ANETA REBERNAK ZRAKOVÁ aneta.zrakova@seznam.cz

Jací jsou členové generace Z čtenáři? Jak využívají různé typy médií? A jak vnímají klasické autory? Vzhledem k jejím výročím v posledních letech zde v roli klasika vystupuje Božena Němcová a její mediální obraz a jako zástupci generace Z středoškoláci ve věku 15–20 let. V příspěvku jsou publikovány některé zajímavé výsledky práce doktorandky KISK Masarykovy univerzity v Brně.

Generace Z

Nejprve si stručně představme generaci Z. Jedná se o označení skupiny mladých lidí narozených po roce 2000. Jde zejména o děti tzv. mileniálů, které se narodily do světa plného technologií a sociálních sítí. Během posledních 20 let pokrok technického světa výrazně zrychlil a zařízení jako 3D tiskárny, drony nebo sady pro virtuální realitu se začala dostávat i do běžných domácností. Sociální sítě jako Facebook, Instagram nebo TikTok se staly díky masivně rozšířeným „chytrým“ mobilním telefonům dostupné i pro děti a mladé lidi (cca 99 % z nich ho také vlastní¹). Není tedy divu, že je nová mladá generace zvyklá trávit s nimi spoustu času, a tak se jejich způsob nakládání s informacemi výrazně liší od toho, jak tomu bylo za doby jejich rodičů. Přináší jim totiž také aktuální informace, které vyhovují jejich zájmu o budoucnost a život v přítomném okamžiku.

V odborné literatuře² se generace Z někdy charakterizuje jako multikulturní a globální. Díky online prostředí jsou její příslušníci zvyklí naprosto přirozeně navazovat přátelství na dálku, vyhledávat informace v angličtině a být ve spojení se svými přáteli prakticky neustále. Díky tomu mají rychlý přístup k neskutečnému množství informací. To ale zároveň může být také jejich nevýhodou – generace Z má údajně mnohem větší problémy s rozhodováním a také s tříděním informací!

Na sociálních sítích jsou také mladí lidé často vystaveni tlaku, že jejich životy, schopnosti nebo fyzická podoba nejsou tak dokonalé jako ta, kterou vidí u svých oblíbených sledovaných youtuberů, instagramerů nebo influencerů. Nejen tento fakt napomáhá k tomu, že mladí lidé této generace mají mnohem častěji psychické problémy, zahrnující poruchy příjmu potravy, problémy s vlastní identitou či úzkosti. Jejich schopnost navazovat přátelství na dálku a komunikovat přes mobil má zase za následek narůstající počet sociálních fobií a problémů v komunikaci v reálném světě. Nemluvě pak o riziku rozvoje závislosti.

Pokud se blíže podíváme na to, jak například z hlediska textového vypadají příspěvky a články, které se vyskytují na sociálních sítích, rozhodně si všimneme toho, že jsou většinou krátké, plné zkratek a emotikonů a více než o informace v nich jde o vyvolání emocí. Velká část této generace je tedy vystavená jiným druhům psaných projevů, než tomu bylo u generací předchozích. Jejich součástí je také téměř vždy nějaký audiovizuální materiál. Tento vliv je pak samozřejmě patrný i v přístupu ke čtení a knihám, stejně tak jako ve školní výuce. Generace Z totiž dokáže pracovat se souvislostmi a ráda ve výuce využívá multimediální projekty. Její zástupci chtějí pracovat ve skupinách, používat vizuálně atraktivní materiály. Mnohem více se začíná pracovat s pojmy jako čtenářská gramotnost, kritické myšlení nebo porozumění textu.

Už od roku 2000, kdy se v ČR uskutečnilo první testování mezinárodní organizace PISA³, mají čeští studenti trvale nejhorší výsledky právě v kategorii čtenářské gramotnosti. V této oblasti se testují zejména tři klíčové dovednosti: porozumění textu, vyhledávání informací a práce s texty jednoho nebo více různých autorů. Vůbec největší potíže mají podle výsledků zatím posledního testování v roce 2018 čeští žáci s porozuměním delších textů od jednoho autora.

S tím samozřejmě souvisí i vztah mladých lidí ke čtení. Ze zatím posledního celostátního výzkumu dětského čtenářství z roku 2021, který provedla Národní knihovna ČR (NK ČR), vyplývá, že od roku 2017 došlo k téměř 12% poklesu dětí, které pravidelně čtou – z 37 % na 25 %.⁴ A z těchto čtenářů pak téměř polovina uvedla, že čtou spíše z donucení (rodičů nebo podle školních seznamů povinné četby). Naopak se o 16 % zvýšil počet těch, kteří ztrácejí čas u sociálních sítí. Poslední čtenářský výzkum NK ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR z roku 2018 například ještě uvedl, že alespoň jednu knihu přečetlo za poslední rok 83 % jeho respondentů. Stejně jako u výsledků NK ČR i zde se mezi nejoblíbenější žánry objevilo fantasy, sci-fi nebo horor. Nejoblíbenějšími tituly byly například knihy o Harrym Potterovi, Zaklínač A. Sapkowského nebo severské kriminálky (pozn. red.: dále viz recenze na s. 228–230).

Naše paní Betty

Posledních několik let se o Boženě Němcové v médiích mluvilo poměrně často. Zejména pak v roce 2020 a 2021, kdy uběhlo 200 let od jejího narození; vedle řady článků, publikací i nejrůznějších výstav jsme si ji mohli připomenout i díky novému seriálu České televize. Je také veřejně známou věcí, že její nejznámější knihou je Babička. Od roku 1855 do roku 2020 byla již vydána téměř 400krát⁵, a to téměř ve 40 jazycích⁶. Mezi nejúspěšnější vydání posledních let patří například to z roku 2006⁷ s ilustracemi Martina Velíška nebo vydání Knižního klubu z roku 2021 s obrázky Zdeňka Buriana⁸. Existují také vydání uzpůsobená pro mladší čtenáře. Například Babička pro děti od Petra Prouzy z roku 2011 nebo upravené vydání bez archaismů a se slovní zásobou z 21. století od autorů A. Novotné a M. Proška⁹.

Pro mladší čtenáře, tedy například příslušníky generace Z, je určeno i několik beletristických titulů, které si Němcovou a její dílo berou za inspiraci. Například úspěšná série Velikáni do kapsy od T. Němečka přibližuje v knize Božena Němcová očima kluka, který nechtěl číst Babičku autorčin život. Dva průvodci – školák Dan, který odmítá číst povinnou četbu, a jeho učitelka Tea – čtenářům představí životopisné informace, citáty i autorčiny názory ve formě textu i komiksových scének. Narazíme zde i na část věnovanou úvaze, jak by asi Němcová žila v dnešní době. Také autorka I. Březinová ve své knize Báro, nebreč¹⁰ spojila dívčí román se vzdělávacími prvky a linii příběhů o třech kamarádkách obohatila o životopisné informace i ukázky z děl Boženy Němcové.

Tvorba Miloše Urbana sice není typickou dětskou četbou, ale i jeho knihy se objevují v kánonech povinných titulů školní četby. Jeho Poslední tečka za rukopisy popisuje pátrání dvojice filologů po skutečných okolnostech vydání Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Pomocí nově objevených dopisů zjistí, že za autorstvím stojí čtveřice žen. Jednou z nich je právě Božena Němcová. V knize se objeví také fiktivní dopisy J. Němce, které napsal po její smrti a které pak na celý příběh vrhají trochu jiné světlo.

Boženu Němcovou do svých děl zapojili také například Daniela Hodrová (Točité věty nebo Ta blízkost), A. Strnadová (Prodloužená sonáta Boženy Němcové) nebo Čestmír Jeřábek (Kam jde tvá cesta a další)¹¹ nebo také autoři komiksového příběhu Ve stínu šumavských hvozdů Džian Baban a Vojtěch Mašek. Zde se naše autorka setká s Old Shatterhandem a pokusí se zahýbat s jeho morálními zásadami.

Televizní obrazovky nám pravidelně přinášejí slavné filmové adaptace Babičky, Divé Báry i nejrůznějších pohádek. Pravidelně se vysílá i několik dokumentárních pořadů věnovaných této autorce a také dětská televizní tvorba ve svých vzdělávacích pořadech na autorku nezapomíná. Jak je již zmíněno výše, roku 2021 přibyl k televizním dílům také nový čtyřdílný seriál České televize s názvem Božena. Dvojice žen M. Komárková a L. Wimmerová vůbec poprvé zachytila pro televizní obrazovky život Němcové od jejího mládí až do smrti roku 1862. V příběhu se tak objevila i celá řada osobností české obrozenecké scény jako K. J. Erben, K. Havlíček Borovský nebo M. D. Rettigová. Celkové pojetí seriálu, který ukazuje Němcovou i jinak než jako spisovatelku, a to jako matku, manželku i milenku a pokouší se oprostit od zažitých mýtů a ideálů, způsobilo řadu rozporuplných reakcí. Bez povšimnutí také nezůstalo zachycení jejího intimního života nebo někdy poněkud bohémského životního stylu.

Sledovanost seriálu byla na české poměry vysoká; v průměru sledovalo každou epizodu přes 1,6 milionů diváků. O jeho popularitě svědčí také to, že se stal v roce 2021 nejvyhledávanějším českým filmových dílem vyhledávače Google.¹² Česká televize seriál také zapojila do svého vzdělávacího portálu ČT Edu, kde najdeme řadu pracovních listů, sestříhaných ukázek a doplňkových informací, které lze využít ve výuce na základní i střední škole.

Jak jsem již zmínila, generace Z je generací sociálních sítí. A také ony v posledních letech jméno Boženy Němcové zahrnovaly do svého obsahu. Objevila se například v populárním internetovém komiksu Opráski sčeskí historje. Na serveru YouTube najdeme řadu videí, jejichž obsahem jsou například rozbory jejích děl nebo rozhovory s tvůrci a herci seriálu. Nechybí tam ani originální autorská tvorba, například audioverze Babička vulgaris, která, jak již název napovídá, převyprávěla klasický příběh s poněkud odlišnou slovní zásobou. Tato parodická povídka měla na konci roku 2022 přes 570 000 zhlédnutí. Babičku si na paškál vzal dříve i Ivan Mládek ve scénce Na Starém bělidle.

Na síti Instagram najdeme řadu osobností, které se věnují literární tvorbě. Nejvýraznější z nich je ale nepochybně Karolína Zoe Maixnerová, která se na svém profilu cojezoe věnuje české literatuře. Do popředí zájmu se dostala před pár lety, kdy začala uveřejňovat krátká hraná videa, kde inscenovala scénky ze života autorů nebo přinášela zajímavá fakta o autorech. V současnosti se popularizaci české literatury věnuje naplno a vedle publikování na sociálních sítích i přednáší. V roce 2022 vydala také svou první knihu Průvodce literární hysterií 19. století.

Božena Němcová jako klasik v 21. století

Jaká je její popularita mezi příslušníky generace Z jsme se pokusili zjistit v našem výzkumu, který byl součástí vysokoškolské kvalifikační práce z roku 2022 (Božena Němcová a její vnímání generací Z).¹³ Zajímaly nás také mediální preference této generace; konkrétně byli našimi respondenty žáci středních škol ve věku 15–19 let: jejich postoj k povinné četbě nebo čtenářská zkušenost s díly této autorky. Výzkum tvořila část, kde jsme analyzovali dosavadní vydané mediální materiály, zároveň jsme se pokusili popsat generaci Z a její specifika.

Součástí výzkumné části byl rozsáhlý výzkum s téměř 600 respondenty ve věku 15–20 let. Jednalo se o studenty středních škol a gymnázií z celého území ČR. Náš vzorek byl vyvážený v rámci pohlaví i v rámci zastoupení typů škol. Dotazovaní vyplňovali online dotazník a menší skupina následně ještě odpovídala na další otázky v krátkém strukturovaném rozhovoru.

Nejprve nás zajímala čtenářská zkušenost. Téměř polovina dotazovaných (49 %) uvedla, že za měsíc přečte méně než jednu knihu, zatímco 40 % přečte měsíčně 1–3 knihy. Velkých čtenářů, kteří zvládnou více než 5 knih měsíčně, byla 2 %. Zajímavá byla konotace u dětí, jejichž rodiče knihy nečtou – tam bylo těch, kteří přečtou méně než jednu knihu, o celých 15 % více. Vliv rodičů na čtení se projevil i v další otázce, týkající se knihoven. Pro knihy si tam chodí dvě pětiny dotazovaných. Děti čtoucích rodičů ale navštěvují knihovnu častěji – 54 %. Knihovna už také není pro děti zdrojem informací pro školní projekty; k tomu ji využívá pouze 5 %. Na prvním místě zůstává internet – téměř dvě třetiny – a poté učebnice.

Nejoblíbenějším formátem pro četbu zůstává nadále kniha papírová (72 %). Nejraději mladí lidé čtou fantasy literaturu. Dívky si pak rády vybírají romance, historické romány nebo krimi, zatímco chlapci dávají přednost sci-fi a komiksům. Mezi nejoblíbenějšími autory dívky jmenovaly J. K. Rowlingovou, J. Greena nebo S. Kinga. Chlapci naopak zmínili J. R. R. Tolkiena, A. Sapkowského nebo J. Nesba. Celkem se mezi oblíbenými autory objevilo 165 různých spisovatelů a spisovatelek.

Četba jiných „papírových“ formátů, například časopisů a novin, už není tak populární jako četba knih. Vůbec je nečte více než polovina respondentů. Naopak elektronickou verzi si přečte přes 90 % studentů. Mezi nejčtenější servery mezi mladými patří Novinky.cz a Seznam, idnes.cz nebo například čt24.cz.

Zajímalo nás i to, zda mladí lidé chodí do divadla nebo sledují televizní vysílání. Nejvíce příznivců má divadlo mezi dívkami. Alespoň občas zajdou do divadla tři čtvrtiny z nich, což je oproti „průměru“ obou pohlaví o 12 % více. O sledování audiovizuálních zdrojů byl mezi studenty ještě větší zájem. Nejoblíbenější platformou ale není televizní vysílání, nýbrž tzv. online streaming. Jedná se o sledování videopřenosů na internetu. Dá se sem zahrnout obsah serverů jako YouTube, Twitch nebo také videa na sociálních sítích jako Instagram nebo TikTok. Alespoň jeden z těchto kanálů sleduje 94 % všech dotazovaných; pro srovnání: televizní vysílání sleduje 82 %. Online streaming častěji sledují chlapci než dívky, jejich zájem je více rozmělněný i mezi další platformy, např. televizní vysílání nebo streamovací služby jako HBO GO nebo Netflix.

Když jsme se zaměřili na konkrétní obsah, který generaci Z zajímá, objevili jsme mírné rozdíly nejen mezi dívkami a chlapci, ale také mezi studenty gymnázií a základních škol. Nejpopulárnější napříč kategoriemi bylo sledování filmů a seriálů. Chlapci dávali lehkou přednost sledování pořadů o hrách a sportu (o 7 % více chlapců než dívek), zatímco dívky raději sledovaly pohádky (až dvakrát častěji než chlapci), reality show a pořady o životním stylu. U studentů gymnázia se zase lišil počet sledujících zpravodajství a dokumenty (cca o 3 %). 

Na síti

Online prostředí je pro generaci Z velmi přirozené. Jde o zdroj klíčových informací. Sami jej označují za hlavní pramen pro své studentské práce (60 %). Jaké je tedy jejich chování na sítích a v online světě?

Naše první otázky směřovaly na sociální sítě, které mladí lidé využívají. Necelá čtvrtina uvedla, že využívá YouTube nebo Instagram. Necelá pětina pak uváděla používání Facebooku a 13 % pak TikToku. Naopak nejméně mladé oslovil Twitter, tedy převážně textové médium. Výsledky tak odrážejí fakt, že generace Z upřednostňuje informace z audiovizuálních zdrojů. Mezi konkrétními osobnostmi, které na sítích sledují, se objevilo téměř 1500 různých jmen českých i zahraničních youtuberů, instagramerů a influencerů. Mezi nejpopulárnějšími byly české osobnosti jako Kovy, Agraelus nebo Herdyn. Youtuber Kovy se věnuje aktuálním společenským problémům mladé generace, zatímco druhý Agraelus je tzv. gamerem a věnuje se počítačovým hrám. Herdyn se pak vedle hraní her pokouší glosovat aktuální dění u nás i v zahraničí. Dívky na první místo umístily právě Kovyho a poté uvedly i několik ženských jmen (např. Anna Šulc, Shopaholic Nicol, Tereza Salte nebo jména světových celebrit). Do pomyslné celkové TOP 10 se ale ani jedna žena nedostala.

I studenti sami mohou vytvářet obsah na sociálních sítích. Z našich respondentů uvedlo 14 %, že pravidelně takový obsah vytváří, a to na ,,profesionální“ úrovni.

Škola a povinná četba

Tematika povinné četby a čtenářských deníků vzbuzuje určitou kontroverzi. Nejen mezi studenty, ale i mezi samotnými vyučujícími. Studenti v našem výzkumu například uvedli, že povinné čtení považují alespoň částečně za smysluplné (78 %). Přibližně 15 % studentů v tom vidí příležitost rozšířit si obzory a dostat se tak ke knihám, které by jinak do ruky nevzali. Podobné množství zase připomíná, že bez povinné četby by někteří studenti vůbec nic nečetli. Jako nejčastější argument proti záznamům z četby bylo uvedeno, že si je velká část studentů stahuje z internetu a knihu stejně nepřečte. Necelých 14 % uvedlo, že jim nevadí samotné čtení, ale výběr literatury, která podle nich neodráží současnou dobu.

Doopravdy povinný titul přečte většina dětí: 14 % vždy, 22 % většinou a 40 % podle toho, zda se jim daný titul líbí nebo ne. Častěji titul opravdu čtou dívky (42 % proti 29 % chlapců) a také studenti/studentky gymnázií (48 % proti 21 % střední školy).

Protože škola bývá prvním místem, kde se studenti setkají s některými z kanonických nebo tzv. klasických autorů, zjišťovali jsme, jak se o takových autorech učí. Na příkladu Boženy Němcové jsme zjistili, že přibližně 16 % respondentů o ní na hodině českého jazyka mluvilo jako o nejdůležitější, zásadní nebo nejvýznamnější spisovatelce české literatury. Aby pro studenty byl takový výklad zajímavější, navrhovali by využít zejména zajímavé informace o životě, nějaké detaily nebo pikantnosti, což uvedla přibližně čtvrtina dotazovaných. Jiná čtvrtina zase zmínila zapojení videoukázek, filmů nebo dokumentů. Přes 10 % studentů také navrhlo pracovat interaktivní formou, vytvořit projekt nebo uspořádat diskuzi. Podobné množství by vybralo zajímavou ukázku, kterou by zaujalo mladé lidi.

Jaké dílo by to mělo být, sice studenti neuvedli, ale nejznámějším dílem, se kterým mají i největší zkušenost (přečetlo ho 43 %), byla Babička. Necelé polovině se kniha spíše líbila. Z dalších děl studenti četli Divou Báru a pohádky (obojí cca 20 %). Ve škole se s Němcovou studenti setkali mezi 7. a 9. třídou (necelých 60 %) a také na střední škole ve 2. ročníku. Podle informací, které ve výuce dostali, považují Němcovou za inteligentní (30 %), vlasteneckou (15 %) a pokrokovou (14 %), ale také za milující matku (11 %) a emancipovanou ženu (11 %).

Když jsme respondenty požádali, aby vybrali jeden z pěti nabízených obrazů, který podle nich nejlépe odpovídá jejich vlastní představě o autorce, dvě třetiny označili nejznámější portrét Němcové od V. Hellicha (60 %). Přibližně 15 % ale označilo fotografii s nejstarší ženou (Žofiií Podlipskou). Vzhledem k tomu, že Němcová se dožila necelých 42 let, je pozoruhodné, že si s její osobou studenti spojili obraz starší ženy. Domníváme se, že důvodem je fakt, že má velké procento mladých lidí Němcovou spojenou s její nejznámější hrdinkou a dílem, což dokládá i náš výzkum, kde je jako první slovo asociované se jménem autorky uvedené právě slovo babička, a to u 32 %.

Je ale osobnost a dílo někoho z 19. století aktuální pro mladé lidi? Nadpoloviční většina (54 %) si myslí, že ano. Mezi vysvětleními zaznělo například, že je její dílo nadčasové a hodnoty v něm jsou stále stejné jako dnes. U pohádek pak studenti vyzdvihovali jejich krásné příběhy a ponaučení, která v nich jsou.

V našich rozhovorech se objevila i jiná jména klasiků, která zaujala mladé lidi natolik, že si je po výkladu ve škole rozhodli přečíst (např. William Shakespeare, A. S. Puškin nebo J. Austenová). Důvodem jejich zaujetí byl v první řadě zajímavý výklad učitele a interaktivní metody, vhodně vybrané ukázka či samotná osobnost autora. Právě osobnost učitele se zdá být klíčová, protože z našich výsledků vyplývá, že s klasickým autorem jako Němcová se děti setkají nejdříve doma (pokud autor píše i pohádky nebo četbu pro děti) a pak ve škole. Mezi tím na obraz autora působí a formuje ho i obsah médií, který se k dětem dostane. A je to právě škola a učitel, kteří mají jako poslední možnost určité korekce jejich obrazu nebo motivace studentů, aby se o daného autora začali zajímat.

Závěr

Máme tedy před sebou mladou generaci, která čte o trochu méně než jejich předchůdci. Informace přijímá nejraději z audiovizuálních zdrojů a tráví hodně času v online prostředí. Na příkladu Boženy Němcové se ale ukazuje, že i autorka z 19. století může mladé lidi zaujmout a oslovit. Že mají stále zájem o knihy a o čtení, ale možná jinak, než jsme na to zvyklí my dospělí. A že vhodně zvolenou metodou lze ke čtení přivést i děti, které by samy od sebe číst nezačaly. Možná se jen budeme muset zamyslet nad tím, jaké knihy mladým lidem ve škole dáváme. Místo klasických – a pro děti někdy náročných – děl jim můžeme do povinné četby, která je často prvním seznámením s autorem, dávat například popularizační beletristická díla. Ta je pak mohou k dalšímu čtení inspirovat. Prvním krokem k Boženě Němcové tak může být například Miloš Urban nebo Ivana Březinová. Podobných děl je jistě velká spousta, stejně jako zajímavých klasických autorů a textů. I proto se tomuto tématu budeme nadále věnovat ve své odborné práci a o další výsledky se s vámi určitě podělíme.

   

1 DAŇKOVÁ, Magdaléna a Tomáš MACA. Zatracená generace Z: jak přemýšlejí mladí Češi o životě, práci i budoucnosti [online]. Praha: Economia, 2020 [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/zatracena-generace-z/r~d1f1da48debd11e9926e0cc47ab5f122/.

2 např. BERG, Monika van den. Jak se vzájemně chápat: generace X, Y, Z. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-247-2139-2 nebo MCCRINDLE, Mark. The ABC of XYZ: understanding the global generations. 3. vyd. Bella Vista, Australia: McCrindle Research Pty, 2014. ISBN 978-0-9924839-0-6.

3 Programme for International Student Assessment

4 V roce 2017 to bylo 37 % a v roce 2021 25 % respondentů ve věku 15–19 let.

5 UHLÍŘ, Jiří. Božena Němcová inspirací pro umění (1842–2020): výběrová bibliografie. Jaroměř: Jiří Uhlíř, 2021. ISBN 978-80-270-9906-1.

6 ZRAKOVÁ, Aneta. B. Němcová a její vnímání generací Z. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce Trávníček, Jiří, s. 13.

7 tamtéž

8 tamtéž, s. 14

9 tamtéž

10 BŘEZINOVÁ, Ivona. Báro, nebreč. Praha: Albatros, 2007. Romana. ISBN 978-80-00-01944-4.

11 ZRAKOVÁ, Aneta. B. Němcová a její vnímání generací Z. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce Jiří Trávníček, s. 18.

12 tamtéž, s. 39

13 Diplomová práce s názvem Božena Němcová a její vnímání generací Z byla obhájena na FF UK v Praze.