dětí byl pozorován nárůst až o 70 % oproti stavu před absolvováním lekcí (Dostál et al. 2023). O jedinečnosti konceptu Malé techniky svědčí i fakt, že na kurzy pro pedagogy přijíždejí ročně desítky zájemců z celé Evropy v rámci programu Erasmus+.
Jak programy Malé techniky probíhají a jaká jsou konkrétní pokrytá témata, se dozvíte v dalších dílech série článků, kterou pro čtenáře Čtenáře připravujeme na následující měsíce. Zároveň představíme i publikace, které k jednotlivým tématům vznikly. Těšit se můžete také na pracovní listy pro děti.
Použitá literatura:
DOSTÁL, P. , S. SLOVÁK, R. ŠTEPÁNEK a V. ŠVRČINOVÁ. Evaluace vzdělávacího programu Malá technická univerzita. Journal of Technology and Information Education, 2023, vol. 15, iss. 1, p. 20–35.