PAVLÍNA LENGHARTOVÁ pavli2000@seznam.cz

Kateřina Nováková Mašlová je ředitelka Knihovny Gelasta Vodňanského ve Vodňanech. V roce 2022 získala ocenění Jihočeská knihovnice a krajský MARK 2023 za Jihočeský kraj. Nominována byla za svou dlouholetou práci v oblasti šíření čtenářství v regionu Vodňanska. V knihovně pořádá výukové programy, příměstské tábory pro děti, kurzy angličtiny pro veřejnost, kurzy češtiny pro cizince, přednášky, naučné stezky a další různé aktivity na podporu čtenářství.

Jak dlouho již pracujete v Knihovně Gelasta Vodňanského ve Vodňanech a čím vás jako původní profesí archeoložku práce v knihovnictví nejvíce zaujala?

V knihovně pracuju od roku 2018 a od září 2019 působím na pozici ředitelky. V rámci doktorského studia jsem si začala postupně uvědomovat, že mě baví více vědu popularizovat prostřednictvím zajímavých akcí pro veřejnost, a zároveň jsem měla štěstí, že i obecné vnímání knihoven 21. století se začalo v té době více měnit ve prospěch kulturních/komunitních/vzdělávacích aktivit jako podpůrných akcí vedoucích ke čtenářství. Přesto jsem si i já musela tuto cestu nového směřování vodňanské knihovny prosadit a obhájit vůči konzervativním názorům. Co dalšího mě na práci v knihovně zaujalo, je volnost. Volnost, kterou já osobně ke svému tvoření potřebuji. Knihovny jsou dnes opravdu místem, kde se fantazii meze nekladou. Další (ale ne poslední) věcí, které si na své práci cením, je možnost zapojovat lidi do kulturních aktivit knihovny. Dávat příležitosti všem těm, kteří chtějí tvořit pro druhé. Možnost zapojení do tvorby nejrůznějších programů dáváme všem věkovým kategoriím – od studentů, maminek na mateřských dovolených, důchodců i k dalším zájemcům.

Jaká je podle vás nejlepší cesta ke čtenářství, čím si knihovník může čtenáře získat?

Vytipovala jsem si několik rovin, které jsou za mě důležité k podpoře čtenářství. Samozřejmě nejlepší je, když se vztah ke čtenářství podchytí v tom nejmladším věku, to znamená u nejmenších dětí. Vidíme to na kurzech S knížkou do života, které se nám velice rychle plní a v současné době máme šest kurzů pro maminky (každých čtrnáct dní), kam chodí děti od narození do tří let. Tyto kurzy pořádáme již čtvrtým rokem a je krásně vidět, jak dnes již děti předškolního věku chodí do knihovny pravidelně a vztah ke knize mají pozitivní.

Někdy se to nedá podchytit od těch nejmenších. Pak je důležité dělat programy pro školy, aby byly zajímavé a hravé. Když se do toho zakomponuje ještě nějaká soutěž, tak máte vyhráno. Po našich programech se najde vždy několik dětí, které se samy přijdou do knihovny zaregistrovat. Co se nám v knihovně také osvědčilo, je pořádání různých kulturních akcí. Lidé primárně přijdou do knihovny za akcí, ale kromě dojmů z akce si odnášejí také seznámení s prostorem a často jsou překvapeni, že v knihovně půjčujeme i nejnovější knihy. I z těchto návštěvníků se občas vyklube náš nový čtenář. Pro děti pořádáme také v létě příměstské tábory, při kterých děti zažívají různá dobrodružství a prostor knihovny vnímají jako atraktivní místo.

Důležité je také pečovat o propagaci knihovny, měnit zažité povědomí o knihovně jako omšelém prostoru plného knih od Jiráska, Drdy nebo Němcové. Toho docílíte jak pořádáním akcí, tak i propagací navenek. Pravidelně přispíváme na Facebook, Instagram, píšeme články, natáčíme videa. Někteří lidé nás pouze sledují, ale mění se minimálně jejich celkové povědomí o fungování knihovny a i oni jednoho dne třeba začnou do knihovny chodit. Je to běh na dlouhou trať, ale funguje to.

Poslední rovinou – a možná tou nejdůležitější – je být milým knihovníkem, který je ochotný vždy pomoci. Zní to asi jako klišé, ale v některých knihovnách stále převažuje odtažitý přístup ke čtenáři plný knihovnických pravidel a zásad.

Jak vypadá váš běžný den jako ředitelky knihovny, co nejčastěji řešíte?

Jak jsem již zmínila, každý den je jiný a originální a to mě na mé práci nejvíce baví. Ze začátku jsem téměř většinu akcí pro školy i veřejnost organizovala sama, teď už je situace jiná. Tým knihovníků se od dob mých začátků proměnil a rozšířil. Dnes proto spíše udávám směr a přicházím s různými nápady. Organizuji už jenom větší akce nebo projekty mně nejbližší. Starám se také o propagaci knihovny. Pravidelně máme porady, při kterých společně diskutujeme a rozdělujeme si úkoly tak, aby ve většině případů každý dělal to, co ho baví. Také se snažím o propojování a navazování spoluprací s různými institucemi, většinou místními. Nedávno jsme například začali spolupracovat i s Filmovou školou v Písku, se kterou jsme natočili „Vodňanskou pohádku“. Jedná se o dvacetiminutový dobrodružný film. Od března do května budeme pořádat v knihovně také kroužek – Filmový worskhop pro děti. Minulý rok jsme dostavěli nový dvorek v knihovně, který funguje jako komunitní místo. Rok a půl ze mě byl knihovník-stavař.

Jaké akce nejraději pořádáte?

S ohledem na můj obor je mou největší radostí pořádání dobrodružných akcí, které veřejnost baví, jsou pro ně zážitkem a mají edukativní přesah. Mnoho programů proto hraničí s historií, poznáváním města Vodňan apod. Naše knihovna je velice zastaralá, co se týče stavby a technologického zázemí. To znamená, že mnoho akcí nemůžeme tvořit přímo v knihovně. Ale všechno jde, když se chce, a tak jsme problém vyřešili tím, že jsme začali pořádat akce na nejrůznějších místech ve městě. Akce pořádáme na vodňanských půdách, ve sklepeních, na různých zapadlých zahradách a objevujeme místa, která jsou běžně nepřístupná veřejnosti. Z návštěvnosti je patrné, že i pro veřejnost jsou zapadlá místa a jejich objevování atraktivní. Těmito akcemi propagujeme nejen činnost knihovny, ale podporujeme také vztah k městu. Uvnitř knihovny se soustředíme na menší akce. V minulém roce, díky novému dvorku, jsme mohli řadu našich větších akcí organizovat přímo v knihovně, byť i v tomto jsme limitováni dobrým počasím.

Kde berete inspiraci, co pořádat?

Inspirace je všude kolem nás, jen mít otevřené oči, umět naslouchat lidem, mít sny, vizi a věřit si. Ono to pak všechno chodí samo. Já nepreferuji striktní postup, že si sedneme v lednu a uděláme si veškerý program na celý další rok. Samozřejmě plán máme, ale mnoho nejzajímavějších akcí přichází v průběhu roku.

Co plánujete do budoucna v rámci své kariéry, čeho chcete dosáhnout?

Velikou radost by mi udělalo, kdyby se začalo pracovat na studii nové knihovny. Mluví se o tom již několik let, mám za sebou mnoho návštěv na městě, přesto se stále nic neděje. Prostory jsou limitující, alarmující a donekonečna přesouvat veškeré větší knihovnické akce mimo budovu knihovny je nelogické. Ráda bych, aby vodňanská knihovna byla knihovnou 21. století i po stránce fyzické. Začátkem března jdu na mateřskou dovolenou, takže teď si na čas dávám pauzu. Určitě knihovnu ale navštěvovat budu, pokud to půjde. Nerada bych ztratila plně kontakt. Priority každopádně budou jiné a já se na nové výzvy moc těším.