JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

S platností od 21. 7. 2020 jmenoval ministr kultury Lubomír Zaorálek novým generálním ředitelem Národní knihovny ČR Víta Richtera, který prakticky celý svůj profesní život spojil s jedinou institucí, a to právě s Národní knihovnou ČR (dále jen NK). Jako čerstvou aktualitu s ním přinášíme rozhovor, který navazuje na jeho alarmující interview z loňského roku (Národní knihovna bez budoucnosti?, Čtenář, 2019, č. 6, s. 211–215).

Redakce Čtenáře vám blahopřeje ke zvolení do nové funkce. Nakolik je dobré znát detailně všechny problémy takové velké instituce, jakou je NK, a nakolik je to naopak svazující?

Příští rok budu mít padesáté výročí svého působení v NK, tak by asi nebylo překvapující, kdybych odpověděl, že znát dobře knihovnu je výhoda. Ale situace je trochu jiná. Bavíme se spolu druhý den poté, co jsem se ujal funkce generálního ředitele. Od té chvíle jsem mluvil s řadou vedoucích pracovníků, kladl desítky otázek, pročetl řadu smluv a dalších dokumentů. V této chvíli si uvědomuji, že nejen já, ale všichni, kdo v knihovně pracujeme, máme obrovský informační deficit – nevíme, co se v některých částech knihovny děje. Myslím tím především útvary spravující informační technologie a ekonomické řízení. Bylo to zřejmě součástí určitého záměru.

Možná je snazší kritizovat poměry, než za ně přímo odpovídat, ale v NK se zatím nahromadila spousta problémů. Co jste si vytkl jako úplně první nutný úkol, protože to nesnese odkladu a je to akutní?

Z tohoto hlediska to je poměrně jednoduché. Léto je v NK dobou, kdy se připravují základní podklady pro rozpočet následujícího roku, tj. roku 2021. Letos jsme v mnohem složitější situaci, protože máme zásadní problémy s financováním stávajícího roku – knihovna má výrazný propad příjmů z pronájmů, má zvýšené náklady na zajištění ochranných prostředků a musíme se vyrovnat s financováním stavební havárie v hostivařském depozitáři, kde vlivem prasklé kanalizace došlo k narušení statiky budovy. Věříme, že Parlament ČR ještě letos schválí trojnovelu zákona o povinném výtisku, která by měla stanovit povinnosti v souvislosti s odevzdáváním, shromažďováním, zpracováním, uchováním a zpřístupněním elektronických publikací (e-depozit). V této souvislosti budeme usilovat o získání finančních prostředků na vybudování systému pro e-depozit. Nová legislativa by měla platit od ledna roku 2022.

Abych to shrnul: prvním úkolem je zajistit financování knihovny v letošním roce a připravit kvalitní podklady pro rok následující.

Předpokládám, že s takovou detailní znalostí bolestí NK, jakou má málokdo, máte rozmyšleno, jak systematicky odvalovat jeden problémový balvan za druhým. Můžete nastínit harmonogram řešení potíží, které se v této instituci nakupily?

Mé působení jako generálního ředitele NK má omezenou platnost. Mělo by končit výběrem nového ředitele, který by měl vzejít z výběrového řízení vypsaného Ministerstvem kultury. Počítám s maximálním termínem do konce roku 2020. Mým hlavním úkolem, který stanovil pan ministr Zaorálek, je připravit situační zprávu o stavu NK pro nového ředitele a v této souvislosti identifikovat hlavní problémy. V polovině srpna bude zahájeno stěhování knihovních fondů z provizorního skladu do opraveného starého depozitáře v Hostivaři. V současné době máme v bednách uložen cca jeden milion svazků knih a časopisů, které čtenáři nemohou využívat. Nejedná se jen o málo využívané knihovní fondy, ale i o nejnovější přírůstky z posledních let. Tuto katastrofu musíme napravit.

NK stojí před třetí a podle mého nejobtížnější etapou rekonstrukce Klementina, která by se měla bolestně dotknout zvláště výpůjčního protokolu. Jak si s tím chcete poradit?

Zde jsou dvě důležité podmínky. V prvé řadě musíme dokončit projektovou dokumentaci třetí etapy revitalizace Klementina, do níž je nezbytné zapracovat požadavky památkové péče. Jejich akceptováním se v zásadě potvrdí notoricky známý fakt, že v národní kulturní památce, jakou Klementinum je, nelze provozovat knihovnu pro 21. století. Klementinum po revitalizaci bude na první pohled krásné, ale pro knihovnu nefunkční. Návštěvníkům nabídne příjemné prostředí, ale omezené a málo pohotové služby. Až získáme stavební povolení, můžeme uvažovat o výběru dodavatele stavby atd. Druhou podmínkou je výstavba třetího depozitáře v Hostivaři. Budeme trvat na tom, aby revitalizace zbytku Klementina začala až poté, kdy budou k dispozici kapacity pro uložení knihovních fondů v Hostivaři. Jinak by statisíce knih skončily opět v bednách a návštěvníci by je nemohli využívat.

A na závěr evergreen již několika knihovnických generací – nová budova NK. Co s tím? Pokud vím, odhadovaná cena za uskutečnění tohoto projektu se od doby blobu Jana Kaplického zněkolikanásobila, i když už zdaleka neplatí mantra Ministerstva kultury, že nová budova není vůbec potřeba…

Prvním krokem musí být rozhodnutí vlády, které změní usnesení z roku 2008 o tom, že budoucnost NK se řeší revitalizací Klementina a dostavbou depozitáře v Hostivaři. Návrh na změnu usnesení už Ministerstvo kultury podalo. Nyní pan ministr Zaorálek inicioval vznik výboru pro přípravu novostavby NK. Zde by se měli sejít zástupci knihovníků, architektů, vysokých škol, zástupci hl. města Prahy, urbanisté a další odborníci, aby připravili základní koncept pro novou budovu. Jsme tedy na jakémsi novém začátku, ale musíme počítat s tím, že se blíží volby a rozhodnutí o novostavbě knihovny je v prvé řadě politickým rozhodnutím…

Držím palce, aby se vám alespoň minimální předestřený scénář podařilo naplnit.