OD REDAKČNÍHO STOLU

POZNÁMKY DO DIÁŘE – NEUŠLO NÁM

TÉMA: Pod pokličkou Národní digitální knihovny

Česká republika se realizací projektu vybudování Národní digitální knihovny (NDK) zařadila mezi světovou špičku v oblasti digitalizace národního kulturního dědictví a konkrétně v digitalizaci monografií a periodik. Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou sestavila projekt, jehož cílem bylo vybudovat automatizovanou digitalizační linku včetně dlouhodobého důvěryhodného úložiště pro digitální formu národního dědictví, konkrétně tedy pro monografie a periodika. Tohoto cíle bylo dosaženo a to včetně digitalizace přibližně 100 000 svazků, což činí asi 26 000 000 stran. Realizace projektu trvala tři roky a vyžádala si investici 300 milionů korun. Projekt byl kofinancován z programu IOP z evropských fondů, což činilo 85 % nákladů, a zbylých 15 % zajistilo ze svého rozpočtu Ministerstvo kultury ČR.

ROZHOVOR: „Knihy se nepíšou proto, aby se líbily literárním kritikům, ale čtenářům…“

Rozhovor s Vlastimilem Vondruškou začal trochu netypicky tématem zdravé výživy. Nešlo si totiž nevšimnou dobré kondice a pohody, kterou spisovatel vyzařoval, a když navíc odmítl cukr do kávy i nabízené sušenky… Potom už ale došlo na to nejdůležitější – jeho knihy, spisovatelskou dráhu, spolupráci s knihovnami a závěrem i na malé nahlédnutí do středověku… Středověk očima Vlastimila Vondrušky bude také tématem besedy, kterou jsme společně naplánovali na druhý říjnový týden ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně, v níž se naše setkání uskutečnilo. Jste s předstihem srdečně zváni, ale pozor na jednu věc: „…jen s mí­st­ními ‘badateli’ bývají někdy potíže,“ směje se Vlastimil Vondruška.

KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

Zabýváme-li se čtenářstvím, automaticky myslíme na četbu krásné literatury. Čtení knih populárně naučných stojí stranou zájmu, odborné publikace přijdou na přetřes až při studiu na vysoké škole. Do té doby se nikdo ani slůvkem nezmíní o tom, že naučné knihy nám mohou přinést nejen nové informace, ale také čtenářský zážitek.

RECENZE: Kterak filozof Horáček k nakladatelství Paseka přišel a co z toho vzešlo

ROZHOVOR s PhDr. DANOU KALINOVOU, ředitelkou společnosti Svět knihy, s. r. o.

Blíží se 21. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2015, a proto vám jako v minulých letech chceme v předstihu představit, co realizační tým pod taktovkou ředitelky společnosti letos pro vystavovatele, ale především pro návštěvníky připravuje. Veletrh se i tentokrát koná v prostorách Průmyslového paláce na Výstavišti Praha Holešovice.

Budoucnost veřejných knihoven v ČR z pohledu změn důchodového systému a sociálního dialogu

ZE ZAHRANIČÍ: Cesta do Lotyšska aneb Postřehy z konference Di-Xl

Tajemná zkratka Di-Xl mě, řadového zaměstnance Knihovny města Ostravy, v druhé polovině loňského roku zavedla až do dalekých pobaltských krajů. Pojďme si o ní něco povědět… Ale jak začít? Mám pronášet moudra o celoživotním vzdělávání v knihovnách? Nebo mluvit o nově navázaných kontaktech v nezvyklém a podnětném prostředí? Zdůraznit návštěvu supermoderní Národní knihov­ny Lotyšska? Na všechno dojde, a v elektronické verzi tohoto čísla Čtenářenavíc i na trochu zápisků nezkušeného cestovatele ztraceného ve velkém světě…

Svět viděný zpomaloučka s Janem Drdou

Jak jinak než vydáním jeho knihy lze uctít významné jubileum spisovatele. Janu Drdovi by bylo 4. dubna 2015 sto let. Pro tuto významnou příležitost jsme ve spolupráci s autorovou rodinou vybrali knížku fejetonů Svět viděný zpomaloučka. Přestože jde o texty staré více než 70 let, mají současnému čtenáři stále co říci. Některé jsou dokonce velmi aktuální. Jde o knihu, která přes své kvality není příliš známá. To vše jsou důvody, proč jsme se rozhodli znovu vydat právě tento titul.

Již třetí italská dobrovolnice v ústecké knihovně

Z POKLADŮ… Knihovny Západočeského muzea v Plzni

Muzejní knihovna se zaměřovala na akvizici historického fondu (dnes pod označením sbírkový fond Staré tisky) již od svého vzniku. V Jednacím a domácím řádu obecního musea Plzeňského z roku 1880 je jako první oddělení jmenována knihovna. Kuratorium v té době také ukládá muzejnímu úředníkovi Antonínu Baumovi, aby opsal nejstarší kroniku o Plzni, půjčenou z Českého zemského muzea v Praze, a další historické písemnosti. Jedním z prvních nákupů pro muzeum1 byl tisk plzeňského tiskaře Mikuláše Bakaláře z roku 1511 – Guarino Veronensis, Vocabulář [Knihopis 2801]. Tolik jen pro připomenutí toho, jak muzejní knihovny od počátků budovaly a ochraňovaly ty cennosti, které získaly různými způsoby během let.

CO PRO VÁS PŘIPRAVUJEME…

VÝZVA

Knihovna Policejní akademie České republiky v Praze

Policejní akademie ČR v Praze (ve zkratce PA ČR) je státní vysokou školou univerzitního typu. PA ČR byla zřízena dne 1. ledna 1993 zákonem č. 26/1993 Sb. a je organizační složkou státu. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo vnitra ČR. PA ČR realizuje v prezenční nebo kombinované formě bakalářský (Bc.), magisterský (Mgr.) a doktorský studijní program (Ph.D.). Studium v každém z nich je ukončeno soubornou státní zkouškou z vybraných předmětů a obhajobou bakalářské, diplomové nebo disertační práce. V akademickém roce 2009 až 2010 byla PA ČR udělena akreditace na habilitační řízení a v letošním akademickém roce 2014/2015 na rigorózní řízení.

Digitalizace ve Středočeském kraji

INSPIRACE Z KNIHOVEN: Pocta spisovatelce a cestovatelce Barboře Markétě Eliášové aneb Dálky s vůní sakury

ZÁPISKY NOVOZÉLANDSKÉHO KNIHOVNÍKA

Život ve veřejné knihovně v Palmerston North

ČTENÁŘ INFORMUJE – KNIHY MAJÍ ZELENOU

LITERÁRNÍ VÝROČÍ

PSALO SE JINDE

ZE SVĚTA

NOVINKY Z FONDU KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR