JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Druhá část textu sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2019, kterými se země prezentuje v UNESCO. Obsahuje souhrnné údaje o státních vydavatelích i vydavatelích vysokých škol a univerzit, struktuře knižní produkce a vydávání překladů.

Vydavatelé vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí

Výše nákladů jednotlivých titulů knih vydavatelů univerzit, vysokých škol a vydavatelských útvarů ústředních státních orgánů je většinou nesrovnatelná s výší nákladů privátních vydavatelů. Jejich ediční plány se řídí především požadavky daných škol, fakult, kateder a institucí státní správy a přednostně uspokojují jejich potřeby. Mnohé tituly z jejich edičních plánů patří do mimotržní produkce tzv. šedé literatury.

Rovněž při posuzování jejich činnosti lze tedy hovořit o setrvalém stavu včetně objemu jejich produkce s výraznými výkyvy, jako je tomu např. u Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací, jejichž vydavatelské aktivity výrazně podléhají potřebám vyhodnocování různých průzkumů veřejného mínění, sčítání obyvatel apod.

Ze státních institucí patřily v roce 2019 k největším vydavatelům Český statistický úřad (65 vydaných titulů; předloni 64), Ústav racionalizace ve stavebnictví (55 vydaných titulů; předloni 52); dále Český svaz vědeckotechnických společností (54 vydaných titulů; předloni 40) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (45 vydaných titulů; předloni 11). Bilance dalšího z pouze několika existujících státních vydavatelských subjektů se specifickou produkcí, Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana, je následující: loni připravila celkem 50 titulů v Braillově bodovém písmu, dále 16 titulů učebnic a 12 titulů hudebnin (předloni 35/17/13). Jedná se tedy ve srovnání s předchozími lety o snížení tohoto typu produkce. Produkce zvukových knih této instituce je uvedena samostatně.

Struktura knižní produkce

V roce 2019 představovaly novinky, tj. nově vydané tituly knih (první vydání), bez ohledu na to, zda se jedná o původní české dílo nebo překlad, zhruba 86 % celkové produkce vydavatelských subjektů ČR; v absolutních číslech to představuje celkem 14 945 titulů. Percentuálně je to téměř totožná bilance ve srovnání s předchozím rokem 2018. Zúžíme-li svou analýzu titulové produkce pouze na díla české provenience, pak se na celkové loňské knižní produkci podílí domácí tvorba z necelých dvou třetin (o něco málo přes 61 %), tj. 10 608 titulů. I to se v zásadě shoduje s předchozím rokem, kdy tyto ukazatele činily zhruba 60,5 %, tj. 10 080 titulů. 

V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2019 opět převažují knihy v češtině, a to z 85 % (absolutně to představuje 14 742 titulů). Dalších 905 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka. Vedle toho čeští vydavatelé loni připravili k vydání i dalších 193 vícejazyčných publikací. V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina, což  představuje téměř 4% podíl na celkové knižní produkci České republiky (viz Tabulka V). Loni u nás opět vyšly knihy v celkem 23 jazycích včetně esperanta (10 titulů) a ostatních umělých jazyků (1 titul). Také tyto dílčí kvantitativní ukazatele v podstatě kopírují bilanci z předchozích let, i když ve srovnání s předchozím rokem 2018 zde evidujeme určitý nárůst (180 titulů) a větší jazykovou pestrost (přede dvěma lety vyšly neperiodické publikace v 16 jazycích). Nejdynamičtější nárůst v tomto segmentu knižní produkce vydavatelů ČR vykazují knihy vydané ve slovenštině (téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018).

Poslední dva roky se česká knižní produkce vyznačuje nárůstem počtu vydaných titulů překladových děl (absolutně i procentuálně); loni došlo ve srovnání s předchozím rokem 2018 k více než 7% nárůstu počtu vydaných beletristických děl a také k dynamickému nárůstu počtu titulů vydaných dětských knih – téměř o třetinu (!), tj. o 30,82 %. Knižní produkce krásné literatury České republiky se na celkovém objemu titulové produkce podílela zhruba 30 % (29,80 %; 5166 titulů). Podíl dětské literatury na úhrnné roční produkci ČR narostl na téměř 16 % (15,76), a vzrostl tak o více než 3 % (viz Tabulka VI).

K nejvýraznější dynamice nárůstu v počtu vydaných titulů však došlo v kategorii učebnic a vysokoškolských skript – po předchozích dvou letech citelného poklesu –, a to o plných 130 %! Souviselo to zřejmě s velkou potřebou aktuálních učebních textů ze strany škol různých stupňů i s rozšířenou nabídkou studijních oborů. Zatímco v roce 2018 vyšlo pouze 457 titulů učebnic a vysoškolských skript (2,7% podíl na celkovém objemu vydaných titulů knih), loni tento ukazatel vzrostl na 1053 titulů (659 titulů školních učebnic a 394 titulů skript) s 6% podílem na úhrnné roční titulové produkci. Rekordní hodnoty z první poloviny druhého desetiletí tohoto století, kdy tento ukazatel atakoval hranici desetiprocentního podílu, však překonány nebyly (viz Tabulka VI).  

Pozn.: V ČR vyšly knihy v celkem 23 jazycích.

Vydávání překladů

Podíl překladů na české knižní produkci roku 2019 (38,79 %) s výjimkou předchozího roku překonává ostatní léta druhého desetiletí tohoto století (viz Tabulka I, č. 7/8, s. 255). Ve srovnání s rokem 2018 narostl počet jazyků, ze kterých se překládalo, a opět se tak potvrdilo lichotivé postavení České republiky mezi světovými překladatelskými velmocemi. Je to vynucené i objektivními okolnostmi, protože čeština nepatří mezi světové jazyky, a tak si vydáváním překladů otevíráme dveře do dalších jazykových kultur, a rovněž tím, že průměrná úroveň aktivní znalosti cizích jazyků obyvatel naší země stále nedosahuje úrovně běžné například ve Skandinávii nebo v Nizozemsku. Čeští nakladatelé nabídli loni tuzemským čtenářům překlady z téměř 60 jazyků.

Také je potřebné zdůraznit, že úroveň uměleckých překladů je v České republice na relativně vysoké úrovni a má již svou tradici. Kvalita překladatelské činnosti se podporuje i řadou soutěží a cen (Cena Josefa Jungmanna, Soutěž Jiřího Levého) a oceňuje se udělováním Státní ceny za překladatelské dílo. Na nepovedené překlady, tj. neschopnost přetlumočit cizojazyčný text věcně a významově správně, opuštění uměleckého sdělení předlohy apod., ale i na prohřešky proti etickým pravidlům při vydávání překladového díla každoročně upozorňuje Obec překladatelů anticenou Skřipec. Vyhlašování „vítězů“ na veletrhu Svět knihy v Praze se vždy těší velkému zájmu kulturní veřejnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit i skutečnost (protože to v některých zemích není zdaleka běžné), že se v ČR zpravidla překládá přímo ze zdrojového jazyka.  

Trojice jazyků, ze kterých se nejvíce u nás překládá, zůstala od roku 2015, kdy se za angličtinu a němčinu vklínila před francouzštinu slovenština, stabilní (viz Tabulka VII). V roce 2019 tvořily překlady ze slovenštiny více než 2 % všech vydaných překladů v ČR. Své výlučné postavení si rovněž loni udržel segment překladů z angličtiny; opět na ně připadla více než polovina všech vydaných překladů – 56 %. Nárůst počtu překladů tentokrát pozorujeme vedle slovenštiny rovněž u ruštiny (nárůst přeložených titulů ze 146 v roce 2018 na 183 titulů loni)  a italštiny (nárůst o více než třetinu z 98 v roce 2018 na 133 loni). Stabilní oblibě se v posledních letech v Česku těší překlady literatury ze skandinávských zemí; významně to bezesporu ovlivňuje obliba skandinávských detektivek. Potvrzují to i stabilní kvantitativní ukazatele počtu překladů ze švédštiny (68), norštiny (33) nebo dánštiny (20), které řadí tyto jazyky mezi prvních patnáct u nás nejpřekládanějších. Patří sem, podobně jako v bilanci za rok 2018, rovněž vysoký počet vydaných překladů z japonštiny (nárůst ze 41 titulů v roce 2018 na 50 v loňském roce).

Trojlístek nejpřekládanějších slovanských jazyků – slovenština, ruština a polština – zůstal v roce 2019 stejný a svou pozici ve srovnání s předchozím rokem i posílil na celkem 678 vydaných titulů oproti 610 v roce 2018. Z dalších slovanských jazyků se v ČR stejně jako v posledních letech překládalo nesrovnatelně méně (vždy se jedná souhrnně zhruba o 20–30 titulů; rekordu bylo dosaženo roku 2015, kdy z této jazykové oblasti vyšlo celkem 45 titulů). Loni počet překladů z těchto jazyků dosáhl počtu 34 titulů; nejvíce z ukrajinštiny (16 titulů); dále ze slovinštiny (5), bulharštiny (4) a po třech z běloruštiny, chorvatštiny a srbštiny.   

Kvantifikace počtu vydaných překladů z některých jazyků v České republice za období 2014 až 2019 je uvedena v Tabulce VII.

Poděkování za pomoc a spolupráci Radomíře Burgertové, Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Václavu Kadlecovi, Vítu Richterovi, Bohdanu Roulemu, Barboře Staňkové a Olze Zeinertové.

Dokončení příště:  údaje o produkci e-knih a audioknih, nákup knih veřejnými knihovnami