DOMINIK MELICHAR  melichar@ucl.cas.cz

Edice Bibliographica je nejmladší edicí vydávanou Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Shrneme-li prvních šest let jejího fungování, zjistíme, že představuje zdánlivě nudný a čtenářsky nevděčný svět v možná až nečekané pestrosti a přitažlivosti. Příspěvek navazuje na články Proměny a směřování České literární bibliografie (Čtenář, 2022, č. 6, s. 215–217), Bibliografie českého literárního samizdatu (Čtenář, 2022, č. 7–8, s. 257–259) a SAM – Statistický a analytický modul České literární bibliografie (Čtenář, 2023, č. 2, s. 62–63).

Rodina bibliografických edic

Edice Bibliographica patří do nepočetné rodiny edic, zabývajících se – jak už její název napovídá – bibliografickou tematikou. Pokud jde o typově příbuzné edice napříč obory, můžeme připomenout v akademickém prostředí jednoznačně vyčnívající Řadu D. Bibliographia – edice Práce Historického ústavu AV ČR, vydávanou na příslušném ústavu už od sedmdesátých let 20. století. Případně edici Moravské zemské knihovny Bibliografie a prameny k vývoji Moravy, jejíž první svazek k počátkům brněnského knihtisku a bibliografii města Brna vyšel už v roce 1974. V uměnovědném prostředí lze zmínit edici Eseje, kritiky, analýzy Institutu umění – Divadelního ústavu, jejíž pravidelnou součást tvoří personální bibliografie daného autora, v ekonomickém pak edici Nobelova cena za ekonomii nakladatelství Oeconomica při Vysoké škole ekonomické v Praze, kde v relativně útlých svazcích každý rok představují laureáta ceny včetně jeho personální bibliografie a medailonu.

Nesystematicky se pak o různé regionální bibliografie starají především krajské vědecké, popř. místní knihovny, příležitostně pak například o personální bibliografie svých významných absolventů vysoké školy. Všechny tyto edice mají společný průsečík ve snaze představit svůj obor ve vysoce strukturovaných záznamech dosavadní činnosti a jsou nezbytnou pomůckou pro další badatelské výkony.

Edice v kontextu

Edice Bibliographica vznikla v roce 2016 za účelem publikovat nejen pro odbornou veřejnost specializované bibliografie z oboru literární vědy a příbuzných disciplín. Zároveň se edice zaměřuje i na publikace reflektující problematiku bibliografie na teoretické a metodologické úrovni. V Ústavu pro českou literaturu (ÚČL) jde aktuálně o jednu ze čtyř edic, v jejichž řadách zaměstnanci tohoto ústavu publikují závěry svých bádání (další tři tvoří Theoretica & historica, zpřístupňující literárněvědné práce, jež by měly rozšiřovat spektrum literárněvědných metod a přístupů, dále Korespondence Jakuba Demla, která, jak název napovídá, se stará o vydávání díla této stále vzrušující postavy českého expresionismu, a konečně edice Varianty coby platforma pro publikace z oblasti domácí i zahraniční textologie).

ÚČL řadu svých knih vydává také v koedicích se zavedenými nakladatelskými domy, například s brněnským Hostem (řadu Česká knižnice, představující stěžejní díla napříč dějinami české literatury), či s nakladatelstvím Akropolis (Kritickou hybridní edici, vydávající nově kriticky zpracovaná vydání textů novočeské literatury doplněná o digitální přílohu). Knihy edice Bibliographica, stejně jako publikace v jiných ústavních edicích, splňují požadavky odborných výstupů, podléhají recenznímu řízení, obsahují cizojazyčné resumé a pochopitelně také rejstříky. Zároveň jako jediná ústavní edice vstoupila počátkem loňského roku do stále populárnějších vod tzv. open access. Její redakční okruh a ediční rada ÚČL si odsouhlasily, že své publikace bude nadále vydávat komerčně v tištěné podobě, aby po pár letech přešly v duchu otevřené vědy do online prostředí Digitální knihovny Kramerius, provozované při Knihovně AV, kde budou nadále dostupné bezplatně.

Za šest let existence eviduje edice zatím pět svazků rozdílné povahy i rozsahu. Vedle personální a časopisecké bibliografie tu stojí přehledový sborník o jednotlivých domácích oborových bibliografiích, metodika, jak bibliografie zpracovávat, a konečně monografie k jedné dlouholeté literární ceně. Aktuálně se připravuje další časopisecká bibliografie (samizdatového časopisu Acta incognitorum) nebo excerpce České literární bibliografie (ČLB). Lze očekávat, že časopisecké bibliografie budou v produkci edice i nadále hrát významnou roli.

 

Dosavadní počiny

Prvním svazkem edice Bibliographica se stala personální bibliografie Františka Knoppa, spoluzakladatele Střediska literárněvědných informací (tedy nadřazeného orgánu, kam ČLB patří), dlouholetého bibliografa ÚČL a autora celé řady významných bibliografií (např. Bibliografie Karla Čapka: soupis jeho díla [1990], Bibliografie díla Vladimíra Macury [2000]; je spoluautorem Bibliografie časopisu Divadlo 1949–1970 [1998]). Jeho osobní bibliografii sestavila Stanislava Sýkorová, taktéž dlouholetá bibliografka při ÚČL, a knižně ji do podoby, která nakonec celé ediční počínání zahájila, uspořádali bývalý a současný ředitel ÚČL, tedy Pavel Janáček a Petr Šámal, ve spolupráci s další osobností české bibliografie Alešem Zachem. Dostala jednoduchý název Bibliograf František Knopp.

Na tento důstojný počin ve vzpomínce na jednu z nejdůležitějších postav česk(oslovensk)é literárněvědné bibliografie navázal sborník z interdisciplinárního semináře České oborové bibliografie, který edičně zpracovala Markéta Ř. Holanová. Na jednom místě se v něm setkávají studie přibližující celé spektrum oborových bibliografií od literární, divadelní či filmové přes bibliografii památkové péče nebo lékařství a zdravotnictví až po bibliografii geologicko-mineralogickou či geografickou. Zájemci se tak dostává vedle rozšíření obzorů také jedinečného srovnávacího materiálu umožňujícího nahlédnout přístupy a metody vytváření bibliografických databází a dokumentů v celé jejich pestrosti napříč obory.

Svazkem s pořadovým číslem 3 edice vstoupila do prostředí teoretické základny samého přístupu k sestavování analytické bibliografie. Publikace Oborová analytická bibliografie: metodika zpracování vedoucího oddělení ČLB Vojtěcha Malínka je jednou z mála takto ucelených knižně vydaných příruček k tvorbě analytické bibliografie. Vychází z autorova dlouholetého vedení databáze České literární bibliografie (clb.ucl.cas.cz), jež svou materiálovou rozmanitostí a pestrostí staví své katalogizátory před řadu stále nových a často zapeklitých výzev. Neméně náročnou výzvou tak bylo na základě takových zkušeností zobecnit a jasně formulovat pravidla, která by měla sjednotit přípravu a samotnou práci na analytických bibliografiích napříč obory.

V roce 2021 vyšla Anketa o knihu roku Lidových novin edičně zpracovaná Lukášem Holečkem. Publikace dokazuje pružnost edice, neboť ve své podstatě nejde o bibliografii v klasickém smyslu, ale o přetisk všech anketních odpovědí jednoho z nejvýraznějších kulturních fenoménů meziválečného Československa. Dotaz Kterou nejzajímavější knihu jste letos četli? začala redakce Lidových novin pokládat stovkám veřejně činných osobností rozličných oborů už od roku 1928 a přes druhoválečnou přestávku a ujařmení totalitních ročníků následného čtyřicetiletí ho dostávají osobnosti svých oborů po obnově v roce 1991 dodnes. Čtenář se díky Holečkově edici i pronikavé úvodní studii dostane k jedinečnému sblížení všech ročníků ankety do jednoho uceleného konvolutu, jehož četba paradoxně může nabýt mnohdy až rozměru dramatického příběhu 20. století. Nabídne náhled na proměnu vkusu předních intelektuálů a někdy snad i osvětlí na základě četby svých tvůrců i některé mezníky české literatury. Přestože kniha představuje „jen“ prvních dvacet let ankety (1928 až 1949; následné ročníky až do obnovy v roce 1991 už reprezentovaly pouze uměle konstruovaný vztah „pracujícího lidu“ ke knize a ztratily funkci přehledu pestré dobové knižní produkce), nabyla takového objemu, že pro ni musel být vytvořen nový grafický návrh, zohledňující větší rozměry. Edice Bibliographica se tak může aktuálně pyšnit dvěma neoficiálními řadami: „menší“ a „větší“.

Zatím posledním svazkem edice Bibliographica je Článková bibliografie časopisu Dialog Jakuba Flanderky. Autor kompletní bibliografii severočeského časopisu, vycházejícího nejprve v letech 1966–1969 a po pauze pak v období 1990–1992, doplňuje pronikavou úvodní studií, která periodikum představí v perspektivě celého regionu a celospolečenského kontextu.

Jak je snad z dosavadních řádků zřejmé, bibliografické publikace coby popelky knižního trhu mohou odvážným čtenářům představit překvapivě pestrý svět nejen oboru bibliografie, ale též oborů příbuzných, třebas jen vzdáleně. Edice Bibliographica není vedena nekompromisně, svého cíle vstupovat do literárněvědného diskurzu z pozice přehledových, rovněž však komentovaných publikací se nicméně nevzdává.

Dominik Melichar (1987) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR jako odborný bibliograf zaměřený na samizdatovou literaturu a odpovědný redaktor edice Bibliographica; je rovněž členem Ediční rady ÚČL. Ve své odborné činnosti při doktorském studiu na Masarykově univerzitě v Brně se zabývá samizdatem pražské Hanspaulky a obecně typologií neoficiální produkce v období tzv. normalizace. Aktuálně dokončuje bibliografickou publikaci samizdatového časopisu Acta incognitorum, která by měla vyjít v roce 2023.