TOMÁŠ FOLTÝN Tomas.Foltyn@nkp.cz

V pondělí 17. 4. 2023 byl za svou dlouholetou odbornou činnost a přínos k rozvoji knižní kultury oceněn čestnou cenou Magnesia Litera dlouholetý pracovník Národní knihovny České republiky (NK ČR) a nynější náměstek pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy Adolf Knoll. Tato cena je jednoznačně ve správných rukou významné osobnosti, jež stála od samého počátku u jedné z klíčových aktivit novodobého českého knihovnictví, jejíž nynější úroveň knihovny jednoznačně kvalitativně odděluje od celé řady dalších kulturních a vzdělávacích institucí, tj. u digitalizace fondů.

Adolf Knoll nastoupil do NK ČR v roce 1979 jako katalogizátor v Oddělení jmenné katalogizace. Díky svému perfektnímu jazykovému vybavení však brzy přešel do útvarů odpovědných za mezinárodní výměnu publikací, kde začal přemýšlet i o automatizovaných knihovnických procesech spojených se zpracováním fondů. Změna politického systému mu následně umožnila aktivně se zapojit i do vytváření dosud nemyslitelné projektové žádosti, která vyvrcholila přidělením grantu A. W. Mellon Foundation zaměřeného na zavedení moderního knihovnicko-informačního systému Aleph nejen v NK ČR, ale také v dalších knihovnách České republiky.

Svůj profesní zápal začal brzy směrovat i do oblasti digitalizace – v první fázi směrem k vybudování základů funkčního pracoviště digitalizace rukopisů a starých tisků a přirozeně i prvního oficiálního standardu u nás, který byl vytvořen na bázi metadatového formátu SGML a nazýval se zkráceně DOBM, tj. Digitized Old Books and Manuscripts, což asi nejvíce definuje ranou fázi digitalizace knihovních fondů na našem území. Stranou jeho odborného zájmu však brzy nezůstaly ani novodobé dokumenty a jejich ochranné reformátování.

Adolf Knoll stál u zrodu prvního standardu pro digitalizaci novodobých fondů, nazvaného DTD, který byl již spojen s možnostmi ukládání digitálního obsahu na robotických páskových knihovnách, umožňoval implementaci datového kontejneru METS a také vytváření tzv. uživatelských a master souborů, což jsou základní premisy standardizace novodobých digitálních dokumentů do dnešní doby. Vliv a dlouhodobost jeho tezí spojených s digitalizací moderních dokumentů si však uvědomuje jen málokdo z nás, neboť jeho jméno je spjato asi nejvíce s digitální knihovnou Manuscriptorium. 

Další jednoznačnou devízou myšlenek Adolfa Knolla byly od počátku mimořádné teze o mezinárodním významu digitálního obsahu a jeho využití v nadnárodních projektech. Sehrál zásadní roli v mezinárodním programu Paměť světa UNESCO, připravil a realizoval celou řadu evropských programů a projektů (například TEL-ME-MOR, M-CAST či CALIMERA), kde díky své přirozené autoritě vedl špičkové mezinárodní výzkumné týmy. To jej dovedlo až do prestižních pozic člena řídící rady Evropské knihovny TEL či člena komise expertů oblasti digitálních knihoven evropské komisařky pro informační společnost a média. Svým inovativním přístupem se zasloužil i o uskutečnění zatím jediného významného projektu vystavěného na bázi aktivní spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem – o digitalizaci starých tisků ze sbírek NK ČR prostřednictvím společnosti Google.

V případě Adolfa Knolla by bylo možné zmínit i celou řadu další úspěchů, mezinárodních cen, zastoupení v zahraničních odborných radách a hodnoticích komisích či desítky individuálních i institucionálních výsledků výzkumných aktivit, které v posledních letech v rámci NK ČR koordinuje. Osobně bych chtěl spíše ocenit jeho pozitivní přístup k řešení mnohdy nesnadných úkolů napříč Národní knihovnou, metodické vedení mladší generace kolegů, kteří se postupně stávají lídry různorodých výzkumných aktivit, i schopnost klást ne vždy příjemné otázky, nad kterými je ale nutné se zamyslet. I tyto role dotváří pracovní kariéru člověka, který si jednoznačně zasloužil být oceněn a stát alespoň na chvíli v záři reflektorů, byť povahově se asi cítí lépe být v pozadí a mezi digitálními daty.