Hlavní obsah stránky

OD REDAKČNÍHO STOLU

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

že čas nestojí na místě, jsme si připomněli i na prvním letošním setkání redakční rady, kdy jsme se loučili hned se dvěma jejími členy – předsedou Jiřím Mikou a jeho kolegyní ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně Vladimírou Švorcovou. Oběma bych touto cestou jménem redakce Čtenáře ráda poděkovala za dlouhodobé nasazení, inspiraci a nápady, se kterými přicházeli, i za péči, jakou časopisu věnovali. Štafetu předsednictví přebírá v lednu jmenovaná ředitelka SVK v Kladně Ivona Kasalická, které redakce přeje pro výkon obou funkcí hodně sil. A že se startuje docela svižně – v galerii kladenské knihovny, vydavatele našeho měsíčníku, právě začíná výstava o jeho sedmdesátileté historii. Z výstavy máme opravdu radost a myslíme si, že stojí za vidění. Protože bude knihovnám, které o to projeví zájem, k zapůjčení, nemusíte za ní nutně cestovat hned v únoru až do Kladna. Výstava potvrzuje to, co připomínáme vždy při prezentaci periodika – že Čtenář je kronikou českého knihovnictví. A je za čím se ohlédnout! I v tomto čísle najdete rubriky „vzpomínkové“, v jedné z nich má tentokrát slovo pravidelná přispěvatelka a informátorka o anglickém knihovnictví Sylva Šimsová.

Téma únorového čísla je naopak velmi aktuální, plné čerstvých postřehů, myšlenek a trendů. Trochu to také souvisí s obměnou v redakční radě – Klára Rösslerová, ředitelka Knihovny FF UK, přinesla během svého zatím krátkého působení v redakční radě mnoho námětů z oblasti vysokoškolských knihoven; i díky ní je tentokrát hlavní rubrika vysokoškolským knihovnám u nás i v zahraničí věnována. Jaké jsou informační potřeby současných studentů? Mají tištěné knihy v univerzitních knihovnách budoucnost? Co nesmí chybět v moderní studovně? Za čím vším studenti, pedagogové a vědci do univerzitních knihoven přicházejí? Odráží současné vysokoškolské vzdělání knihovníků potřeby praxe? Zajímavé otázky, ještě zajímavější odpovědi – a někdy i překvapující… U vysokoškoláků zůstaneme i v článku o starobrněnské pobočce Knihovny Jiřího Mahena „Na Křižovatce“. Mezioborová aktivita studentů tam pomohla získat finance na rekonstrukci z participativního rozpočtu města a je určitě inspirativním příkladem hodným následování. Poslední, o čem mi rozsah úvodníku dovolí se zmínit, je první část rozhovoru Jiřího Trávníčka s polským bibliologem G. Niećem, tentokrát hlavně o antikvariátním knižním trhu.

Příjemné (a nejen profesní) vzpomínání i hodně invence do aktivit příštích přeje za redakci

PAVLA VLKOVÁ