RADKA ŘÍMANOVÁ Radka.Rimanova@ff.cuni.cz

HANA LANDOVÁ hanalandova@sic.czu.cz

Studijní obor Informační studia a knihovnictví je svou náplní stejně tak široký, jako je široké sousloví jeho názvu. Toto studium se dělí do stupně bakalářského tříletého a dvouletého navazujícího magisterského. Student má dále možnost rozšířit své znalosti v doktorském studijním programu, který v rámci České republiky zatím nabízí pouze Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚISK)¹.

Pro vysokoškolské knihovníky je možnost získání doktorského titulu významná, protože pomáhá jejich začlenění do akademického světa, a to i včetně případného oprávnění vést kvalifikační práce a garantovat výuku povinných předmětů. Zároveň to odráží i realitu v zahraničí, kde se knihovníci vysokých škol velmi často podílejí na výzkumných projektech, přednášejí na konferencích a publikují ve vědeckých časopisech.

Současná legislativa sice zahrnuje knihovnické služby do jednoho všeobjímajícího zákona, je však zřejmé, že každý typ knihovny s sebou nese zcela specifické požadavky na zaměstnance knihovny a jejich kompetence. Obecně lze podle Protivínského a Hrubeše říci, že veřejné (obecní, městské…) knihovny mají svou perspektivní roli v rozvíjení komunitních služeb, včetně služeb sociálního (společenského) charakteru. Není tedy divu, že právě v těchto knihovnách se otevírá často diskuse o pregraduální přípravě knihovníků. Ano, i ÚISK si je vědom toho, že např. pro práci v  městské knihovně je přínosné, aby zaměstnanci měli vzdělání pedagogické nebo byli absolventy oboru sociální práce. Snaží se proto studentům během studia zajistit možnost rozšíření záběru formou výběrových přednášek, příp. specializovaných kurzů zajišťovaných na fakultní úrovni (např. pedagogické minimum).

Vymezení činností, pro které ÚISK své studenty připravuje především, je dáno pohledem, že primárním předmětem zájmu informačního specialisty/knihovníka je celý životní cyklus dokumentu/nosiče informací tak, jak jej definují autoři David Bowden a Lyn Robinson ve své knize Úvod do informační vědy. Jejich pojetí informační vědy nepovažujeme za jediné možné, ale tuto knihu, která má velmi úzký vztah k praxi, lze charakterizovat i jako učebnici moderního knihovnictví. Studijní struktura zejména magisterského studia velice výrazně koresponduje s činnostmi, které jsou nyní stěžejní pro práci dobře fungující vysokoškolské knihovny. Pravděpodobně i díky jistému propojení mezi nimi a ÚISK v rámci vysokoškolského prostředí nedochází při vzájemné komunikaci k tak ostré konfrontaci, jako se to někdy objevuje v diskusích se zástupci veřejných knihoven, např. při práci na Koncepci celoživotního učení knihovníků (2016).

Specifiky kompetenčního profilu akademických knihovníků se také zabývá Národní technická knihovna, která více prosazuje model oborových specialistů než širšího rámce knihovnického vzdělání a která iniciuje vytvoření specifické pozice akademický knihovník v rámci Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Naposledy na toto téma proběhla diskuse na konferenci Knihovny současnosti 2017 v Olomouci².

Jádrem práce vysokoškolské knihovny je zajištění studijních pramenů pro studium, výuku a vědeckou činnost, a to včetně jejich efektivního využívání. Studijní dokumenty se zajišťují akvizicí tištěných, ale i elektronických informačních zdrojů (EIZ). Jednoznačně je patrný trend centralizace těchto agend, budování společného katalogu nebo správa jednoho centralizovaného vyhledávače pro EIZ. Agenda správy těchto fondů je – zejména vzhledem ke svému rozsahu – jedním ze specifik práce tohoto typu knihoven. Nejedná se pouze o pořízení daného zdroje, ale také o správu licencí, sledování zpětné vazby z užívání a široká podpora užívání těchto moderních zdrojů informací.

Do správy EIZ však patří také správa dokumentů, které produkuje sama univerzita. Dominantním prvkem jsou bakalářské, diplomové, dizertační a  habilitační práce; postupně se však knihovny vysokých škol stávají i garanty institucionálních repozitářů, které obsahují záznamy o publikační činnosti dané instituce. Příkladem může být např. Digitální repozitář Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava³. Tato knihovna patří také mezi hybatele českého hnutí Open Access, které prosazuje zpřístupnění vědeckých prací bezplatně a volně.

Zcela specifickou oblastí, kde se daří českým vysokoškolským knihovnám stále více prosazovat, je systematická podpora rozvoje informační gramotnosti studentů⁴. Vývoj této práce českých knihovníků dokumentují stránky Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách (Komise IVIG)⁵.

Při pročtení studijních plánů oborů vyučovaných na ÚISK z roku 2017 zjistíme, že předmětů, které korespondují s tímto stručným výčtem specifik práce vysokoškolského knihovnictví, je mnoho. O všech uvedených oblastech se studenti učí. Za významné považujeme také to, že členy akademického sboru ÚISK jsou osobnosti, které samy působily v těchto knihovnách: stávající ředitelka ÚISK Barbora Drobíková v knihovně Evangelické teologické fakulty UK, Hana Landová je v současné době předsedkyní Asociace knihoven vysokých škol ČR.

Bakalářský stupeň studia je více zaměřen na všeobecné získání základního kompetenčního rámce i pro ono, v úvodu zmiňované, univerzální knihovnictví. Studenti se seznámí s knihovními procesy a technologiemi, které je zabezpečují, naučí se katalogizovat, naučí se zpracovat rešerši. Důležitý je i předmět Lektorské a prezentační dovednosti, který má za cíl studenty aspoň zčásti připravit na případnou roli učícího knihovníka.

Konkrétní zaměření studenta se často odvíjí i od místa, kde absolvuje povinnou praxi nebo kde při studiu pracuje. Toto zaměření se pak projeví i v tématu bakalářské práce, příkladem může být např. bakalářská práce Zuzany Sikorové (2015) nebo diplomová práce Dominika Bláhy (2017). Zkoumáním konkrétního prostředí knihovny vysoké školy na principu data miningu se zabývá ve své disertační práci Anna Janíková (2016). Společným rysem zmíněných prací je praktický výzkum v terénu, kdy student porovnával teoretické aspekty s praxí.

Absolventa školy nadále formuje prostředí jeho prvního zaměstnání. Ve chvíli, kdy se rozhodne být zaměstnán v knihovně, vysokoškolské nebo jiné, začíná pro náš obor dramatická chvíle, která rozhodne o tom, zda obor, který se před třemi nebo více lety rozhodl studovat, bude i jeho profesí. Adaptační proces absolventa vysoké školy je pro upevnění jeho znalostí a kompetencí získaných ve studiu stejně významný, jako je studium samo. Studiem svým způsobem získává teoretický rámec ideálního světa, v tomto případě ideálního knihovnictví. Setkání s realitou by nemělo pro absolventa znamenat tvrdý náraz, ale plynulý proces plný příjemných překvapení. Ideálním postupem není okamžité pověření čerstvého absolventa zcela specifickou agendou, ale naopak pozvolná adaptace s možností postupného poznávání. V prostředí vysokoškolských knihoven může tomuto procesu pomoci například i zapojení do skupiny Noví informační profesionálové (NIP CZ)⁶. Spolupráce mezi knihovnami – samozřejmě nejen vysokoškolskými – a knihovnickými školami v oblasti zajišťování odborných praxí a také při adaptaci čerstvých absolventů je jedním z klíčových aspektů kýženého úspěchu.

1  Webové stránky ÚISK FF UK: http://uisk.ff.cuni.cz 

2  Program sekce „Vzdělávání v knihovnách“: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/2017/KKS/5_Vzdelavani_web.pdf

3  Repozitář je dostupný na: https://dspace.vsb.cz/

4  Podrobnosti o této oblasti práce VŠ knihoven najdete v článku Lenky Bělohoubkové v tomto čísle (s. 43–45)

5  Webové stránky Komise IVIG: http://www.akvs.cz/komise-iniciativy/komise-ivig/

6  Webové stránky iniciativy: http://www.akvs.cz/komise-iniciativy/nip-cz/

Použité informační zdroje

• BLÁHA, Dominik. Analýza pro vytvoření institucionálního repozitáře na České zemědělské univerzitě v Praze. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Hana Landová.

• BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.

• JANÍKOVÁ, Anna. Aplikace data miningu v oboru informačních studií: analýza chování uživatelů knihovny [online]. Praha, 2016 [cit. 2017-09-27]. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Jiří Ivánek. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/101591.

• Koncepce celoživotního učení knihovníků (CŽV). In: Ústřední knihovnická rada. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020 [online]. 2016 [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://files.u-k-r.webnode.cz/200000237-9ef279fed4/KoncepceCZV_2016_DEF.docx.

• Národní soustava kvalifikací [online]. Národní ústav pro vzdělání a Trexima [cit. 2015-09-03]. Dostupné z: http://www.narodnikvalifikace.cz/.

• PROTIVÍNSKÝ, Tomáš a Milan HRUBEŠ. Komunitní činnost veřejných knihoven v procesech integrace sociálně znevýhodněných osob: výzkumná zpráva [online]. Praha: Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR, 2015 [cit. 2017-09-26]. Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/download/759/zprava_sazba_L[dot]pdf.

• SIKOROVÁ, Zuzana. Informační zázemí pro zahraniční studenty vybrané české vysoké školy [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-09-27]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Radka Římanová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/147825.

• Studijní plány. Filozofická fakulta University Karlovy [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-09-27]. Dostupné z: http://www.ff.cuni.cz/studium/studijni-obory-plany/studijni-plany/.