Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Knihovny zůstávají zcela nepostradatelné pro zachování a šíření kulturních hodnot i v oblastech anglofonního Karibiku. Knihovny v této oblasti se snaží držet krok s rychlým vývojem ve světě informací. Některé instituce jsou úspěšné, jiné méně. Neúspěchy se přisuzují horšímu finančnímu zdraví, ale také schopnostem managementu a řízení lidských zdrojů. Důležitá role při vytváření, uchovávání a přenosu informačních zdrojů však přísluší všem knihovnám. Dějiny západních indiánských nebo karibských domorodců mají společné téma kolonizace, vysídlení, otroctví a vedly ke vzniku jedinečných literárních děl. Knihovny a knihovníci zde mají významnou roli při propagaci kulturního kapitálu. Knihovny spolu bohužel příliš nespolupracují; jejich úkolem do budoucna bude sjednotit chápání toho, co představuje karibskou literaturu. Jsou si vědomy svých nedostatků v poskytování kvalitních digitálních služeb a některé se snaží prostřednictvím různých projektů o nápravu. Problém představuje  uchování a přístup k elektronickým materiálům (obrovská digitální negramotnost, nedostatečná infrastruktura ICT). Do budoucna bude potřeba velká finanční podpora v této oblasti. I karibské knihovny musejí vybudovat potřebnou infrastrukturu pro zachování kulturního dědictví a přístupu k potřebným elektronickým informačním zdrojům.

(IFLA Journal – Volume 43, Number 4, December 2017, s. 348–360)

Slovenská národní knihovna (SNK) uspořádala v květnu 2017 v prostorách literárního muzea SNK 21. ročník mezinárodní konference zaměřené na dějiny knižní kultury, tentokrát pod názvem Typografické médium jako objekt výzkumu knihkupecké, vydavatelské, tiskařské a sběratelské činnosti. Své referáty zde předneslo 27 účastníků ze Slovenska, Česka, Maďarska a Rumunska. Zazněly např. příspěvky o budování sbírkového fondu Sedmihradské muzeální společnosti v maďarské Kluži v 19. století, výnosném obchodu s maďarskými kalendáři v 17. století nebo o latinských učebnicích gramatiky 18. století. S dějinami knižní kultury je neodmyslitelně spojeno také restaurování starých tisků, které prezentoval na restaurování díla Cosmographia z roku 1550 Peter Oravec. Samostatný blok konference byl zaměřen na oblast latinských a příležitostných tisků. Příležitostné tisky z produkce slovenských tiskařů v 18. století analyzovala Agáta Klimeková. Atraktivní byl příspěvek o příležitostném tisku Jána Jessenia, který napsal při příležitosti inaugurace Matyáše II. za českého krále v roce 1611. Pracovníci SNK v rámci této konference představili své vědecké publikace – L. Jankovič připravil monografii Slovensko, Evropa a svět na starých mapách a v grafických vyobrazeních historických dokumentů 15. až 16. století ve fondech SNK a H. Saktorová připravila bibliografii tisků 16. století v knihovně Zaiovců, která obsahuje soupis děl daného období.

(KNIŽNICA – 2017, ročník 18, č. 2, s. 72–73)

V roce 1938 získala Bavorská státní knihovna zajímavou hudební sbírku z vesnice Sachrang u Priemtalu, která pochází z pozůstalosti legendárního génia Petera Hubera (1766–1843). Je předobrazem hrdiny velice populárního románu Peter Műllner ze Sachrangu Carla Oskara Rennera, který byl zfilmován v roce 1978. Peter Huber byl sbormistrem a varhaníkem v kostele v Sachrangu. Zasadil se o velkou propagaci církevní hudby a shromáždil bohatý repertoár hudebních církevních děl své doby. V pozůstalosti lze nalézt zajímavé rukopisy, které pořídila Huberova manželka Maria Hell nebo jeho synovec a dědic Josef Auer. Ten zpracoval další hudební díla svého strýce a přinesl zajímavé poznatky o praxi církevní hudby až do poloviny 19. století. Sbírka obsahuje více než 300 rukopisů a několik tištěných děl s největším podílem latinských a německých skladeb. Vedle toho obsahuje také hudbu taneční, serenády a divertimenti a společenskou světskou vokální hudbu. Zatímco církevní vokální díla jsou většinou od málo známých mistrů, světské skladby představují velmi známá jména (W. A. Mozart nebo Josef Haydn). Prominentní místo ve sbírce zaujímají díla Georga Augustina Hollera, který pocházel z Horní Falce a zaujímal i post městského hudebníka v Mnichově (1744–1814). Huberovo dílo se stalo součástí mezinárodního Quellenlexikonu a kulturního portálu Bavarikon.

(Bibliotheksmagazin – Jahrgang 12, Ausgabe 36, Oktober 2017, s. 23–28)

Připravil ROMAN GIEBISCH