BEDŘICH FRYČ reditel@chomutovskaknihovna.cz

V Chomutově došlo počátkem letošního roku k vyhodnocení architektonické soutěže, jejímž předmětem byla konverze objektu dlouhé roky nevyužívané budovy městských lázní na moderní knihovnu. Ta se stane v průběhu několika let významným centrem společenského a komunitního života města.

Využití objektu, který byl uzavřen v roce 2012 po zprovoznění nového plaveckého areálu, bylo předmětem řady diskusí mezi politickou reprezentací města i širokou veřejností. Ačkoliv bylo o vybudování městských lázní s padesátimetrovým bazénem rozhodnuto v roce 1961, došlo v období plánované ekonomiky ke slavnostnímu otevření teprve na podzim roku 1980. Za tři desetiletí, během nichž byly v provozu, se staly vyhledávaným místem relaxace a odpočinku nejen mezi obyvateli Chomutova, mezi nimž stále rezonují vzpomínky na chvíle, které zde v minulosti s oblibou trávili.

Současná knihovna sídlí v jezuitském areálu v samém centru města. Jedná se o architektonicky nejcennější část Chomutova s velmi snadnou dostupností. Umístění v památkově chráněných budovách však limituje možnost jakýchkoliv úprav, jež by odpovídaly trendům v moderním knihovnictví. Studie, kterou vedení města nechalo zpracovat renomovaným architektonickým studiem Vrtiška–Žák a jejímž cílem bylo zpracování analýzy stavu města, jeho potřeb a budoucí vize na oživení středu města, doporučila objekt bývalých lázní zachovat a zřídit v něm multifunkční centrum s městskou knihovnou.

Na uvedenou studii navázala následná architektonická soutěž, z níž později vzešel vítězný návrh na konečnou podobu přestavby. Předsedou odborné poroty byl architekt David Vávra, knihovnickou veřejnost pak zastupoval Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze a předseda Sdružení knihoven ČR. O soutěž projevili zájem nejen architekti z České republiky, ale rovněž mezinárodní týmy, v nichž byli zastoupeni tvůrci z Anglie, Švýcarska nebo Nizozemska.

Z doručených návrhů vybrala porota projekt kreativního studia Boele, které založili v Praze a Londýně architekti Pavel Fajfr a Petr Šuma. Ti ve svém návrhu respektovali původní architektonické hodnoty i celkový vzhled brutalistní budovy. Dominantní prostor bude sloužit v souladu s původní ideou jako jednotlivá oddělení knihovny. Návštěvník zde však rovněž nalezne ve městě dosud chybějící multifunkční sál pro dvě stovky diváků, rozsáhlou dětskou hernu, výtvarné ateliéry, polytechnické dílny či kavárnu.

Odbornou i laickou porotu oslovilo nevšední řešení interiéru unikátního prostoru. Do něj vetkli autoři návrhu v místě původní bazénové haly lehkou dřevěnou přístavbu, která zachovává velkorysost celého rozsáhlého objektu. Vzniknou tak dvě nadzemní patra, v nichž budou umístěna oddělení naučné literatury a literatury pro děti a mládež. Ta nabídnou i dostatek míst pro individuální studium a četbu.

Součástí projektu je i řešení situace v těsném sousedství objektu, který se nachází na okraji městského parku. I jeho nejbližší okolí by tak mělo nabídnout zázemí především pro relaxační a odpočinkové aktivity. Veřejnosti by se měla nová knihovna otevřít ve druhé polovině roku 2026.