LINDA JANSOVÁ linda.jansova@nkp.cz

PETRA ŠŤASTNÁ petra.stastna@nkp.cz

HANUŠ HEMOLA hanus.hemola@nkp.cz

V roce 2017 Národní knihovna ČR (dále NK ČR) realizovala – s využitím podpory z programu VISK 1 Ministerstva kultury ČR – projekt Analytická bibliografie: koncepce národního systému a příprava vzniku odborného pracoviště v NK ČR. Hlavním výstupem z projektu je Koncepce národního systému analytické bibliografie, jejíž součástí je i návrh konkrétní podoby nového pracoviště v NK ČR. V tomto článku shrnujeme hlavní myšlenky, na kterých je koncepce postavena, a představujeme i její jednotlivé části.Samotný text koncepce bude na začátku roku 2018 zpřístupněn na portálu Informace pro knihovny (http://ipk.nkp.cz/), který provozuje Knihovnický institut NK ČR. Bude také předložen Ústřední knihovnické radě ke schválení. Koncepce národního systému analytické bibliografie navazuje na Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020¹, konkrétně na prioritní oblast 3. Budování knihovních fondů a informačních zdrojů.

Úvod

Jako podklad pro zpracování koncepce národního systému analytické bibliografie posloužily především:

— odborné dokumenty vztahující se k problematice analytického zpracování článků,

— vlastní analýzy dat,

— konzultace s odborníky na analytickou bibliografii a související oblasti jak z NK ČR, tak z dalších institucí působících v ČR i v zahraničí,

— připomínky zástupců oborových i regionálních bibliografií k prvnímu návrhu textu koncepce,

— ankety určené pro zástupce oborových bibliografií a pro uživatele databáze ANL.

Koncepce je rozdělena na dvě hlavní části, jimiž jsou SWOT analýza, tj. formulace silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení, a Prioritní oblasti. Ty jsou doplněny o část úvodní a závěrečnou, přičemž závěrečná část má podobu charakteristiky stavu, kterého bude dosaženo naplněním cílů koncepce. Součástí koncepce je i seznam použitých zdrojů.

V následujícím textu představujeme hlavní principy národního systému analytické bibliografie, následuje shrnutí nejdůležitějších bodů ze SWOT analýzy a především charakteristika jednotlivých prioritních oblastí a plánovaných opatření a popis stavu, kterého bude dosaženo naplněním cílů koncepce. S výjimkou poslední jmenované části, která je zařazena v úplnosti, se vždy jedná o výtah z nejdůležitějších pasáží textu.

Hlavní principy národního systému analytické bibliografie

Koncepce stanovuje principy, na kterých bude postavena tvorba centrální analytické bibliografie, a vymezuje oblasti, na něž se bude zaměřovat činnost nového pracoviště pro analytickou bibliografii v NK ČR. Centrální analytická bibliografie (CAB)  je v souladu s návrhem novely knihovního zákona chápána jako bibliografie, která soustřeďuje záznamy jednotlivých obsahově kompaktních a formálně oddělených částí dokumentů (např. články z periodik, sborníkové stati a kapitoly knih) zpracovávané v knihovnách a dalších institucích² a je pokládána za součást národního bibliografického systému³.

Cílem CAB je na jednom místě zpřístupňovat vybrané záznamy článků z novin a časopisů, příspěvků ze sborníků a samostatných částí jiných typů dokumentů, které jsou součástí české národní produkce, a tím usnadňovat využívání výše uvedených dokumentů pro vědecko-výzkumné, studijní i jiné účely. Je výběrovou všeobecnou bibliografií a zpřístupňuje jednak záznamy vytvořené přímo v NK ČR, jednak vybrané z množiny záznamů z regionálních a oborových bibliografií, popř. dalších zdrojů. Zpřístupňuje se v databázi ANL⁴.

CAB bude vznikat kooperativním způsobem jako doposud. Půjde však o centrálně řízenou redigovanou databázi, nikoliv o databázi shromažďující všechny záznamy z jiných bibliografií nebo množiny těchto záznamů bez přesného vymezení. Bibliografie bude obsahovat záznamy analytických jednotek z části vydávané tištěné i online produkce a bude vyvíjena snaha o zajištění oborové (tematické) a regionální vyváženosti zdrojových dokumentů. Dojde také k posunutí dolní časové hranice bibliografie do 19. století, aby do ní mohly být zařazovány i starší záznamy (např. článků z digitalizovaných periodik). Bibliografie bude nadále obsahovat vysoce kvalitní záznamy, ale zároveň bude vyvinuta snaha o automatizaci dílčích činností souvisejících s její tvorbou a aktualizací.

Garantem bibliografie a všech klíčových činností, které jsou s ní spojeny, bude nově vzniklé pracoviště v NK ČR. To bude jednak zajišťovat metodiku, koordinaci i rozvoj bibliografie, jednak se bude samo nemalou měrou podílet na excerpci zdrojů.

Realizace kroků nastíněných v koncepci je podmíněna poskytnutím potřebných finančních prostředků ze strany Ministerstva kultury ČR. Budou-li tyto prostředky NK ČR poskytnuty, plnohodnotný provoz pracoviště bude zahájen na začátku roku 2019. Rok 2018 bude představovat přechodné období. Na tento rok podala NK ČR do programu VISK 9/I žádost o dotaci na koordinaci tvorby databáze ANL. V roce 2018 tedy převezme koordinační úlohu, kterou po zrušení pracoviště v NK ČR⁵ zajišťovala Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Zároveň bude NK ČR již realizovat některé dílčí úlohy vyplývající z koncepce. Vlastní excerpci však v roce 2018 ještě NK ČR zajišťovat nebude. Ta bude probíhat jako doposud, tj. tituly původně excerpované v NK ČR budou zpracovávat spolupracující instituce s podporou z programu VISK9/I. Ostatní instituce budou provádět excerpci v rámci tradičního kooperačního systému bez dotační podpory z programu VISK 9/I.

SWOT analýza

Mezi silné stránky CAB, které byly identifikovány v rámci zpracování koncepce, patří mj. dlouhá historie tvorby bibliografie, různorodost excerpovaných titulů, vysoký počet spolupracujících institucí, dostupnost záznamů online zdarma pro kohokoliv, silná uživatelská základna mezi knihovníky či začlenění do portálu Knihovny.cz.

Slabými stránkami jsou především nedostatečné právně-institucionální ukotvení bibliografie, neexistence pracoviště, které by se provozem a rozvojem bibliografie zabývalo systematicky a komplexně, nedostatečné metodické vedení ze strany NK ČR a nestabilní finanční zajištění, ale také např. obtížná dostupnost aktuálních údajů o excerpovaných zdrojích, o bibliografii jako takové, o používaných pravidlech a metodikách či nízká frekvence doplňování záznamů.

Za příležitosti se považují mj. rozšíření excerpční základny, retrospektivní zpracování a intenzivnější propojování s digitalizovanými dokumen-ty, zlepšení nalezitelnosti záznamů prostřednictvím vyhledávačů typu Google, zpřístupnění databáze v podobě propojených dat, zvýšení automatizace dílčích činností vztahujících se k tvorbě bibliografie či využití Webarchivu jako záložního zdroje plných textů.

Hrozbami jsou mj. dlouhodobě nestabilní finanční a personální zajištění, technologické a jiné změny vnějšího prostředí, na které bibliografie nebude umět patřičně a včas reagovat, či neochota ke spolupráci ze strany institucí vytvářejících oborové bibliografie a dalších potenciálních nových partnerů.

Prioritní oblasti

Opatření, popř. i jednotlivé úkoly, jsou v koncepci přiřazeny k jednotlivým prioritním oblastem. Těch je celkem pět, konkrétně se jedná o dlouhodobě stabilní institucionální zajištění, retrospektivní zpracování, rozšíření sítě spolupracujících institucí a excerpční základny, spolehlivé propojení na plné texty a zlepšení dostupnosti a propagace bibliografie.

Dlouhodobě stabilní institucionální zajištění

Tvorba CAB není po zrušení původního pracoviště v NK ČR, ke kterému došlo v roce 2011, stabilně institucionálně ukotvena. Zatímco koordinaci excerpce titulů převzala Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, databázi ANL, v níž jsou záznamy uloženy, spravuje NK ČR. Financování tvorby záznamů je výrazně závislé na dotacích. CAB se nepokládá za nedílnou součást národního bibliografického systému.

Koncepce počítá s vytvořením ústředního pracoviště v NK ČR, s jeho personálním zabezpečením, se zajištěním prostředků na mzdové a režijní náklady a se získáním zpracovávaných titulů novin, ale také se začleněním rozvoje centrální analytické bibliografie do strategie NK ČR a s výslovným uvedením CAB jako součásti národního bibliografického systému v knihovním zákoně.

Retrospektivní zpracování

V ČR byly a jsou investovány nemalé prostředky do digitalizačních projektů, většina digitalizovaných periodik (ani jiných digitalizovaných dokumentů) však není podrobně analyticky zpracována. Existují také rezervy ve spolupráci odborníků z oblasti bibliografie (katalogizace) s odborníky na digitalizaci. Tištěná bibliografie, jejíž počátky sahají do 50. let 20. století, byla sice zdigitalizována, je však dosud dostupná pouze na místě samém, tj. ve fyzickém prostoru NK ČR.

Koncepce proto počítá se zpřístupněním starší analytické bibliografie, se stanovením a písemným zachycením přesných postupů pro vytváření bibliografických záznamů dosud analyticky nezpracovaných digitalizovaných periodik, s tvorbou plánu retrospektivního zpracování a vlastním zahájením retrospektivního zpracování, s propojením záznamů s čísly, ročníky a roky periodik a se zpřístupňováním bibliografických záznamů jak v databázi ANL, tak v digitální knihovně.

Rozšíření sítě spolupracujících institucí a excerpční základny

Na tvorbě CAB spolupracuje přes dvacet institucí. S ohledem na objem vydávaných dokumentů však tento počet není dostatečný. Některé tituly, které zatím nejsou zařazeny do CAB, se sice indexují komerčními službami, to s sebou ale nese mnohá rizika. Na druhou stranu tituly vznikají již prakticky výhradně v digitální podobě (byť některé jsou ve výsledku čtenářům zpřístupňovány v podobě tištěné) a řada vydavatelů zprostředkovává poskytovatelům dalších služeb metadata. Některé oborové bibliografie zatím do databáze ANL neposílají záznamy, jsou však zapojeny do jiných kooperativních projektů. Zpracovatelé regionálních bibliografií neuplatňují při posílání záznamů do databáze ANL jednotný přístup – některé knihovny posílají všechny zpracované záznamy, jiné jen jejich část. Spolupráce na tvorbě CAB obvykle neprobíhá na smluvním základě.

Koncepce proto počítá se zajištěním ústřední koordinace excerpční základny a postupů pro výběr záznamů, s vytvořením typové smlouvy a spoluprací na tvorbě databáze ANL, se za-hájením spolupráce s institucemi (především knihovnami), které v rámci oborových nebo regionálních bibliografií zpracovávají v relativní úplnosti tituly, které dosud v databázi ANL chybí nebo jsou zastoupeny pouze jednotlivými záznamy, s otestováním využitelnosti metadat získaných prostřednictvím API služby Crossref  s tím, že by vydavatelé mohli požádat o zařazení svých titulů do databáze ANL, se zahájením jednání o dodávání metadat s vydavateli celostátních deníků, s otestováním možnosti importu dosud nepřijímaných typů záznamů (např. záznamů map z atlasů) a tvorby části obsahu bibliografie ve spolupráci s dalšími subjekty a také s dobrovolníky.

Spolehlivé propojení s plnými texty

Byť je o odkazy na plné texty aktuálně doplněna cca čtvrtina všech záznamů v databázi ANL, existuje vysoký počet záznamů, u kterých je plný text v digitální (či digitalizované) podobě reálně k dispozici, ale v záznamu na něj chybí odkaz. Zároveň je třeba počítat s tím, že dostupnost plných textů v digitálním prostředí nemusí být v čase spolehlivá. Určitou (ne úplnou) záruku funkčnosti odkazu představuje identifikátor DOI (v podobě URL), který zatím není v záznamech systematicky uváděný. Chybí i odkazy na verze webových dokumentů uložené ve Webarchivu. V NK ČR vzniká i systém pro dobrovolné uložení elektronických publikací (e-deposit). Z uživatelského pohledu je třeba zmínit, že zatím není možné zjistit dostupnost zdrojového dokumentu v dané knihovně přímo z bibliografického záznamu v databázi ANL.

Koncepce proto počítá s přidáním odkazu na zdrojový dokument k půjčení a na službu elektronického dodání dokumentu k záznamům v databázi ANL, se systematickým přidáváním odkazů na online verze tištěných článků nebo jiných analytických jednotek, odkazů obsahujících identifikátor DOI a dále odkazů do Webarchivu, do systému e-deposit a na digitalizované dokumenty, s přednostním importováním záznamů s odkazy na plné texty a s kontrolováním platnosti odkazů.

Zlepšení dostupnosti a propagace bibliografie

Bibliografické záznamy se do databáze ANL často dostávají s výrazným zpožděním, nejsou ani snadno k nalezení mimo prostředí knihovního softwaru. Nevěnuje se dostatečná pozornost redakci bibliografie ani zpřístupňování informací o ní na jednom místě. Anketa Využívání databáze českých článků, kterou NK ČR realizovala v období od poloviny října do poloviny listopadu 2017 prostřednictvím online dotazníku a které se zúčastnilo necelých 70 respondentů, přitom ukázala, že databáze se využívá relativně často (téměř polovina respondentů ji využívá alespoň jednou měsíčně) a je pokládána za užitečnou (tento názor vyslovilo přes 80 % respondentů).

Koncepce proto počítá se zrychlením zpracování aktuální produkce, se zahájením systematické redakce bibliografie, se zlepšením dostupnosti záznamů a údajů v nich i informací o bibliografii, se zahájením systematické spolupráce s ostatními organizačními složkami NK ČR i s důležitými aktéry ve webovém prostředí, se zintenzivněním propagace bibliografie i se zahájením systematické spolupráce s vysokoškolskými pracovišti a s dalšími subjekty.

Stav, kterého bude dosaženo naplněním cílů koncepce

1. Je zabezpečeno průběžné institucionální financování CAB.

2. V NK ČR působí pracoviště pro CAB, jež plní roli garanta této bibliografie a zajišťuje všechny klíčové aktivity, které jsou s bibliografií úzce spjaty. Především se jedná o metodické, koordinační a rozvojové práce, ale také o vlastní analytické zpracování části titulů.

3. CAB je výslovně zmíněna v knihovním zákoně i ve statutu a strategii NK ČR a její tvorba je dostatečně finančně zabezpečena.

4. Databáze ANL má charakter centrálně řízené redigované databáze, včas zpřístupňuje záznamy z aktuálně vydávaných novin i časopisů a přidávají se do ní i záznamy článků z digitalizovaných periodik a dalších dosud nezařazovaných zdrojových dokumentů.

5. CAB se hojně využívá pro vědecko-výzkumné, studijní a jiné účely.

Závěr

Již první návrh koncepce se u odborné veřejnosti, které byl předložen k připomínkování, setkal s převážně pozitivním ohlasem. Nezbývá než doufat, že výsledná verze textu koncepce, tedy hlavní výstup z projektu realizovaného v roce 2017 v NK ČR, bude kladně přijata i na Ministerstvu kultury ČR a že toto ministerstvo finančně zajistí vznik a fungování nového pracoviště pro analytické zpracování v NK ČR od začátku roku 2019.

1 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020 [online]. Ústřední knihovnická rada ČR [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: http://files.ukr.knihovna.cz/200000226-bbd23bcca2/Koncepce.pdf nebo http://files.ukr.knihovna.cz/200000225-75e8d76e23/Koncepce.docx.

2 Příprava novely knihovního zákona 257/2001 Sb. [online]. Ústřední knihovnická rada ČR [cit. 2017-12-12]. Dostupné z: http://ukr.knihovna.cz/priprava-novely-knihovniho-zakona-257-2001-sb/.

3 Termín národní bibliografický systém je v českém prostředí chápán různě, bývá zaměňován s národní bibliografií nebo systémem národní bibliografie. Bylo by proto žádoucí, aby by byl přesně vymezen v knihovním zákoně.

4 ANL – Výběr článků v českých novinách, časopisech a sbornících [online]. Praha: Národní knihovna ČR, c2014 [cit. 2017-12-08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/cze/anl.

5 Pracovní kapacita byla přesunuta do digitalizačních aktivit (projekt Národní digitální knihovna a jeho udržitelnost).